Na Ukrajině bude platit válečný stav, Kyjev žádá o pomoc - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Na Ukrajině bude platit válečný stav, Kyjev žádá o pomoc

, čtk,
Na Ukrajině bude platit válečný stav, Kyjev žádá o pomoc
Zdroj: čtk

Ukrajinský parlament v pondělí po vzrušené debatě schválil výnos prezidenta Petra Porošenka o vyhlášení válečného stavu po dobu třiceti dnů. Opatření vstoupí v platnost ve středu a potrvá do 27. prosince. Má platit v deseti ukrajinských oblastech, konkrétně v pobřežních a pohraničních regionech. Parlament rovněž schválil rezoluci, která vyzývá námořní mocnosti, aby do regionu Černého a Azovského moře vyslaly bojová plavidla s cílem odvrátit další ruskou eskalaci napětí.

Válečným stavem Ukrajina reaguje na incident v Kerčském průlivu mezi Černým a Azovským mořem. Ruští pohraničníci tam v neděli zajali tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a 24 námořníků. Podle ruské tajné služby ukrajinská plavidla na ruské lodě namířila své palubní zbraně jako první, na ruskou varovnou palbu prý Ukrajinci nereagovali. Kyjev takový scénář odmítá a označuje ruskou akci za nevyprovokovaný a zákeřný útok.

Vyhlášení válečného stavu podle Porošenka neznamená vyhlášení války. „Vůbec to neznamená, že by Ukrajina zahájila jakékoli útočné akce. S nikým se nechystáme válčit. Válečný stav se vyhlašuje výhradně kvůli obraně,“ citovala hlavu státu Ukrajinska pravda.

Původní návrh, který vypracovala ukrajinská bezpečnostní rada, počítal s válečným stavem po dobu 60 dnů, což je maximální hranice povolená zákonem. Prezident se ale rozhodl délku mimořádného opatření zkrátit na polovinu, aby válečný stav nekolidoval se zahájením kampaně k prezidentským volbám. Kampaň začíná 31. prosince, tedy čtyři dny po předpokládaném ukončení válečného stavu.


Zvětralé šampaňské na Krymu. Podnikání na staronově ruském poloostrově je rok od roku obtížnější

 Putinův muž Sergej Aksjonov


Ukrajinská opozice Porošenka podezírala, že vyhlášením válečného stavu chce volby odložit, protože podle průzkumu nemá příliš nadějí na vítězství. Právě v reakci na tyto výtky prezident zkrátil platnost výnosu.

Mezinárodní organizace by podle rezoluce měly do regionu vyslat své pozorovatele. Rusko dokument vyzývá, aby ukrajinským vojákům zadrženým během kerčského incidentu poskytlo lékařskou pomoc a bezodkladně zajistilo jejich bezpečný návrat domů. Kyjev zároveň požaduje vrácení tří zadržených ukrajinských vojenských plavidel.

Rusko by podle ukrajinských poslanců mělo uhradit způsobené škody. Státy světa rezoluce vyzývá, aby proti Rusku vyhlásily nové sankce platné až do obnovení úplné územní celistvosti Ukrajiny v mezinárodně platných hranicích.

O kerčském incidentu v pondělí na mimořádné schůzi jednala Rada bezpečnosti OSN. Rusko navrhlo zařadit na program schůze „porušování ruských hranic“, což ale západní státy odmítly. Rada bezpečnosti pak zahájila debatu o kerčském incidentu podle návrhu, který prostřednictvím USA předložil Kyjev. Rada bezpečnosti nemohla dospět k jednotnému názoru, protože Rusko má právo veta, stejně jako USA, Francie a Británie, které podporují Ukrajinu.

Donaldu Trumpovi se nelíbí, co se nyní děje mezi Ruskem a Ukrajinou. Americký prezident ujistil, že na řešení pracuje spolu s evropskými politiky. „Každopádně se nám nelíbí, co se děje. Doufáme, že se to srovná,“ komentoval situaci.

Rusko v Kerčském průlivu otevřeně a přímým způsobem použilo vojenskou sílu vůči ukrajinským plavidlům. Po mimořádném jednání velvyslanců aliančních zemí se zástupci Ukrajiny to v centrále NATO v Bruselu řekl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Upozornil, že pokračující ruská militarizace Krymu a Černého a Azovského moře dál ohrožuje ukrajinskou nezávislost a podkopává stabilitu v širším regionu.

Británie označila ruské chování v Kerčském průlivu za „akt agrese“ a důkaz destabilizujícího chování Moskvy v regionu. Německá kancléřka Angela Merkelová o krizové situaci hovořila telefonicky s Porošenkem. Řekla mu, že její země udělá vše pro to, aby se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem uvolnilo. „Vyjádřila znepokojení nad eskalací ruské ozbrojené agrese,“ uvádí web prezidenta Porošenka ve zprávě o telefonátu.

Vývoj v Kerčském průlivu se znepokojením sleduje i Česká republika, která by dala přednost společné evropské reakci, řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček. Česko by se podle něj připojilo k případným sankcím, pokud by se je EU rozhodla uvalit. „Pro nás je důležité, aby obě strany deeskalovaly situaci a upustily od porušování mezinárodního práva,“ podotkl Petříček.

Dále čtěte:

Chytrý malware z Moskvy: virus Triton měl likvidovat elektrárny

Čeští politici znovu navštívili anektovaný Krym. Kyjev důrazně protestuje

Cvičiště Ukrajina. Země slouží Rusům jako testovací polygon pro kyberválku

  kyberválka, kyberútok

Ohodnoťte tento článek
Diskuze