Post našeho eurokomisaře stál pomalu zdraví dva předsedy koaličních politických stran, Špidlu a Kalouska, a jenom pevná konstituce uchránila zřejmě předsedu ODS od podobného konce. Topolánek nezkolaboval ani po zjištění, že mu premiér lhal, když sliboval v Sedmičce, že se o tomto a dalších europostech povede debata napříč politickým spektrem, tedy i s opozicí.
Přesto jsou emoce v tomto případě zbytečné. Vždyť Telička bude nakonec pouze jakousi „podržtaškou“ komisaře pro zdraví a ochranu spotřebitele Byrnese, a možná spíše než eurokomisař (proč ne zrovna lidový komisař) by se hodilo pojmenování ministr-krajan. Takový byl totiž titul českého zástupce v rakouské vládě před rokem 1918. Také neměl žádnou funkci, ale byl pouze do počtu a na reprezentaci. Nemluvě o tom, že od roku 1867 neměli Češi až do převratu v roce 1918 žádného zástupce ve společném ministerstvu obrany, financí a zahraničí, které jediné rozhodovalo o otázkách, dotýkajících se skutečně celoevropských problémů. Poslední Čech, který z titulu funkce ovlivňoval evropské dějiny, byl Albrecht z Valdštejna, a to dopadlo neslavně. Proto bez emocí - vítej, ministře-krajane, Pavle Teličko!
