Zakladatel Saxo Bank Fournais: Chceme být Amazonem v bankovnictví

Jak má vypadat banka budoucnosti, vysvětluje Kim Fournais, který před 27 lety založil Saxo Bank a dnes se řadí mezi nejbohatší Dány.

Patří do padesátky nejbohatších Dánů. V každoročním žebříčku listu Berlingske se řadí mezi rodiny, které vlastní společnosti jako Lego, Jysk nebo Maersk. Jeho jmění dánští novináři odhadují téměř na tři miliardy dánských korun, tedy zhruba na 10 miliard českých.

Kim Fournais před 27 lety začal budovat úspěšnou dánskou banku Saxo Bank, jejíž většinový podíl loni koupili čínští investoři z automobilky Geely, která mimochodem ovládá nedaleké švédské Volvo. Sám Fournais si ale v bance ponechal čtvrtinový podíl. Ani pod čínským vedením ale Saxo Bank neztratila chuť růst, letos koupila nizozemského konkurenta Binck Bank.

Saxo Bank je známým průkopníkem ve fintechu, už dlouhé roky zaměstnává víc programátorů než bankéřů a technologie hrají v jeho byznysovém modelu ústřední roli. Banka investuje do technologií sto milionů eur ročně.

„Zatímco tradiční banky prodávají své produkty přímo klientům, my věříme, že můžeme být něco jako Amazon v bankovnictví. Amazon nic nevyrábí, ale lidé, kteří vyrábějí, s ním spolupracují,“ tvrdí dánský miliardář, který pravidelně cestuje do Prahy. Saxo Bank má totiž v pražském Palladiu centrálu pro střední a východní Evropu.

Nový trend v českém byznysu: rodinné investiční kanceláře

Jak hodnotíte investici čínské Geely v Saxo Bank?

Je to skvělá věc. Čínští investoři věří v dlouhodobé cíle Saxo Bank a v to, co se snažíme vybudovat. I díky nim jsme mohli letos převzít nizozemskou banku Binck Bank, takže nyní máme dohromady 860 tisíc klientů po celém světě. Plán je dostat všechny tyto klienty na naše obchodovací platformy. Co se týče lidí z Geely, nikdo z nich není ve vedení Saxo Bank, já stále zůstávám generálním ředitelem.

Jak vnímáte to, že čínské investice zejména do technologií jsou nyní vnímány na Západě problematicky?

Nemusím číst tolik noviny, abych zjistil, že žijeme v napjatém světě. A to nejen ze strany Číny, ale i z druhé strany od toho pána s oranžovými vlasy. Věřím, že žijeme na stejné planetě. Může to být win -win situace. Číňané potřebují dělat tyto věci stejně jako ostatní. V Číně teď probíhá velká reforma finančního sektoru a pro nás je čínský trh velká šance.

Firma Geely už udělala obrovský kus práce ve Švédsku, když vytáhla Volvo z velmi špatné situace. Nejprve se Švédové báli toho, že všechna pracovní místa se přesunou do Číny a Geely si jen vezme know-how a duševní vlastnictví včetně značky. Ale to se nestalo. Společnost Geely zaměstnala v Goteborgu na 20 tisíc lidí s technickým vzděláním. Investovala sedm až osm miliard eur do továrny. Takže Geely má teď ve Skandinávii dobrou pověst. A navíc automobilový byznys se stejně jako ten bankovní stává více závislým na nových technologiích. Takže máme mnoho společného.

Uvažujete nad dalšími akvizicemi podobně jako v případě Binck Bank?

Uzavřeli jsme strategické partnerství s bankou Generali v Itálii nazvané BG Saxo. Generali disponuje v Itálii dvěma tisíci finančních poradců. Získali od nás plnou technickou infrastrukturu, aby mohli lépe obsloužit své klienty, a my jsme zase získali distribuční kanály, zkrátka přístup na trh. Jinak by pro nás bylo velmi obtížné proniknout na italský trh.

Jaký je váš cíl v bankovnictví?

V Dánsku vlastní akcionáři v průměru podíl v 1,7 společnosti. To znamená, že dánští investoři investují pouze do dánských akcií, a asi chápete, že to není zrovna ideální situace například pro penzijní fondy. Je to velmi riskantní prostředí a nebezpečí ztráty je při takto nízkém rozložení rizika vysoké. Proto jsou naše nástroje pro obchodování tak důležité, protože umožňují transparentní obchodování v různých oblastech trhu.

Stále investujeme hodně peněz do technologií, ročně okolo sta milionů eur. Chceme demokratizovat obchodování a investování. Chceme, aby měl každý jednoduchou cestu ke globálním kapitálovým trhům, aby si mohl zajistit dobrou penzi. Když nemáte penzi, končí legrace.

Český byznys žije: tuzemské firmy skupují domácí magnáti i velcí zahraniční hráči

Takže s vámi může investovat opravdu každý?

