Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

 Pavel Brůžek
Pavel Brůžek
Autor: Hynek Glos/Euro

Byznys je potřeba dělat s dobrými pohnutkami, říká šéf BPD Brůžek

 Boříková 01. září, 08:28  -  Hana Boříková
 Pavel Brůžek
Pavel Brůžek
Autor: Hynek Glos/Euro
01. září, 08:28

Všichni mluví o udržitelnosti, ale jen do doby než za ni mají zaplatit účet. My jsme do toho šli, říká šéf společnosti BPD Partners Pavel Brůžek.

Pavel Brůžek razí heslo, že v podnikání není nutné hned dosahovat zisk, že je potřeba dělat byznys s dobrými pohnutkami a úspěch se jednou prostě dostaví. Na téhle antitezi k dravčímu chování v byznysu zjevně něco bude, protože o ní dokázal přesvědčit zakladatele společnosti BPD Partners, kteří tam vložili miliardy vydělané z prodeje Mostecké uhelné. Dokonce jej přibrali za partnera a svěřili mu investiční strategii. „Vždy, když posuzujeme nějaký projekt, musíme mu rozumět, a pokud se nepokouší řešit jednu z otázek udržitelnosti, tak i když je to třeba skvělý byznys, většinou nás nezajímá…,“ říká Pavel Brůžek.

Společnost BPD Partners se investičně věnuje čtyřem nesouvisejícím oblastem – chemie a agro, reality, energie a zdravotnictví. Cíleně diverzifikujete rizika?

Nesouvisejí spolu jen zdánlivě. My se celkově zaměřujeme na udržitelnost. Jako populace rosteme a žijeme déle. To jsou dva základní aspekty, na kterých stavíme náš byznys. Lidé budou potřebovat bydlet, budou spotřebovávat více energie, budou chtít jíst a být zdraví. Tak se pojďme podívat, jak to udělat, abychom se při tom sami nezahubili. Říkáme, že budujeme family office nejen pro nás, chceme, aby po nás zbylo i něco jiného než suma na nějakém účtu. A jediné, na co si můžete vsadit pro další generace, je, že tato odvětví nemusejí být vždy ta nejvýnosnější a nejvíc sexy, ale vždycky tu budou.

Takže to je vaše investiční filosofie. Nikdy z ní nevybočujete?

Každý ze zakladatelů firmy a spolupracujících rodin pochází z trošku jiného prostředí a je v něčem silný. Proto jsme se pokoušeli najít téma a filosofii, která by to vše propojila a zároveň řešila i palčivé problémy dnešní společnosti. Celé je to vlastně hrozně jednoduché… Vždy, když posuzujeme nějaký projekt, musíme mu rozumět, a pokud se nepokouší řešit jednu z otázek udržitelnosti, tak i když je to třeba skvělý byznys, většinou nás nezajímá… Naše investice se pak dají rozdělit na lokální, globální a ty zaměřené na budoucnost.


Nový trend v českém byznysu: rodinné investiční kanceláře


Říkal jste, že každý z partnerů má k nějaké oblasti blízko. Co je vaše parketa?

Moje rodina má samozřejmě velmi blízko k chemii a zdravotnictví a celá naše rodina s BPD do projektů v těchto oborech koinvestuje skrze rodinný fond B3 Holding. Kluci (bývalí majitelé Czech Coal Vasil Bobela, Petr Pudil a Jan Dobrovský – pozn. red.) mají zase blízko k energetice a financím. Ještě spolupracujeme s Radkem Pokorným, který je partnerem v developmentu a má skvělý čich na vývoj trhu.

Máte za sebou velké projekty PPF Gate a Telehouse na Evropské třídě, to jsou ale administrativní projekty. Jak to souvisí s filozofií, že lidé budou chtít bydlet?

