Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Můžeme od nového roku očekávat zdražení povinného ručení?

Povinné ručení se díky mnoha změnám v pojišťovnictví bude nejspíše nadále zdražovat.…

Výměna výtahu a potřebná povolení

Životnost výtahu v bytových domech je 15–25 let (doba životnosti je ovlivněna prováděnou…

Rondo.cz nabízí řešení, jak získat a udržet zákazníky. Výše platby je přizpůsobená možnostem firem

Kamenné prodejny i eshopy dlouhodobě bojují s tím jak získat a udržet zákazníky. Přitom…

Liglass je jen epizoda. Střední Asii trápí obrovské problémy s vodou

Adam Štěpánek 22. září 2017, 10:20  -  Adam Štěpánek
22. září 2017, 10:20

Neschopnost států dohodnout se a spolupracovat. To je hlavní důvod, proč ve střední Asii panuje problém s vodou. Státy na horních a dolních tocích řek mají protichůdné zájmy a musí rozjíždět vlastní nákladné projekty, které ovšem často troskotají na chybách při realizaci. Kyrgyzstán se svým projektem kaskád vodních elektráren, do kterého se „přimotala“ česká firma Liglass Trading, je jen jedním z příkladů.

Hlavními zdroji vody v regionu střední Asie jsou řeky Amudarja a Syrdarja, které obě ústí do Aralského jezera. Amudarja pramení v Tádžikistánu, její tok tvoří hranici Afghánistánu s Uzbekistánem a ústí do jezera. Společně s nejdelší řekou regionu Syrdarjou obsahují 77 kubických kilometrů vody, z nichž 96 procent je použito na zavlažování.

Co se týče pitné vody, spoléhají se země v regionu na ledovce. Problém je v tom, že do roku 2050 by vlivem klimatických změn měla třetina ledovců zmizet, což může mít pro dotčené státy devastující účinky. Očekává se, že vlivem tání ledovců se například průtok Amudarjy sníží v průměru o třicet procent. To může znamenat častější záplavy na jaře a naopak velký nedostatek vody v létě.

Velký problém tkví v tom, že zemědělství je pro země středního Východu klíčovým segmentem ekonomiky. Navzájem ale nemohou najít společnou řeč a jejich využití vodních zdrojů je často v přímém rozporu, píše server Azernews.az.

Země na dolním toku řeky, mezi než patří Kazachstán, Uzbekistán a Turkmenistán, spoléhají na zavlažování, zatímco pro Kyrgyzstán a Tádžikistán, tedy země na horním toku řeky, je výhodnější udržovat vodu v nádržích a využívat ji pro vodní elektrárny. V letních měsících tak země na dolním toku potřebují co nejvíc vody na zavlažování, zatímco ty na horním toku ji potřebují udržet do zimních měsíců. Spolupráce fungovala naposledy v dobách Sovětského svazu, kdy země na dolním toku řeky posílaly jako kompenzaci ropu a zemní plyn.


Přečtěte si více o průběhu kauzy Liglass:

Neznámá česká firma bude stavět elektrárnu v Kyrgyzstánu. Přimluvil se za ni Mynář

Kyrgyzstán čelí kvůli dohodě s Liglassem arbitráži. Chystá ji původní investor

Zeman doporučoval Liglass kyrgyzskému prezidentovi. Využil podklady ministerstva průmyslu

Smlouva s Liglassem působí v Kyrgyzstánu politické turbulence

Liglass zatím nezaplatí, kyrgyzská strana prý porušila smlouvu


Kvůli vodním zdrojům už v regionu vzniklo několik organizací, které se snaží o navázání dialogu mezi jednotlivými státy a zprostředkování kompromisu. Na to konto už se uskutečnilo i několik konferencí a oficiálních setkání, žádný zásadní výsledek však nepřišel.

Státy střední Asie se tak spíše spoléhají samy na sebe a snaží se realizovat nákladné projekty. Jedním z nich je i narynská kaskáda dvou velkých a deseti menších vodních elektráren v Kyrgyzstánu. Původně ji měl zrealizovat ruský investor RusGidro, projekt však v červenci převzala neznámá česká společnost Liglass. Firma sídlící u Železného Brodu se zavázala, že zaplatí hodnotu dosavadních prací na kaskádě ve výši 37 milionů dolarů. Vše však skončilo kvůli problémům s platbou, kvůli nimž kyrgyzská vláda smlouvu vypověděla a vypíše novou soutěž. Blamáž s Lilglassem hýbe politikou středoasijské země a hrozí, že budou padat hlavy.

Také Tádžikistán, který v zimních měsících bojuje s nedostatkem elektřiny a tepla, má svůj problematický projekt. Je jím stavba gigantické vodní elektrárny na řece Vachš. Na dokončení projektu Rogun s plánovaným výkonem 6x 600 MW, jsou potřeba přibližně čtyři miliardy dolarů. Stavba vodního díla ale začala už v roce 1976 a po zhroucení Sovětského svazu se práce na čas úplně zastavily. Ze všech stran se na něj navíc valí kritika. Problémem je například fakt, že se nachází v oblasti zvýšené seizmické aktivity. Kromě toho způsobuje i neshody s Uzbekistánem, podle něhož se elektrárna negativně podepíše na toku řeky.

Dále čtěte:

Oteplování bude svět stát dva biliony dolarů, varuje OSN

Proti proudu: bulharský astronom předvídá dobu ledovou

Dobroty v ohrožení: klimatické změny se podepisují na vínu, kávě i čaji



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 7 | Průměrné hodnocení: 3.71

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
10 příkladů, kdy vám může vzniknout dluh na zdravotním pojištění
Jaké změny musíte hlásit na finanční úřad?
Zvýšení nemocenského pojištění pro OSVČ v roce 2019
7 zlozvyků, kterými škodíte svému autu
Na co všechno pamatovat při změně práce
Auta
Nové BMW M340i xDrive naznačuje, že příští M3 bude opravdu…
Zimní vs. letní pneumatiky: Jak se liší brzdění z rychlosti 200 km/h na suchu u Porsche 911?
Dnes je to na den přesně 65 let od chvíle, kdy Seat vyrobil svůj úplně první automobil
Test Kia Ceed a Ceed SW 1.0 T-GDI: V jednoduchosti je krása
Autem roku v ČR se pro rok 2019 stane Kia, Ford, BMW, Peugeot nebo Subaru
Technologie
Windows 10 October 2018 Update: místo okrajových funkcí zlepšováky pro každý den [recenze]
Skoro 1200 filmů v čudu. Alza zrušila svou online videopůjčovnu
Šeptanda: Samsung Galaxy S10 bude mít díru v displeji
Fotky GeForce GTX 1060 s GDDR5X: uvnitř osekaná GTX 1080, vydání je asi blízko
Týdny čekání končí. Distribuce Windows 10 October 2018 Update pokračuje
Hry pro příležitostné hráče