Možnost sledovat a kontrolovat činnost zaměstnanců na svěřené výpočetní technice dává zaměstnavatelům i nový zákoník práce. Podle paragrafu 316 však taková kontrola musí být přiměřená. A právě přiměřenost se podle odborníka na IT právo Lukáše Jansy z advokátní kanceláře Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři odvíjí od činnosti firmy.
„Monitorování pracoviště (například kamerou či skenováním obrazovky) je možné pouze ve výjimečných případech - v bankách nebo kasinech,“ tvrdí Jansa.
U ostatních firem je podle něj kontrola možná pouze za účelem zjištění využívání pracovní doby zaměstnancem. Přiměřené tak může být například sledování času stráveného na webu i navštívených stránek, nikoliv však už „odposlouchávání“ komunikace přes ICQ. Využití eDetektiva a Velkého Bratra by tedy mělo být i z právního hlediska bezproblémové.
S Jansou souhlasí i vedoucí oddělení soukromého práva Ján Matejka z Ústavu státu a práva Akademie věd. „Zaměstnavatel nepochybně není oprávněn provádět agresivní zásahy do soukromí zaměstnanců v podobě plošného, dlouhodobého a uchovávaného monitoringu obsahu přenášené komunikace,“ vysvětluje Matejka. „Naopak lze ale považovat za oprávněné namátkové, odůvodněné kontroly využívání počítačů (včetně obsahu komunikace) či omezený monitoring spuštěných aplikaci na těchto prostředcích,“ dodává.