Tyto administrativní budovy byly první, které jsme postavili, naplnili jsme je a úspěšně prodali. V Praze by ale bylo potřeba stavět v daleko větší míře byty. Když jsou ovšem v územním plánu kanceláře, změna trvá mnoho let. V Praze je obecně velice obtížné stavět. Máme v portfoliu pozemky třeba i více než osm let a ještě jsme nekopli. A teď si vezměte, že vám v tom celou dobu leží kapitál a pracují na projektu týmy, které platíte. Když pak začínáte, už jste nákladově na dosti šíleném čísle. Takže my bychom moc rádi stavěli cenově dostupné a kvalitní byty, které žalostně chybějí, ale zatím k tomu nejsou úplně nejpříznivější podmínky. Nicméně určitě chceme zůstat v Praze.

Se kterým byznysem se tedy chystáte do světa?

Globálním byznysem je především chemie, kterou máme v portfoliu. Ta je super inovativní. Myslíme si, že máme dnes nejlepší a nejefektivnější výrobu kyanovodíku na světě. Jsme sice zatím relativně malí, ale firma má ohromný potenciál. To byl i jeden z hlavních důvodů, proč se Draslovka (podnik rodiny Brůžkovy - pozn. red.) spojila s BPD, aspirovali jsme na to stát se globální firmou a potřebovali jsme kapitálovou sílu. Náš program míří do zemědělství a právě do udržitelnosti. Jediný způsob, jak nakrmit rostoucí populaci, je zvýšit efektivitu zemědělství na hektar a na to se, zjednodušeně řečeno, dá jít dvěma způsoby. Prvním z nich jsou tradiční agrochemikálie v kombinaci s geneticky modifikovanými plodinami a tím druhým je udržitelné zemědělství. My jsme jednoznačně pro druhou variantu - vývoj a využití látek, které udělají, co mají, ale umějí se v přírodě dobře rozložit a transformovat na něco neškodného, nebo ještě lépe, dále využitelného.

Jak nás má udržitelně zachránit jedovatý kyanovodík?

Je to samozřejmě akutně toxická látka. Vysvětlím to trochu šířeji. Největšími environmentálními tématy v zemědělství jsou sucho, eroze půdy a úbytek hmyzu. Když jste jela kdysi z Brna do Prahy, každých 50 kilometrů jste stála a čistila okénko a najednou jedete z Brna do Prahy a nečistíte nic. Hmyzu zásadně ubývá, sucha jsou stále delší a znehodnocené půdy je čím dál víc.

Pavel Brůžek ( Autor: Hynek Glos )

V Praze je obecně velice obtížné stavět. Máme v portfoliu pozemky třeba i více než osm let a ještě jsme nekopli, říká Pavel Brůžek.

Nehubíme hmyz právě těmi jedy?

No jasně. My si ho vyhubíme a on nám pak chybí. Naši předci měli chytře vymyšlené, jak dělat zemědělství a úplně se nezabít. Různé plodiny jsou spojeny s různými typy škůdců a nemocí, a pokud plodiny točíte a třeba nějaké pole necháte občas ladem, nenamnoží se vám tam nikdy škůdci a plísně do takové míry, že vám potom snižují výtěžnost úrody pod únosnou mez. Pak si ale musíme položit otázku, jestli jsme schopni se k tomu reálně vrátit. Nejsme. Komerční zemědělství je monokulturní, zaměřené na to, že někdo je například výborný „jahodář“ a má super efektivitu, postavenou síť dodavatelů a zákazníků, navázaný další byznys, nakoupenou techniku atd. A velmi pravděpodobně ho nepřesvědčíte, aby příští rok zasadil brambory.

Není to dané strukturou našeho zemědělství?

Celosvětovou, ne naší. Přišli jsme se specializací ve všem a teď se divíme, jaké to má důsledky. Historicky se používají tradiční látky, které byly schváleny třeba před dvaceti třiceti lety, a některé z nich fakt škodí. Tyto látky bývají ve většině případů neselektivní, to znamená, že ať tam přiběhne hodný brouček nebo zlý brouček, hodná bakterie, zlá bakterie nebo jakákoli rostlina, tak prostě zabijí všechno. To by samo o sobě nebylo až tak špatné, neselektivita je v některých případech velmi dobrý jev. Největší nevýhoda používaných látek určených k hubení je ale ta, že jsou většinou velmi stabilní v životním prostředí. Průmysl tlačí na to, aby byly levné a v půdě nebo na rostlinách nějakou dobu vydržely, aby dokázaly dlouhodobě účinkovat. A protože tam jsou dlouho, můžou pronikat do podzemních vod a vlastně i kontaminovat a dlouhodobě znehodnotit půdu.

