Liglass je jen epizoda. Střední Asii trápí obrovské problémy s vodou - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Liglass je jen epizoda. Střední Asii trápí obrovské problémy s vodou

,
Liglass je jen epizoda. Střední Asii trápí obrovské problémy s vodou
Zdroj: Profimedia.cz

Neschopnost států dohodnout se a spolupracovat. To je hlavní důvod, proč ve střední Asii panuje problém s vodou. Státy na horních a dolních tocích řek mají protichůdné zájmy a musí rozjíždět vlastní nákladné projekty, které ovšem často troskotají na chybách při realizaci. Kyrgyzstán se svým projektem kaskád vodních elektráren, do kterého se „přimotala“ česká firma Liglass Trading, je jen jedním z příkladů.

Hlavními zdroji vody v regionu střední Asie jsou řeky Amudarja a Syrdarja, které obě ústí do Aralského jezera. Amudarja pramení v Tádžikistánu, její tok tvoří hranici Afghánistánu s Uzbekistánem a ústí do jezera. Společně s nejdelší řekou regionu Syrdarjou obsahují 77 kubických kilometrů vody, z nichž 96 procent je použito na zavlažování.

Co se týče pitné vody, spoléhají se země v regionu na ledovce. Problém je v tom, že do roku 2050 by vlivem klimatických změn měla třetina ledovců zmizet, což může mít pro dotčené státy devastující účinky. Očekává se, že vlivem tání ledovců se například průtok Amudarjy sníží v průměru o třicet procent. To může znamenat častější záplavy na jaře a naopak velký nedostatek vody v létě.

Velký problém tkví v tom, že zemědělství je pro země středního Východu klíčovým segmentem ekonomiky. Navzájem ale nemohou najít společnou řeč a jejich využití vodních zdrojů je často v přímém rozporu, píše server Azernews.az.

Země na dolním toku řeky, mezi než patří Kazachstán, Uzbekistán a Turkmenistán, spoléhají na zavlažování, zatímco pro Kyrgyzstán a Tádžikistán, tedy země na horním toku řeky, je výhodnější udržovat vodu v nádržích a využívat ji pro vodní elektrárny. V letních měsících tak země na dolním toku potřebují co nejvíc vody na zavlažování, zatímco ty na horním toku ji potřebují udržet do zimních měsíců. Spolupráce fungovala naposledy v dobách Sovětského svazu, kdy země na dolním toku řeky posílaly jako kompenzaci ropu a zemní plyn.


Přečtěte si více o průběhu kauzy Liglass:

Neznámá česká firma bude stavět elektrárnu v Kyrgyzstánu. Přimluvil se za ni Mynář

Kyrgyzstán čelí kvůli dohodě s Liglassem arbitráži. Chystá ji původní investor

Zeman doporučoval Liglass kyrgyzskému prezidentovi. Využil podklady ministerstva průmyslu

Smlouva s Liglassem působí v Kyrgyzstánu politické turbulence

Liglass zatím nezaplatí, kyrgyzská strana prý porušila smlouvu

 Liglass Trading


Kvůli vodním zdrojům už v regionu vzniklo několik organizací, které se snaží o navázání dialogu mezi jednotlivými státy a zprostředkování kompromisu. Na to konto už se uskutečnilo i několik konferencí a oficiálních setkání, žádný zásadní výsledek však nepřišel.

Státy střední Asie se tak spíše spoléhají samy na sebe a snaží se realizovat nákladné projekty. Jedním z nich je i narynská kaskáda dvou velkých a deseti menších vodních elektráren v Kyrgyzstánu. Původně ji měl zrealizovat ruský investor RusGidro, projekt však v červenci převzala neznámá česká společnost Liglass. Firma sídlící u Železného Brodu se zavázala, že zaplatí hodnotu dosavadních prací na kaskádě ve výši 37 milionů dolarů. Vše však skončilo kvůli problémům s platbou, kvůli nimž kyrgyzská vláda smlouvu vypověděla a vypíše novou soutěž. Blamáž s Lilglassem hýbe politikou středoasijské země a hrozí, že budou padat hlavy.

Také Tádžikistán, který v zimních měsících bojuje s nedostatkem elektřiny a tepla, má svůj problematický projekt. Je jím stavba gigantické vodní elektrárny na řece Vachš. Na dokončení projektu Rogun s plánovaným výkonem 6x 600 MW, jsou potřeba přibližně čtyři miliardy dolarů. Stavba vodního díla ale začala už v roce 1976 a po zhroucení Sovětského svazu se práce na čas úplně zastavily. Ze všech stran se na něj navíc valí kritika. Problémem je například fakt, že se nachází v oblasti zvýšené seizmické aktivity. Kromě toho způsobuje i neshody s Uzbekistánem, podle něhož se elektrárna negativně podepíše na toku řeky.

Dále čtěte:

Oteplování bude svět stát dva biliony dolarů, varuje OSN

Proti proudu: bulharský astronom předvídá dobu ledovou

Dobroty v ohrožení: klimatické změny se podepisují na vínu, kávě i čaji


Ohodnoťte tento článek
Diskuze