eUroGlosaLady Catherine Ashtonová oznámila, že příští rok opustí post šéfky diplomacie Evropské unie. Věčné cestování ji prý ničí. Při pohledu na její program se není co divit. Jak se vypětí a věčné přesouvání z jednoho konce světa na druhý na člověku podepíše, je vidět na Hillary Clintonové. Ta po zdravotních potížích raději opustila funkci ministryně zahraničí Spojených států.
Kočování není pro Ashtonovou jediným důvodem k odchodu. Teoreticky by se o svůj vysoký post mohla ucházet znova. Šance by však měla malé, neboť už v minulosti se častokrát ocitla pod palbou kritiky. Partneři jí vytýkali chybějící manažerské schopnosti, nedostatek rozhodnosti a malé charisma. Unii navíc příští rok čekají rozsáhlé personální manévry: bude třeba najít šéfy Evropské komise, Evropského parlamentu a Evropské rady. A škatulata se budou ladit v tvrdých zákulisních jednáních, kde hrají jednotlivci a jejich zkušenosti druhořadou roli. Klíčová je národnost, příslušnost k politické frakci i pohlaví.
Ashtonová odchází s vědomím, že stát v čele diplomacie EU není vděčnou rolí. Unie její post vytvořila, aby dala zahraniční politice jednotný hlas. K tomu je však stále daleko. Skloubit dohromady zájmy 27 států, z nichž některé se samy považují za světové mocnosti, je nadlidský úkol.
Příkladem budiž aktuální bitva o zbrojní embargo vůči násilnostmi zmítané Sýrii. Britové by chtěli dodávat rebelům zbraně a podporu mají ve Francii. Jiné země jsou proti. Londýn proto oznámil, že je v případě, že se shodu v EU nepodaří najít, připraven jít vlastní cestou. Může se tak stát, že Britové nepodpoří obnovení embarga, které vyprší na konci května a jehož prodloužení v EU vyžaduje jednomyslnost. Jednota zahraniční politiky EU by tak utržila další šrám.
O autorovi| TOMÁŠ PIRKL • spolupracovník redakce, Brusel
