Jak se počítá nemocenská pomocí kalkulačky?
Čeká vás dlouhodobá pracovní neschopnost ze zdravotních důvodů? Tato skutečnost se zajisté dotkne vašich stálých příjmů, a určitě proto přemýšlíte, jaká bude výše nemocenské, na kterou za toto období pracovní neschopnosti máte nárok. Pokud si nevíte rady, jak tuto částku sami spočítat, výpočet nemocenské za vás provede naše kalkulačka nemocenské 2023.
Použití kalkulačky je velice snadné. Pro výpočet nemocenské je nutné vyplnit pouze dva základní údaje, kam patří výše průměrné hrubé měsíční mzdy a celkový počet dní pracovní neschopnosti. Pak již stačí kliknout na tlačítko „Spočítat“ a zobrazí se vám výsledek. Dozvíte se nejen to, kolik je nemocenská, ale také jaký je váš neredukovaný denní vyměřovací základ.
Nemocenská kalkulačka
Výpočet nemocenské probíhá v souladu se zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů. Následně se zobrazí celková výše nemocenské, na kterou má daná osoba nárok, přičemž po rozbalení celého výsledku můžete vidět také jednotlivé redukční hranice, které se každým rokem mění.
TIP: Interaktivní daňové formuláře ke stažení
Potřebujete v nejbližší době zpracovat daňové přiznání za loňský rok, ale nevíte si s tímto krokem rady? Pomohou vám naše interaktivní šablony ke stažení.Co je to nemocenské?
Jedná se o dávku, kterou stát vyplácí ekonomicky aktivním občanům v případě, že se vlivem nemoci nebo úrazu ocitli v dočasné pracovní neschopnosti, nemohou z toho důvodu vykonávat své běžné zaměstnání či nezávislou činnost a na nějakou dobu tak přijdou o svůj pravidelný výdělek. Účelem této dávky je finanční zabezpečení občanů po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti.Pracovní neschopnost tedy představuje stav, kdy je člověk dočasně uznán neschopným k výkonu své práce ze zdravotních důvodů, o čemž může rozhodnout pouze lékař. Mezi další dávky, které stát kromě nemocenské vyplácí, se řadí:- ošetřovné,
- dlouhodobé ošetřovné,
- otcovské,
- peněžitá pomoc v mateřství,
- vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
Nemocenská, nebo náhrada mzdy?
Ačkoliv se jedná o dva kompletně odlišné pojmy, spousta lidí si náhradu mzdy stále plete s nemocenskými dávkami. Pokud ovšem chcete vědět, kolik peněz během své pracovní neschopnosti obdržíte, je důležité tyto termíny důrazně rozlišovat.Náhrada mzdy představuje finanční kompenzaci z důvodu nemoci, úrazu či nařízené karantény, na kterou mají nárok pouze zaměstnanci. Během prvních 14 dnů pracovní neschopnosti ji zaměstnancům vyplácí jejich zaměstnavatel, zatímco osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) za toto období nárok na žádnou náhradu mzdy nevzniká.
Jestliže nemoc, karanténa či rekonvalescence trvá déle než dva týdny, od 15. dne přebírá zodpovědnost za práce neschopné obyvatele stát. Ten následně vyplácí nemocenské dávky po zbytek trvání pracovní neschopnosti, pokud ovšem tato neschopnost nepřesáhne dobu 380 dní. Poté nárok na nemocenskou zaniká.Kdo má nárok na nemocenskou?
Zajímá vás, zda vám vzniká nárok na vyplácení nemocenské, nebo patříte k občanům, kteří na tuto dávku nárok nemají? Abyste mohli v době pracovní neschopnosti od státu pobírat peníze, je nutné splnit jednu důležitou podmínku, a to konkrétně účast na nemocenském pojištění. Tato povinnost se však pro zaměstnance a OSVČ značně liší.Zaměstnancům účast na nemocenském pojištění vzniká ze zákona v den, kdy se stávají ekonomicky aktivními a začínají vykonávat své zaměstnání. Pojištění za ně pak měsíčně odvádí jejich zaměstnavatel. Povinná účast na nemocenském pojištění následně zaniká ve chvíli, kdy se zaměstnanci rozhodnou svůj pracovní poměr rozvázat a jejich zaměstnání tedy skončí.
Ocitli jste se na nějakou dobu bez zaměstnání, a tím pádem i bez pojištění? Abyste v takovou chvíli nezůstali bez jakýchkoliv prostředků, ze zákona se na vás vztahuje ochranná lhůta trvající 7 kalendářních dnů ode dne, kdy došlo k zániku nemocenského pojištění. Pokud ovšem vaše předchozí pojištění trvalo kratší dobu než těchto 7 dní, ochranná lhůta potrvá pouze tak dlouho jako dané zaměstnání.Nárok na nemocenskou nemají:
- nezaměstnaní,
- lidé pracující na dohody (DPP, DPČ),
- podnikatelé, kteří si neplatí nemocenské pojištění.
Pokud jde o osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), ty si mohou nemocenské pojištění platit dobrovolně. Účast na tomto pojištění vzniká dnem, který uvedly v přihlášce k účasti na pojištění, nesmí to však být starší termín, než je datum podání žádosti. Aby pak OSVČ mohla nemocenské dávky pobírat, platba pojištění musí trvat alespoň tři měsíce před nemocí či nařízenou karanténou.
Sazba pojistného na nemocenské pojištění pro OSVČ činí 2,1 %. Počítá se z měsíčního základu, který si každý podnikatel určuje sám a který se pro každého liší v závislosti na jeho příjmech a výdajích. Minimální výše je však pro rok 2023 stanovena na 8000 Kč, což znamená, že minimální měsíční platba činí 168 Kč.
