Nedostatek vzácných zemin představuje v posledních letech značný problém pro čím dál větší počet států. Kritické minerály jsou zcela nezbytné pro výrobu elektromobilů, chytrých telefonů a dalších moderních technologií, jejich velkou část ovšem aktuálně produkuje Čína, která se rozhodla vývoz do zahraničí razantně omezit.
Už od roku 2010 s touto výzvou bojuje i Japonsko, jež se s Pekingem dostalo do sporu kvůli územním nárokům na ostrovy ve Východočínském moři. Země vycházejícího slunce tak postupně zahájila realizaci několika projektů, které měly její závislost na Číně výrazně omezit. Ty se zabývají třeba zajištěním vyšší recyklace kritických minerálů, vývojem procesů, jež snižují jejich spotřebu při výrobě, i posílením obchodu s dalšími producenty.
Asi nejvýznamnější japonský projekt na posílení surovinové nezávislosti byl ale podle agentury Reuters zahájen teprve nyní. Na širé moře totiž v pondělí vyrazila loď s názvem Chikyu. Ta má doplout k odlehlému korálovému atolu Minamitori, kde se pokusí o těžbu kalu z mořského dna, v němž se nachází velké množství vzácných zemin.
Projekt vyšel na několik miliard
Japonská mise je unikátní především díky tomu, že se jedná o první podobný pokus na světě. Vědci a odborníci na realizaci projektu pracovali několik let, neboť nejprve museli vyvinout technologie, které náročnou těžbu v hloubce asi šesti kilometrů pod hladinou moře vůbec zvládnou. S tím souvisí i fakt, že celý projekt je finančně velice nákladný. Japonská vláda do něj v uplynulých letech investovala už zhruba 40 miliard jenů, tedy asi 5,2 miliardy korun.
Právě kvůli potřebě vynaložit takto velké množství peněz byla těžba dříve považována za neekonomickou. V souvislosti s narušením dodávek z Číny se ale vyplatí, protože kupující budou za nedostatkové minerály ochotni utrácet čím dál více.
„Po sedmi letech neustálých příprav nyní konečně zahájíme ověřovací testy. Je to hluboce dojemné. Pokud tento projekt uspěje, bude mít velký význam pro diverzifikaci japonského trhu se vzácnými zeminami. Získávání minerálů z takovéto hloubky by navíc bylo zásadním technologickým úspěchem,“ říká vedoucí celého projektu Šóiči Išii.
Stejný názor sdílí i Kazumi Nišikawa, který má na japonském ministerstvu obchodu na starosti ekonomickou bezpečnost. Vláda podle něj musí soukromým společnostem neustále připomínat, že diverzifikace dodavatelských řetězců je naprosto nezbytná. „Stává se, že dojde k nějaké zásadní události, na niž firmy zareagují, ale když tato událost následně skončí, vše se vrátí do starých kolejí. My musíme vynakládat nepřetržité úsilí, aby k tomu nedocházelo,“ zdůrazňuje Nišikawa v souvislosti s vyplutím lodě Chikyu.
Těžba má začít za rok
Reuters připomíná, že k zahájení celého projektu došlo takříkajíc za pět minut dvanáct. Minulý týden totiž Čína zakázala vývoz zboží určeného pro japonskou armádu, které má civilní i vojenské využití, a to právě včetně kritických minerálů. Podle zatím nepotvrzených informací jsou ale opatření ze strany Pekingu ve skutečnosti ještě přísnější.
„Pokud se toto nové kolo vývozních kontrol nakonec bude týkat velkého množství vzácných zemin, japonské společnosti se budou muset snažit o co největší odklon od Číny. To samozřejmě nebude snadné, ale řešením by mohla být právě produkce vzácných zemin v Japonsku,“ doplňuje Takahide Kiuči, ekonom z výzkumného institutu Nomura.
Plavidlo Chikyu se zhruba 130 členy posádky, mezi nimiž je i řada výzkumníků, má na misi okolo ostrova Minamitori strávit zhruba jeden měsíc. Pokud se životaschopnost celého projektu potvrdí, měla by zkušební těžba v plném rozsahu začít v únoru příštího roku.
