Za 50 let stoupl počet zákonů o životním prostředí 38krát. Výsledek není vidět - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Za 50 let stoupl počet zákonů o životním prostředí 38krát. Výsledek není vidět

,
Za 50 let stoupl počet zákonů o životním prostředí 38krát. Výsledek není vidět
Zdroj: Profimedia.cz

Od roku 1972 stoupl počet zákonů o ochraně životního prostředí 38krát. K tomuto zjištění dospěla zpráva Organizace spojených národů (OSN). V roce 1972 měly obecnou legislativu na ochranu životního prostředí jen tři státy, v roce 2017 to bylo 176 zemí světa. Problém je ve vymahatelnosti těchto zákonů. I přes bující ekologickou legislativou nedochází ke zlepšování ochrany životního prostředí.

Jednotlivé státy se v posledních pěti dekádádch činily v přijímání legislativy, která má chránit životní prostředí. Počet zákonů se od roku 1972 zvýšil 38krát. Před necelými 50 lety měly obecný legislativní rámec o ochraně přírody jen tři státy. Norsko, Švédsko a Spojené státy. V roce 2017 to už bylo 176 zemí. Právo na čisté životní prostředí má v ústavě dále zakotveno 150 států. Přesto se chránit přírodu a životní prostředí nedaří, upozornila zpráva Organizace spojených národů.

Jen malá část z těchto opatření je právně vymáhána. „Je to skutečně něco, co mají země společné. Máme velké množství legislativy o ochraně životního prostředí,“ prohlásil Carl Bruch, šéf mezinárodních programů z washingtonské neziskové organizace Enviromental Law Insitute, jenž se na zprávě podílel. Implementace ale vázne a proto také ochrana přírody a klimatu se nezlepšuje.

Od roku 1972 bylo uzavřeno 1 100 dohod o ochraně životního prostředí, přesto se lidstvo musí potýkat s následky klimatických změn, znečištění ovzduší a vymírání živočišných druhů. V mnoha zemích existují vládní agentury pro ochranu životního prostředí, nemají ale pravomoc ekologické zákony vymáhat. Například podávat trestní oznámení na subjekty, které legislativu porušují, ukládat sankce nebo vyžadovat nápravu.


Kdyby všichni znečišťovali ovzduší jako Rusko nebo Čína: Teplota by do roku 2100 stoupla o 5 stupňů

Smog v Pekingu, ilustrační foto


I tam, kde úřady potřebné pravomoci mají, často nejednají. Chybí také tlak od občanů, aby byla tato legislativa vymáhána. Jako jeden z příkladů zpráva uvedla nečinnost úřadů při úniku olova do pitné vody ve městě Flint v americkém státu Michigan.

Na druhou stranu se ukazuje, že lze dosáhnout pozitivních výsledků. Například Kostarika zdvojnásobila rozlohu pralesa na svém území a je na dobré cestě stát se uhlíkově neutrální ekonomikou do roku 2021. Země umožňuje podávat ústavní žalobu za porušování práva na zdravé životní prostředí.

Bruch se domnívá, že státy po celém světě mají dostatek zákonů, aby bylo možné efektivněji bojovat proti oteplování Země nebo zpomalit ztrátu biodiverzity, státy ale tuto možnost nevyužívají. „Musíme se soustředit na implementaci zákonů, které již máme,“ zdůraznil s tím, že mnoho zemí se zaměřuje na přijímání nové legislativy, která „vylepšuje“ tu stávající.

K tématu ochrany životního prostředí dále čtěte:

Česko snižuje emise pomalu. Tempo by mělo být sedmkrát vyšší, burcují ekologové

Styrenem zazděné Podkrkonoší. Kocbeře jsou kvůli laminátovně jednou z nejzamořenějších lokalit

Skleníkových plynů je nejvíce v historii. Podle WMO bude ještě hůř

 Znečištění ovzduší - ilustrační foto

Ohodnoťte tento článek
Diskuze