My jsme v tomto problému uviděli obrovskou příležitost - vyrábět látky, které jsou sice toxické, zabíjejí, ale v přírodě nevydrží dlouho a umějí se transformovat. Izolovaně zabijete to, co tam člověk mít nechce, ale jak je hotovo, tak už dál neškodí.

Zabít, ale neškodit?

Dál neškodit, pozor. Když něco zabijete, už tak škodíte.

To je dobrá mediální strategie - řeknete něco, co je proti vám, pak to působí důvěryhodně.

Víte co, lidé dneska nejsou blbí. My věříme, že ten příběh musíme říkat celý. V oblasti fumigantů a biocidů vyrábíme toxické látky, prostě jedy… Ale v našem případě jsme vyvinuli upřímné a předvídatelné jedy. Například EDN se v průměru během 24 až 72 hodin rozpadá na CO2 a dusíkaté látky, které zůstanou v půdě jako zdroj dusíku, takže jimi zároveň hnojíte, a neodtečou do podzemních a povrchových vod. Takže my máme takový „head and shoulders“. Samozřejmě s tím štveme spoustu lidí, kteří už na trhu jsou…


V rodině uhlobaronů. BPD Partners mají nového společníka


Jak se proti nim prosazujete?

Jednou z chyb, které byznysy dneska dělají, je, že ztrácejí kontakt s koncovým zákazníkem. To je ta chvíle, kdy vás postihne provozní slepota a začnete dělat chyby. My jsme proto začali zakládat servisní firmy, které látky aplikují u zákazníka, řeší s ním jeho každodenní starosti. Vidíme, jak se vyvíjejí nemoci půdy, co s ní dělá změna klimatu a jak se mohou šířit nemoci a škůdci na komoditách a dostávat se tak do regionů, kde nemají přirozeného nepřítele. Není to úplně nejlevnější aktivita, ale je to pro nás sonda do trhu, díky které pak uzpůsobujeme výzkum a vývoj.

Ty firmy na sebe do budoucna vydělají, fumigace je celkově ziskový byznys, ale my se snažíme k tomu zatím přistupovat jinak. Přinést na trh nové látky je neuvěřitelně finančně nákladný proces. S vývojem látek jsme začali v roce 2007 a s aplikačním vývojem pak v roce 2015 v Austrálii, kde ten příběh inovativních a udržitelných fumigantů začal. Udržitelnost je sice super, všichni o ní mluví, ale jen do doby, kdy za ni mají zaplatit účet.

My jsme do toho šli. Draslovka má sto let zkušeností s těmito molekulami, má velmi slušné zisky, a můžeme si proto dovolit hodně investovat do vývoje a inovací. A jak říkám, když děláte něco dobře a z dobrých pohnutek, ono to nakonec bude slušný byznys, jen musíte vydržet a občas koukat hodně do dálky.

Podobně to asi funguje v biotechnologiích, kterým se rovněž věnujete, byť asi s mnohem menší pravděpodobností úspěchu...

V biotechnologiích a medicíně jsme ve velice úzkém spektru vědy a výzkumu. Zaměřujeme se více na technologie než na vývoj nových léků. Tam když nevyjde plán A, je tam i plán B. Když se nám například nepodaří diagnostikovat rakovinu ve velmi rané fázi, protože senzitivita testu nakonec není dostatečná, výsledky se dají využít na x jiných věcí. Máme dvě české firmy, na které jsme obzvláště pyšní. Jedna je Xeno Cell Innovations a druhá Diana Biotech. Ale zase, když výsledkem těchto společností nebude velmi levný screeningový test, poznatky využijeme pro další výzkum. Když ve vědě víte, že něco nefunguje, je to také výsledek. Nebo přijdete na něco jiného. Když se podíváte na historii úspěchu některých velikých firem, hodně často za ním stojí nějaká náhoda. Nakonec antibiotika vznikla také tak. Investujeme do lidí, kteří jsou skvělí, nadšení a strašně chytří, a věříme, že ve středně a dlouhodobém horizontu na něco přijdou.

