Kdo dá na modlení?

MODLITEBNA VE VELVARECH Středočeské městečko Velvary se může pyšnit originální funkcionalistickou synagogou z roku 1931. Nahradila starší židovskou modlitebnu v obytném domě. Později sloužila Církvi československé husitské. Dnes čeká na nové využití. K tradičním židovským svatostánkům patří již od středověku synagogy.

MODLITEBNA VE VELVARECH Středočeské městečko Velvary se může pyšnit originální funkcionalistickou synagogou z roku 1931. Nahradila starší židovskou modlitebnu v obytném domě. Později sloužila Církvi československé husitské. Dnes čeká na nové využití.

K tradičním židovským svatostánkům patří již od středověku synagogy. Jsou to zpravidla strohé spoře zdobené stavby, jejichž bohoslužebná funkce je většinou dobře patrna. Existují ale i jiná duchovní místa, u nichž se na první pohled náboženské využití pozná jen stěží. Patří mezi ně například modlitebny, které si budovaly méně početné židovské komunity v menších městech. Jednoduše zařízená obřadní místnost byla většinou součástí obytného domu.

Tuto podobu měla i bývalá modlitebna na rohu ulic Čechovy a Karla Krohna ve Velvarech. Nebýt pozdějších úprav Církve československé husitské (kalich nad vstupním portálem), nikdo by svatostánek v budově pravděpodobně nehledal. Stavba vypadá spíš jako tělocvična či sokolovna.

SILNICE K PROSPERITĚ

První zmínka o vsi Velvary pochází ze 13. století, kdy se jejím majitelem stal vyšehradský probošt Petr. O půlstoletí později byl postaven farní kostel sv. Kateřiny a roku 1482 byla stále se rozrůstající obec povýšena na město.

Počátkem 19. století byla postavena nová silnice z Prahy do Litoměřic, což mělo na rozvoj Velvar významný vliv. Město se stalo sídlem c. k. okresního úřadu, vznikl zde první spolek dobrovolných hasičů v Čechách a do popředí se začala dostávat i zdejší židovská obec, jejíž členové aktivně zasahovali do obchodu, průmyslu i komunální politiky.

DESET LET SYNAGOGY

Historie staré modlitebny příliš známá není. Jisté je jen to, že ji roku 1931 nahradila nová velvarská synagoga, postavená v tehdy moderním funkcionalistickém stylu podle návrhu architekta Františka Alberta Libry.

Již o osm let později však vypukla druhá světová válka a roku 1941 musela židovská komunita Velvary opustit. Pouhých deset let stará synagoga osiřela a později byla upravena pro potřeby základní školy, která v ní sídlí dodnes.

Nové využití dostala i budova s modlitebnou, kterou získala Církev československá husitská. Ještě dnes je zde kompletní vybavení včetně varhan, bohoslužbám však už prostory neslouží. Objekt je v zanedbaném stavu a nutně potřebuje rekonstrukci. Současný majitel ale na jeho opravu peníze nemá. Budovu i se sousedním rodinným domkem nabízí k prodeji za 4,5 milionu korun.