Svět se rychle mění. Všiml jsem si nedávno jednoho průzkumu, podle něhož už lidé nelétají na dovolenou a nejedí maso kvůli znečišťování ovzduší. A další nedávný průzkum ve Švédsku ukázal, že pokud lidé investují své peníze podle toho, čemu věří, má to 27krát větší dopad, než když se zavřete v jeskyni, nikam nejezdíte a nejíte maso. Musíme lidem umožnit investovat do společností, které chtějí řešit například aktuální problém se změnou klimatu.

Jak vůbec vzpomínáte na začátky Saxo Bank?

Začínali jsme v roce 1992 velmi skromně, náš vstupní kapitál byl tehdy v dánských korunách ekvivalentem 70 tisíc eur. To není nic, pokud chcete založit jakoukoli finanční instituci. V prosinci 1995 vstoupilo v účinnost evropské nařízení o investování. Byli jsme první, kdo v Dánsku v roce 1996 získal licenci, začali jsme jako broker pro futures a cizí měny. Museli jsme prodávat a nakupovat jen po telefonu, neexistovala žádná transparentnost cen.

Takže od začátku jsme přemýšleli, jak to změnit, jak více používat technologie, jak celý obchod zprůhlednit a zpřístupnit běžným lidem. V roce 1998 jsme spustili první platformu pro obchodování, zárodek dnešní Saxo Trader. Bylo to tehdy něco unikátního. V roce 2001 jsme získali v Dánsku bankovní licenci. Opět let později jsme spustili první řešení pro mobily. V roce 2007 jsme otevřeli první zahraniční kanceláře v Singapuru a v Londýně. Od roku 2009 jsme v Praze.

Můžete popsat váš byznys model?

Existují nové technologie i nové byznys modely. Ale byznys model Saxo Bank je stále tentýž jako na konci 90. let. My nepůjčujeme peníze, soustředíme se pouze na investování a obchodování. Abyste tomu lépe porozuměli, popíšu vám náš hodnotový řetězec. Jeho prvním pilířem je přístup k tomu správnému produktu, likviditě a službám globálních bank - JP Morgan, Citibank, UBS, Deutsche Bank.

Zatímco tyto tradiční banky prodávají své produkty přímo klientům, my věříme, že můžeme být něco jako Amazon v bankovnictví. Amazon nic nevyrábí, ale lidé, kteří vyrábějí, s ním spolupracují. My máme peníze od těch nejlepších, vaše lokální banka nikdy nebude mít takové podmínky. Lidé jsou přitom stále k bankám velmi loajální. Rozvádějí se dvakrát častěji, než mění banku.

Takže vaši retailovou divizi jste prodali, protože už nechcete poskytovat služby tradiční banky?

Je to velmi jednoduché. Naší specialitou jsou globální kapitálové trhy. Nemůžeme být tak komplexní, protože je to drahé. Nevíme nic o půjčování peněz, o technologiích, které jsou mimo naši kontrolu. Retailovou divizi jsme nejdříve koupili, stálo to hodně peněz, ale nezapadala do naší strategie a nikdy nerostla, proto jsme se ji rozhodli zase prodat. Všichni se musíme specializovat. Dalším pilířem našeho hodnotového řetězce je to, že naši partneři mohou využívat všechny naše platformy prostřednictvím API.

Naši online obchodní infrastrukturu jsme otevřeli už v roce 2015. Pokud bychom nezačali sdílet a uzavírat partnerství, bylo by to příliš drahé. Nebyli bychom konkurenceschopní ve službách klientům za rozumné ceny. A to nám právě umožňuje rozdělení našeho hodnotového řetězce, protože každý je dobrý v něčem jiném. Partnerství se v dnešním světě stávají spíše pravidlem než výjimkou.

Už dlouho se mluví o možné celosvětové ekonomické recesi. Přijde krize?

Dlouhodobě negativní úrokové sazby rozhodně nejsou řešením, ale spíše součástí problému. Tlumí odvahu a riskování. Například švýcarská banka UBS už účtuje svým klientům negativní úrokové sazby. To není dobré. Také je stále velmi těžké založit v Evropě byznys. Máme mnoho byrokracie, mnoho daní. Potřebujeme politické reformy. Riziko celosvětové recese je teď vysoké a velmi záleží na tom, co se stane mezi dvěma supervelmocemi USA a Čínou a jak se vyvine hrozící světová obchodní válka.

Čtěte rozhovor: Fait: Ekonomika zpomalí. A pak začnu nakupovat

Dále čtěte:

Šéf Trinity Bank Lapčík: Stavíme osmý div světa

Šéf CRE Ctibor: Praha zmizela z mapy světa. Globální investory nezajímá

Byznys je potřeba dělat s dobrými pohnutkami, říká šéf BPD Brůžek