Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) byla desítky let jedinou trvalou základnou lidstva v kosmu. V roce 2030 ji ale NASA plánuje bez náhrady vyřadit z provozu, přičemž její místo mají zaujmout habitaty zhotovené soukromými společnostmi. Komerční vesmírné stanice tak definitivně opustí svět sci-fi filmů a stanou se realitou. První z nich by měla mít premiéru už letos.
Americká vesmírná agentura chce naopak přejít z role pronajímatele na nájemce a s dotčenými soukromými subjekty spolupracovat. Věří, že to pomůže vesmírnému průmyslu snížit náklady a urychlit inovace.
„Pokud se budeme držet našeho plánu, stane se Haven-1 první samostatnou komerční platformou ve vesmíru. A to je pro lidstvo velký zlom,“ řekl nedávno serveru Space.com Drew Feustel, hlavní astronaut společnosti Vast a bývalý člen posádky NASA. Právě tato firma má být jakýmsi průkopníkem „nové ekonomiky na oběžné dráze Země“, neboť vypuštění jejího habitatu je naplánováno již na nadcházející květen.
Designový prototyp jako náhrada ISS?
Vedení Vastu už rezervovalo start na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX Elona Muska. Haven-1 s hmotností přibližně 31 tisíc liber (zhruba 14 tun) bude největším nákladem, jaký kdy zmíněný nosič vezl. Ve stanici o velikosti přepravního kontejneru s jedním modulem může působit čtyřčlenná posádka po dobu až 10 dnů. Oproti ISS tu navíc bude mít mnohem větší komfort, a to díky nafukovacím spacím systémům, na dotyk příjemným materiálům, decentní barevnosti i vylepšenému jídelníčku.
Ačkoli Vast doufá, že moderní design přiláká i zákazníky z řad turistů, je Haven-1 ve skutečnosti jakýmsi pouhým prototypem pro modul Haven-2, tedy větší modulární stanici, která by podle zástupců společnosti mohla ISS jednoho dne plnohodnotně nahradit. Jako taková má být vybavena i druhým dokovacím portem pro připojení kosmických lodí nebo nových modulů.
NASA a její komerční program
Vývoj druhé stanice od Vastu do značné míry závisí na financování z programu NASA pro komerční subjekty, píše SingularityHub. Agentura se jeho prostřednictvím snaží podpořit novou orbitální ekonomiku, která by mohla podporovat její mise. A to už od roku 2021, kdy od ní získaly prostředky první startupy zaměřené na výstavbu vesmírných stanic.
V úvodní fázi programu vyplatila zhruba 415 milionů dolarů (8,6 miliardy korun), aby vybraným podnikům pomohla jejich plány proměnit v realitu. V příštím roce se pak NASA chystá vybrat jednu nebo více firem, jež posune do fáze číslo dvě. Ta má běžet až do roku 2031, přičemž účast v ní jim zajistí financování v hodnotě až 1,5 miliardy dolarů, tedy asi 31 miliard korun.
Jednou ze zapojených společností je Axiom Space, která se chystá k výstavbě své vlastní kosmické stanice využít právě i ISS. Její inženýři nejprve vypustí modul pro napájení a připojí ho k Mezinárodní vesmírné stanici. Následně mají za úkol zajistit, že do roku 2028 bude zařízení schopné samostatného provozu. V další fázi projektu pak společnost počítá s postupným přidáváním obytných a výzkumných modulů spolu s přetlakovými komorami, aby vznikla plnohodnotná kosmická stanice.
Pozadu nicméně nechtějí zůstat ani firmy Voyager Space a Airbus, které aktuálně spolupracují na návrhu vesmírného habitatu s názvem Starlab. Projekt nedávno přešel do fáze ostrého vývoje, přičemž se startem se počítá v roce 2028. Starlab pojme čtyři astronauty, má disponovat externím robotickým ramenem a je navržen tak, aby mohl cestovat na palubě rakety Starship od SpaceX.
V neposlední řadě nelze opomenout ani Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose, jenž spolupracuje se společnostmi Sierra Space a Boeing na výstavbě stanice Orbital Reef, kterou dotčené firmy popisují jako „business park 400 kilometrů nad Zemí“. Projekt už dokonce prošel testováním zahrnujícím běžné úkoly, jako je přeprava nákladu, odvoz odpadů nebo skladování zboží v maketách obytných modulů.
Od výzkumníků po turisty
Hlavní představitelé všech zmiňovaných projektů shodně doufají, že jejich hlavním nájemcem se stane právě NASA. Zároveň ale platí, že do velké míry budou sázet i na zájem ze strany soukromých zájemců, tedy výzkumníků, podnikatelů a turistů, kteří budou chtít využít jedinečné prostředí mikrogravitace ke svým vlastním účelům.
Kolik kosmických stanic nakonec získá finanční prostředky přímo od NASA, je zatím ve hvězdách. Jisté každopádně je, že s blížícím se koncem ISS se na trhu nepochybně otevírá zcela nový prostor, a pokud vše půjde podle plánu, bude na oběžné dráze již v nadcházejících letech pořádně rušno.