Může se ovšem stát také to, že u osoby samostatně výdělečně činné nelze vypočítat maximální měsíční základ (například proto, že v posledních třech letech nevykonávala nezávislou činnost). V takovém případě je tento základ stanoven na polovinu průměrné mzdy, která platí pro daný kalendářní rok. V roce 2023 jde o částku 20 162 Kč (platba pojistného odpovídá částce 423 Kč měsíčně).Nemocenská 2023 – výpočet výše nemocenské
Pokud si chcete spočítat, kolik peněz v rámci nemocenských dávek dostanete, důležité je znát svůj denní vyměřovací základ. Jedná se o průměrný denní příjem za konkrétní časové období, což je zpravidla 12 kalendářních měsíců před měsícem, kdy jste se zranili, postihla vás nějaká nepříjemná choroba nebo vám lékař nařídil domácí karanténu.Příjmy za rozhodné období je potřeba sečíst a následně vydělit počtem kalendářních dnů (kromě těch vyloučených, kam se řadí například dny, kdy jste pobírali některou z dávek nemocenského pojištění). Výsledná částka představuje váš denní vyměřovací základ, který se dále redukuje prostřednictvím tří zákonem daných redukčních hranic.Redukční hranice pro rok 2022:
- redukční hranice – z částky do 1345 Kč počítáme 90 %,
- redukční hranice – z částky od 1345 Kč do 2017 Kč počítáme 60 %,
- redukční hranice – z částky od 2017 Kč do 4033 Kč počítáme 30 %.
Je-li váš denní vyměřovací základ vyšší než částka 4033 Kč, při výpočtu se k němu již nepřihlíží. Dále je ovšem nutné počítat s tím, že se výše nemocenské odvíjí také od toho, jak dlouho vaše dočasná pracovní neschopnost trvá. Vždy totiž záleží na tom, kolik dnů nemůžete vykonávat své běžné zaměstnání:
- do 30. dne trvání pracovní neschopnosti či nařízené karantény činí výše nemocenské 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
- od 31. do 60. dne trvání pracovní neschopnosti či nařízené karantény činí výše nemocenské 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
- od 61. dne trvání pracovní neschopnosti či nařízené karantény činí výše nemocenské 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
Kdy se výše nemocenské snižuje?
V některých případech se vypočítaná výše denní dávky nemocenské nicméně může ještě snížit, a to o celých 50 %. Taková situace může nastat například ve chvíli, kdy si pojištěnec dočasnou pracovní neschopnost zaviní vlastním přičiněním, konkrétně:- účastí ve rvačce,
- následkem opilosti, zneužití omamných prostředků či psychotropních látek,
- spácháním úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.
Praktický příklad
Průměrná hrubá měsíční mzda paní Markéty Zábranské činí 65 000 Kč. Z důvodu onemocnění však po nějakou dobu nemohla své zaměstnání vykonávat a pracovní neschopnost nakonec dohromady trvala 83 dnů. V průběhu prvních dvou týdnů tedy obdržela od svého zaměstnavatele náhradu mzdy za 10 pracovních dnů, přičemž během zbývajících 69 kalendářních dnů (83 – 14 = 69) pobírala nemocenské dávky.Redukční základ paní Zábranské činí 780 000 Kč (12 × 65 000) a denní vyměřovací základ je pak stanoven na 2137 Kč (780 000 / 365). Vzhledem k tomu se jí budou týkat všechny tři redukční hranice. Redukce denního vyměřovacího základu je následující:- redukční hranice: 1345 × 90 % = 1210,50 Kč
- redukční hranice: (2017 – 1345) x 60 % = 403,20 Kč
- redukční hranice: (2137 – 2017) x 30 % = 36 Kč
- od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti obdržela paní Zábranská 990 Kč denně,
- od 31. do 60. dne pracovní neschopnosti obdržela paní Zábranská 1089 Kč denně,
- od 61. dne pracovní neschopnosti obdržela paní Zábranská 1188 Kč denně.
Za celou dobu své dočasné pracovní neschopnosti dostala paní Zábranská od státu 75 834 Kč (16 × 990 + 30 × 1089 + 23 × 1188 = 15 840 + 32 670 + 27 324 = 75 834).
Jak zažádat o nemocenskou?
O vzniku dočasné pracovní neschopnosti vždy musí rozhodnout ošetřující lékař, pokud se pak jedná o nařízenou karanténu, má tuto pravomoc hygienická stanice. Zatímco dříve bylo nutné vystavit neschopenku na papírové tiskopisy, které musel obdržet zaměstnanec, zaměstnavatel i OSSZ, od 1. ledna 2020 nahradila tento postup elektronická verze (eNeschopenka). Ta by měla usnadnit komunikaci mezi lékaři, zaměstnavateli a Českou správou sociálního zabezpečení.Shledá-li lékař, že člověk není schopný po nějakou dobu vykonávat svou práci, je povinen předat mu průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce a odeslat ho rovnou domů. Zaměstnanec tak již nemusí spěchat za svým zaměstnavatelem, aby mu předal potřebné dokumenty. Jedinou povinností je zaměstnavatele o pracovní neschopnosti neprodleně informovat, a to například prostřednictvím telefonu, SMS zprávy či e-mailu.
Sami tedy o náhradu mzdy ani o nemocenskou žádat nemusíte. Podklady pro vyplacení nemocenských dávek jsou totiž součástí elektronického hlášení, které sestaví ošetřující lékař. Zde jsou také uvedeny veškeré informace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a délce jejího trvání. Peníze pak většinou obdržíte stejným způsobem, jakým vám zaměstnavatel vyplácí mzdu.
ČLÁNKY DO MAILU