V Brně to žije

Antimonopolní úřad prověří plynaře, spor se stavebními spořitelnami se potáhne

Do Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nastoupil nový šéf. Bývalý náměstek ministra průmyslu a obchodu a v nedávné minulosti potenciální kandidát na post ministra tohoto resortu Martin Pecina odchodu z výkonné správy nelituje. Má vyšší plat než ministr, jeho funkční období nezáleží na rozmarech politiků a turbulencích v politických stranách a možná, že si antimonopolní úřad dokonce vybuduje renomé, které mají podobné instituce ve vyspělém světě.

Válka s plynaři.

Pecina je ve funkci předsedy ÚOHS jen několik týdnů a úřad se už pod jeho vedením pustil do války s jednou z nejvlivnějších firem české ekonomiky, plynárenským koncernem RWE Transgas. „V pondělí 21. listopadu jsme zahájili správní řízení s plynárenskou firmou,“ oznámil suše Pecina. O co jde? Od 1. ledna letošního roku se otevřel trh se zemním plynem. Svého dodavatele si může svobodně vybrat 34 největších tuzemských odběratelů s roční spotřebou nad patnáct milionů kubíků zemního plynu. Většině z nich se však nelíbí, jaké jim RWE Transgas, respektive firmou ovládaní regionální distributoři plynu, nabídl smlouvy. Mnozí je odmítli podepsat. „Snažili jsme se situaci kolem smluv pro letošní rok vyřešit jednáním s RWE Transgas, po šesti měsících jsme usoudili, že problém sami nezvládneme. Obrátili jsme se na Energetický regulační úřad (ERU), v srpnu jsme podali podnět k antimonopolnímu úřadu,“ popsal vývoj v předchozích měsících jednatel společnosti MVV Energie Václav Hrach. Právě tato firma je v boji s RWE Transgas nejaktivnější. Stěžují si však i další odběratelé. Sporné body jsou ve smlouvách, které navrhl RWE, dva: finanční a provozní. „Víme, že ceny ropy rostou, takže chápeme, že zdražení plynu není samo do sebe, disponujeme obdobnými analýzami jako RWE Transgas. To je ale jen osmdesát procent ceny, kterou nám plynařský firma účtuje,“ upozornil Hrach. Ve zbylých dvaceti procentech je mimo jiné obsažena marže obchodníka a poplatky za systémové služby, třeba za přepravu plynu. „Právě tahle složka se nám zdá neprůhledná, neuměli jsme ji rozšifrovat. Máme důvodné pochybnosti, že některé věci v této položce jsou účtovány neoprávněně,“ stěžuje si Hrach.

První je cena.

Velcí odběratelé přiznávají, že cena je až na prvním místě, nevěřícně však již několik měsíců kroutí hlavou i nad provozními podmínkami, které návrhy smluv obsahují. „Pokud podepíšeme co navrhují, plynárenská firma na naši společnost přenese své provozní problémy. To znamená i platby za odchylky. Neuměli jsme ani rozšifrovat, za jakou cenu jsou nám účtovány zásobníky plynu, což představuje v našem podnikání významné náklady. Jsme teplárenská společnost a v zimě tato zařízení velmi využíváme,“ říká Hrach.
ÚOHS nyní návrhy smluv přezkoumá. „Antimonopolnímu úřadu samozřejmě vyjdeme vstříc, poskytneme mu všechny potřebné informace. Věřím, že se nám podaří prokázat oprávněnost našeho postupu,“ komentoval správní řízení mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský. Hrach však kontruje: „Máme pochybnosti, že zisk RWE Transgas je přiměřený. Z našich informací, které jsme od RWE získali, to vypadá, že s rostoucí cenou plynu se zvyšuje i marže firmy. A to se nám nelíbí.“ Spor se zatím týká jen dodávek plynu za první letošní pololetí, zbytek roku přijde na přetřes až za několik měsíců. „Odběratelům jsme předložili několik variant smluv a benefitů, uskutečnila se mnohá jednání. Pokud jde někdo na schůzku s tím, že se nechce dohodnout, těžko uzavřete nějaký kompromis,“ sdělil týdeníku EURO člen vedení RWE Transgas. S ohledem na citlivost kauzy si nepřál být jmenován.

Učí se rychle.

