Podle dat Czech Founders a jejich partnerů o financování českých technologických firem získaly startupy v roce 2025 zhruba 340 milionů eur napříč přibližně čtyřiceti investičními koly. Oproti roku 2024 to znamená výrazný, téměř poloviční, pokles objemu i počtu investic, zároveň však nárůst mediánu investičního kola. Jinými slovy: méně sázek, ale s větší váhou.
Zatímco vloni se na trhu objevilo přes sedmdesát kol a celkový objem financování přesáhl půl miliardy eur, rok 2025 byl výrazně střídmější. Medián kola ale vzrostl z přibližně 1,2 milionu na 1,6 milionu eur, což ukazuje změnu chování investorů.
Silný začátek, slabý růst
Nutno podotknout, že rok 2025 nebyl slabší, byl pouze selektivnější. Investoři se více soustředili na firmy s jasným produktem, trakcí a realistickým plánem růstu a méně tolerovali krásné vize bez obchodních výsledků. Struktura investic zároveň potvrzuje dlouhodobý problém českého trhu, a sice silné early-stage prostředí, avšak nedostatek růstového kapitálu.
V roce 2025 směřovala většina investic do pre-seed a seed kol. Téměř dvě třetiny všech investic se pohybovaly pod hranicí pěti milionů eur. Naopak skutečně velkých růstových kol, nad dvacet milionů eur, bylo jen minimum.
Právě to brzdí schopnost českých firem škálovat v evropském nebo globálním měřítku. První kapitál sice firmy získat dokážou, avšak v momentě, kdy potřebují desítky milionů eur na expanzi, narážejí na limit domácího trhu. Pro zahraniční růst je přitom dnes už téměř nezbytné mít investora s přímým napojením na západní trhy a silným mezinárodním know-how.
Velké příběhy táhne zahraniční kapitál
Celkový objem financování v letošním roce významně ovlivnilo několik velkých kol. Mezi největší patřily investice do firem jako Mews, Exaforce, Flowpay nebo Resistant AI, kde se objemy pohybovaly vždy v řádu vyšších desítek milionů eur.
Společným jmenovatelem těchto transakcí byla výrazná účast zahraničních investorů. Přibližně čtvrtina investičních kol v roce 2025 měla zahraničního lead investora nebo silnou mezinárodní spoluúčast.
Právě tato kola patřila k největším, což potvrzuje, že globální kapitál se do regionu vrací, ale velmi selektivně. Zájem má především o firmy z oblastí, jako jsou AI, kyberbezpečnost, fintech nebo developer tools, tedy segmenty s jasným globálním potenciálem.
Měnící se priority
Změna se netýká jen velikosti kol nebo geografie kapitálu, ale také toho, do čeho investoři vůbec chtějí investovat. Evropský i český trh se postupně odklání od jednoduchých spotřebitelských aplikací a krátkodobých trendů směrem k technologiím s hlubším dopadem.
Evropa je zatím příliš roztříštěná na to, aby mohla konkurovat velkým ekosystémům, jako jsou Spojené státy nebo Čína. Její hlavní ambicí by přitom mělo být propojovat zkušené technologické podnikatele a jejich know-how a kapitál s těmi nejslibnějšími a nejambicióznějšími startupy a pomáhat jim budovat technologickou resilienci pro 21. století.
Zároveň se výrazně proměňují i preferované technologické vertikály. Budoucnost podle nás nebudou formovat další mobilní aplikace, ale přelomové technologie zaměřené na stárnutí populace, kyberbezpečnost, proměnu energetické infrastruktury, vesmírné inovace nebo přechod k ekonomice založené na agentické umělé inteligenci. Právě sem budou proudit největší investice.
V investičních datech je to ostatně již vidět. Největší kola v roce 2025 mířila právě do firem, které cílí na globální problémy a vyžadují hluboké technologické know-how, nikoli jen rychlou exekuci spotřebitelského produktu.
Trh drží zkušení hráči
Na investorské straně se trh v roce 2025 viditelně konsolidoval. Aktivní zůstaly především fondy s dlouhodobou strategií a mezinárodními ambicemi. Konkrétně jde například o Credo Ventures, Czech Founders VC, N1, Reflex Capital, Miton, StartupYard, Lighthouse Ventures, Kaya VC, Presto Ventures nebo J&T Ventures.
Oproti loňsku se snížil počet méně zkušených či oportunistických investorů. Aktivní zůstali ti, kteří mají jasně definovanou roli v ekosystému a dokážou startupům pomoci i mimo samotný kapitál, a to právě předáváním zkušeností, know-how a aktivní pomocí s budováním byznysu.
Zároveň letošek přinesl i několik exitů, jejich počet ale zůstává relativně nízký. Nejde o exitový boom, spíše o potvrzení, že trh zcela nezamrzl. A pro investory i zakladatele to znamená důležitý signál: návratnost kapitálu je možná, ale vyžaduje trpělivost.
Co rozhodne o roce 2026
Z dat i chování trhu se už nyní rýsuje několik témat, která budou určovat rok 2026. Klíčovou otázkou zůstává dostupnost růstového kapitálu. Bez zapojení institucionálních investorů, například penzijních fondů, by se podle expertů nemuselo dařit vytvořit dostatečně silné domácí zdroje pro škálování technologických firem. Druhou zásadní oblastí je regulatorní prostředí, zejména kolem zaměstnaneckých akciových programů a evropské harmonizace právních struktur firem. Právě zde by se mohl odehrát systémový posun, který by českým startupům umožnil růst bez nutnosti přesouvat firmy do zahraničí.
Vedle těchto systémových změn se zároveň stále výrazněji prosazuje deep tech jako jeden z nejperspektivnějších segmentů příštích let. Oblasti jako vesmírné technologie, pokročilá umělá inteligence, kyberbezpečnost nebo energetická infrastruktura dnes patří k nejrychleji rostoucím částem globálního technologického trhu. Právě zde má Evropa díky silnému výzkumnému zázemí, technickému talentu a dlouhodobému know-how reálnou šanci vybudovat technologické firmy schopné uspět v globálním měřítku.
Co říci závěrem? Rok 2025 tak ukázal, že český startupový ekosystém stojí na pevných základech. Zda se z něj v roce 2026 stane skutečný evropský hráč, ale bude záviset méně na počtu nových startupů a více na tom, jestli pro ty nejlepší vzniknou podmínky k růstu.
