Na slovíčkoZměna letopočtu s sebou přinášívá jistý otazník. Psává se totiž o ní jako o přelomu roku. Jeden z významů skutečně je „konec roku“, i když vlastně jde o „přelom roků“. Kdo chce být puntičkář, může psát množné číslo - a spojení „přelom roku“ si ponechat na léto, kdy se rok opravdu láme vejpůl.
Na slovíčko
Změna letopočtu s sebou přinášívá jistý otazník. Psává se totiž o ní jako o přelomu roku. Jeden z významů skutečně je „konec roku“, i když vlastně jde o „přelom roků“. Kdo chce být puntičkář, může psát množné číslo - a spojení „přelom roku“ si ponechat na léto, kdy se rok opravdu láme vejpůl.
Pozoruhodnější je však to, co se děje v naší mateřštině s pravopisem termínu datum. Ve slovnících se u něj uvádějí dva významy: „1. udání doby něčeho rokem, případně i měsícem a dnem; 2. zpravidla v množném čísle jakékoli přesné údaje“. S vpádem datové komunikace a počítačů se užití rozhojnilo, a tak se setkáváme s celou řadou nových odvozenin. Například databáze, „soubor informací uložených na počítačových médiích“, datamart, počeštěně „datové tržiště“, slangové datař, „specialista na zpracování dat“ a mnoho dalších.
Slovo datum má původ v latině a znamenalo „dáno“ (toho a toho dne). Při ohýbání se z něj podle latinských zvyklostí koncovka vypouští: píšeme tedy do data, datace, datový. Snaha po rozlišení však v současné profesní mluvě vede k tomu, že se takové pojetí dodržuje důsledně hlavně tenkrát, jde-li o údaje (např. data pro počítač). V prvním, v tom kalendářním smyslu se naopak se slovem běžně zachází jinak: bez datumu, datumový a tak dále. Pravidla to zatím nekodifikovala, ale vývoj pravděpodobně tím směrem míří. Úplná novinka to není. Sloveso datumovat ve významu „opatřovat údajem o datu výroby a spotřeby“ - na rozdíl od datovat - se užívá již delší dobu.