Z rozhovoru týdeníku EURO s Martinem Pecinou je zřejmé, že dosud působil především v průmyslovém sektoru. Při dotazu na stavební spořitelny okamžitě použije analogii s benzinovými pumpami, o síťových odvětví se baví o poznání živěji než o bankovních účtech. Avšak - jak říkají jeho kolegové - učí se rychle. Kromě energetického průmyslu či hypermarketů se úřad v současné době zabývá také dvěma aktuálními kauzami z oblasti financí. Dokončuje vyšetřování údajného bankovního kartelu a také výměnu informací o počtech klientů a smluv mezi stavebními spořitelnami. Případy mají odlišný vývoj. Stavební spořitelny platit budou (pokud neuspějí s odvoláními a u soudu), i když bývalý šéf ÚOHS Josef Bednář na poslední chvíli půlmiliardovou pokutu zrušil. Banky za kartel a jednání ve shodě platit nebudou, i když o to úřad v minulosti stál. Pecina týdeníku EURO již před čtrnácti dny řekl, že stavební spořitelny pokutu zaplatí. Zákon prý byl zcela jistě porušen. „Je prokazatelné, že si vyměňovaly informace nad rámec toho, co po nich požadovalo ministerstvo financí,“ uvedl. Ošemetná formulace. Stavební spořitelny totiž oponují, že si naopak vyměňovaly právě ty informace, které po nich ministerstvo chtělo. „Logice, kterou používá ÚOHS, nerozumím. Říká, že jsme na základě těch tabulek viděli, jak se vyvíjel trh v minulosti. A z toho jsme prý byli schopni usoudit, jakou cenovou politiku bude mít naše konkurence v budoucnu. To je to zásadní, o co antimonopolní úřad opírá své rozhodnutí. My jsme to však dělali právě na základě žádosti ministerstva. Za druhé, usuzovat na základě toho, jak se v minulosti vyvíjely objemy klientů, vývoj cenové politiky v budoucnu, považuji za nesmysl. Ta úvaha je iracionální,“ řekl týdeníku EURO předseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny Vladimír Staňura. Právě Českomoravská stavební spořitelna je vyšetřováním ÚOHS postižena nejvíce, neboť jako největší na trhu dostane nejvyšší pokutu. O výši sankce se dosud spekuluje, pravděpodobně však bude nižší než původní půlmiliarda. Mezerou v argumentaci Staňury je fakt, že ministerstvo nikdy stavebním spořitelnám neuložilo, aby své údaje kompletovaly na půdě asociace a aby je zveřejňovaly. To potvrzuje i Staňura. „Pod dojmem vyšetřování ÚOHS jsme přestali ministerstvu financí tyto informace podávat, a to mu samozřejmě nelíbilo. Poté jsme se dohodli, že data předáme pouze ministerstvu financí a nevyměníme si je navzájem. Sice v tom stále nevidím nic špatného, ale vyšli jsme jim vstříc,“ uvádí. Rozhodnutím ÚOHS v prvním stupni kauza nekončí. „Očekávám, že celý případ budu znovu řešit v rozkladu,“ uvedl Pecina. Stavební spořitelny se jistě nevzdají, a pokud neuspějí ani v rozkladu, jsou ochotné hájit své názory před soudem. Avšak na hypotetický dotaz, zda by byl ochoten zaplatit, pokud úřad pokutu sníží, Staňura odpověděl: „Jde o spekulaci, neboť rozhodnutí dosud neznám. V každém případě bych se choval ekonomicky,“ dodal Staňura.

Bydlení po vojensku.

Jak je vidět, nový předseda antimonopolního úřadu se zorientoval rychle. Kromě řešení velkých kauz za dva měsíce ve funkci stanovil novou organizační strukturu úřadu a vyměnil řadu klíčových úředníků. Neméně důležitým rozhodnutím však byla i zdánlivá maličkost. „Je katastrofální, v jakých prostorech úřad funguje. Začal jsem to promptně řešit a podařilo se nám získat dům po bývalé vojenské správě,“ řekl s tím, že do konce příštího roku by měli úředníci bydlet v novém. I u tohoto problému naráží na bývalého předsedu úřadu Bednáře. Na konci letošního roku měla vypršet ÚOHS nájemní smlouva v současných prostorách. Bednář si chtěl postavit nový palác, zatím však nebylo uzavřeno ani výběrové řízení pro tuto stavbu. „Budování nového sídla jsem zrušil, protože je to samozřejmě nehospodárné. Mohli jsme si vybrat z budov, které můžeme dostat zadarmo,“ dodal. Kromě toho, že eráru ušetří několik desítek milionů korun, může mít Pecina ještě jiný dobrý pocit. Zase toho Bednáře převezl.