Proto podporujete třeba základní výzkum Zuzany Kečkéšové?

Zuzana se zabývá objevováním nových tumor-supersorů. Jednou z těchto látek je protein, který za určitých okolností zabíjí rakovinotvorné buňky. Svůj objev postavila na zkoumání lidských orgánů, které rakovina nenapadá - jsou jimi svaly včetně svalu srdečního, velmi vzácně slezina či chrupavka. Nejenže se v těchto orgánech rakovina netvoří, ale ani se tam nerozšiřuje odjinud. Zuzana je na začátku a není vůbec jisté, jestli z toho někdy něco bude. Kdybychom na to koukali jen skrze pravděpodobnost zhodnocení vložených investic, řekli bychom: Zuzano, skvělé, ale přijď za pět let, až budeš dál.

Takže? Vizionáři, přijďte k nám?

My máme velmi málo věcí v základním výzkumu. Ale moc takových lidí jako Zuzana tu není. Má charisma, drive, ohromné schopnosti a vůli přijít na podstatu toho, proč rakovina vlastně vzniká, a to je věc, která se dotýká všech lidí. A místo, aby sháněla různé granty, se tomu teď může věnovat. Víte, Češi jsou velmi silní třeba v IT a sehnat pro ně financování je snazší než u biotechnologií, protože si investoři myslí, že nepotřebují tolik znalostí na to, aby posoudili, jestli je to blbost, nebo jestli to má smysl. Mít dobrý tým na posouzení projektů v biotechnologiích, organické chemii a léčivech není snadné. My takový tým máme. Snažíme se investovat i do projektů, kde vidíme nějaké synergie, proto máme vždy nějaký americký startup nebo výzkum a k tomu se snažíme hledat nějaký český, evropský. Jsme třeba investorem v Ginkgo Bioworks, což je už poměrně velký startup s více než miliardovou dolarovou valuací, kde by mohl vzniknout nějaký průnik s firmou Xeno už jen proto, že se oba zabývají například kvasinkami.


Nová vlna českého byznysu: Expanduj, dokud můžeš


Kolik máte volného kapitálu? Prý miliardy...

Určitě ne miliardy dolarů. Volný kapitál máme, to číslo neříkáme, hodláme hodně utratit v chemii, developmentu a inovacích, ale jak jsem říkal, musí nám to zapadnout.

Co energetické investice? Investovali jste do firmy Ren Power, evropského výrobce zelené energie.

Obnovitelné zdroje jsou správný směr. Patří do našeho portfolia, protože energii potřebujeme. Jenomže teď je tu každý v pozici, že je nějaký příživník a skoro až kriminálník. Nejdřív uhelný baron, pak solární… Politici podporu špatně spočítali a teď je najednou energetika z obnovitelných zdrojů špatná, přestože se zavazujeme, že budeme snižovat uhlíkovou stopu. My teď do energetiky bohužel nedáme ani korunu, dokud si nebudeme jistí, že se aspoň trochu stabilizovala legislativa.

Vidíte do budoucna ještě nějakou další perspektivní oblast?

Nově jsme se rozhodli expandovat do zdravotnictví. Jinak myslím, že jsme spokojení s tím, co máme, jsme relativně rozkročení. Spíš se budeme více integrovat, třeba do oblasti výroby, distribuce a aplikace našich výrobků. Abychom optimalizovali mnohdy velice zkostnatělý a neefektivní dodavatelský řetězec a naše produkty uměli nabídnout nejen jako výrobky, ale jako kompletní službu za atraktivní cenu. A s tím, co máme, chceme za hranice. Ale těžiště zůstane u nás. Česko je skvělé místo pro inovace, je tu dobrá ochrana duševního vlastnictví, máme kvalitní lidi za velmi rozumné peníze.

Jak chcete expandovat do zdravotnictví?

Chceme poskytnout kvalitní a efektivní péči za rozumnou cenu a zároveň lépe porozumět celému odvětví, sledovat budoucí trendy a pochopit, co zákazník, nebo chcete-li pacient, potřebuje a chce. V tom právě vidíme řadu synergií s tím, co děláme v jiných oblastech. V tuto chvíli připravujeme projekt MyClinic, který bude zaměřen na komplexní péči o pacienta a „jednodenní chirurgii“. Projekt bude umístěn v právě dokončované budově Telehousu. Na MyClinic spolupracujeme s Dinosem Satratzemisem a za BPD se mu věnuje tým v čele s Martinem Šimonkem.

Pavel Brůžek (38)
• Loni v březnu se stal společníkem a předsedou představenstva společnosti BPD partners, kterou založili bývalí vysocí manažeři hnědouhelné firmy Czech Coal Vasil Bobela, Petr Pudil a Jan Dobrovský poté, co bývalou Mosteckou uhelnou společnost prodali Pavlu Tykačovi za více než deset miliard korun. Petr Pudil v loňském rozhovoru pro týdeník Euro odhadl hodnotu spravovaného majetku na zhruba 20 miliard.
• Pavel Brůžek mladší se dostal do kontaktu se zakladateli BPD partners, když před sedmi lety kapitálově vstoupili do firmy Lučební závody Draslovka, kterou vlastnil jeho otec a kde se postupně vypracoval z asistenta do pozice technického ředitele.
• Pavel Brůžek vystudoval University of New York in Prague, kde po dokončení programu získal titul z Empire State College v New Yorku. Po několika letech získávání pracovních zkušeností si následně doplnil vzdělání o titul Executive MBA na Joseph M. Katz Graduate School of Business v Pittsburghu, kde navíc získal ocenění „Outstanding Student of the Year“.
• V mládí byl Pavel úspěšným sportovcem, který na mezinárodní úrovni reprezentoval Českou republiku v jízdě na snowboardu.
• Je ženatý, má dvě děti.

Čtěte také:

Bývalí uhlobaroni chtějí dát půl miliardy do biotechnologií. Je to vášeň, říká šéf BPD Brůžek

Kancl na venkově. Zahraniční firmy budují své backoffice v českých regionech

Odkazuji ti podnik, dítě moje aneb Předávání firem v Česku

Dlouhé, dlouhé peníze. Jen slavné jméno dětem miliardářů nestačí

Kdo chce být miliardář. V Česku rostou nové úspěšné investiční skupiny


Čtěte také

 David Beran

Zavírání poboček a propouštění. Beranův Profi Credit v Polsku drtí zákony proti lichvě

Polsko bývalo po dlouhé roky největším trhem pro český Profi Credit, působící v oboru…

14. listopadu 2019

Černínský palác, sídlo ministerstva zahraničí

Zákaz Člověka v tísni v Rusku: ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského velvyslance

Ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo ruského velvyslance Alexandera Zmejevského…

14. listopadu 2019

 Jan Brož

Reaktor dneska objednáme, zítra postavíme

Stachanovec Andrej Babiš plánuje novou jadernou elektrárnu v Česku postavit rychlostí,…

14. listopadu 2019

 Jan Hamáček a Jiří Zimola

Zimola bude kandidovat za ČSSD, uvedl Hamáček. Změna 2020 podle něj není konkurence

Předseda jihočeské sociální demokracie Jiří Zimola bude příští rok v krajských volbách…

14. listopadu 2019

7 tipů na skvělé knižní dárky nejen pod stromeček

7 tipů na skvělé knižní dárky nejen pod stromeček

Přemýšlíte o tom, jakou knihu darovat svým blízkým na Vánoce, k narozeninám či prostě jen…

14. listopadu 2019

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 1 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Změnil jsem dodavatele a platím víc! I k tomu může dojít
Jak žádat o mateřskou?
Kdy letos začíná advent?
O kolik se v roce 2020 zvednou platy ve veřejné sféře?
Jaké příjmy může mít předčasný důchodce?
Auta
Setrvačník nemusí být jen součást motoru. Lze s ním i…
Ferrari Roma je kupé s parádním designem a výkonem 620 koní
Honda S-MX vznikla jako milenecký azyl na kolech. Značka se tím nijak netajila
Videodojmy Audi SQ8 TDI – Sem se dívej, BMW
Elva je moderní interpretací monopostů McLaren-Elva z 60. let. Vznikne v sérii 399 kusů
Hry pro příležitostné hráče