Válka v Íránu, kterou poslední únorový den odstartovaly americko-izraelské letecké údery, má potenciál zahýbat globální ekonomikou. Došlo totiž k uzavření Hormuzského průlivu, jímž prochází zhruba 20 až 25 procent světových dodávek ropy. Cena severomořského Brentu vystoupala od začátku konfliktu podle serveru Trading Economics o zhruba 26 procent, přičemž aktuálně se prodává za 92 dolarů za barel. Ještě v pondělí dopoledne to bylo dokonce bezmála 110 dolarů, situaci ale podle BBC mírně uklidnilo vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který uvedl, že konflikt s Íránem by mohl brzy skončit.
I přes toto zlepšení se stále většina světa obává značného zdražení pohonných hmot a dopadů na celou ekonomiku. Existuje však minimálně jedna země, jíž současná situace naopak velmi vyhovuje. Tou je podle AP News Rusko, jehož ekonomika je na příjmech z černého zlata do značné míry závislá. Tedy jinými slovy, vyšší cena ropy působí na tamní státní rozpočet, který se jinak kvůli vleklé válce na Ukrajině nachází v dosti špatném stavu, jako živá voda.
Výše uvedené tvrzení dokládají i oficiální data ruských úřadů. Letos v lednu podle nich země zaznamenala pokles státních příjmů z ropy a plynu na čtyřleté minimum 393 miliard rublů (asi 102 miliard českých korun). Rozpočtový schodek Ruska pak ve stejném měsíci dosáhl 1,7 bilionu rublů (přibližně 445 miliard českých korun), což byl podle údajů ministerstva financí nejhorší výsledek v historii. Už březnové statistiky by ale mohly být podstatně lepší.
Indie a Čína mohou odběr ruské ropy navýšit
Výrazný nárůst ruských příjmů je patrný na aktuální ceně ropy Ural. Ta se podle Trading Economics v lednu a únoru pohybovala zhruba mezi 50 a 60 dolary za barel, po útoku na Írán ale stoupla asi o 80 procent na současných 100 dolarů. Rozpočtový plán ruského ministerstva financí na rok 2026 přitom počítal s cenou 59 dolarů za barel, takže cokoliv navíc představuje velmi vítaný bonus.
Cena ruské ropy Ural
„Rusko je velkým vítězem současných energetických turbulencí souvisejících s válkou v Íránu. Vyšší ceny ropy znamenají vyšší příjmy pro Putinův režim, a zároveň tedy i větší schopnost dále financovat válku na Ukrajině,“ řekla Simone Tagliapietrová, expertka na energie z bruselského think tanku Bruegel.
Amena Bakrová z datové a analytické firmy Kpler pak doplnila, že kvůli uzavřenému Hormuzskému průlivu může být nyní pro asijské státy ruská ropa dostupnější než surovina z „odříznutého“ Perského zálivu. „Vzhledem k tomu, že barely z Blízkého východu čelí logistickým narušením, Indie a Čína se můžou obrátit právě na dodávky z Ruska,“ uvedla analytička, která se zabývá děním v regionu a v zemích OPEC+.
Zákaz dovozu ruského LNG nemusí projít
Kromě samotné ropy mohou Rusku výrazně pomoci i další komodity. V důsledku uzavírky zmíněného Hormuzského průlivu se totiž výrazně snížila produkce zkapalněného zemního plynu (LNG) v Kataru, který dlouhodobě patří k jeho největším vývozcům. Evropská unie přitom původně počítala s tím, že do roku 2027 ukončí dovoz ruského LNG a nahradí ho právě dodávkami z této blízkovýchodní země.
„I několikatýdenní přerušení dodávek LNG z Perského zálivu by mohlo vést k výzvám na pozastavení plánů na zákaz nových ruských dodávek. Obzvláště Maďarsko, Slovensko a další země, které byly velkými odběrateli ruského LNG, budou na přezkum stávajících plánů tlačit,“ vysvětlil Chris Weafer, generální ředitel konzultační společnosti Macro-Advisory.
Na další přínosy konfliktu v Íránu pro Rusko pak upozornil list The Wall Street Journal, podle něhož Američané na Blízkém východě spotřebovávají velké množství munice, kterou by jinak mohli poskytnout Ukrajině. Týká se to především střel do raketového systému Patriot, jenž představuje důležitou součást ukrajinské protivzdušné obrany.
Vše záleží na Hormuzském průlivu
Jak moc bude ruský režim z války v Íránu těžit, je zatím těžké odhadnout. Klíčový bude především fakt, jak dlouho zůstane Hormuzský průliv uzavřen pro lodní dopravu. Rychlé ukončení konfliktu by podle analytiků mohlo vrátit ceny ropy Brent na zhruba 65 dolarů za barel, což by nepříznivý stav ruského rozpočtu z dlouhodobého hlediska nijak zásadně nezměnilo.
Druhý scénář počítá jen s částečným obnovením lodní dopravy a stabilizací ceny ropy na přibližně 80 dolarech za barel. „To už by Rusku poskytlo určitou fiskální úlevu v závislosti na tom, jak dlouho by tyto vyšší ceny trvaly,“ shrnula Alexandra Prokopenková, expertka na ruskou ekonomiku z Carnegie Russia Eurasia Center v Berlíně.
Dle nejpesimističtější predikce by letecké údery obou stran nadále pokračovaly, Hormuzský průliv zůstane dlouhodobě uzavřený, a navíc budou poškozeny či zničeny některé rafinerie a ropovody. Pokud by nastala právě tato varianta, ropa by mohla vyšplhat klidně i nad 110 dolarů za barel. „Takový scénář by Rusku přinesl největší neočekávané zisky,“ doplnila Prokopenková.
Ať už to ale s válkou v Íránu dopadne jakkoliv, minimálně z krátkodobého hlediska je pro Kreml nynější konflikt velmi vítanou finanční vzpruhou. „Už nyní je jasné, že ruský federální rozpočet bude mít v březnu mnohem lepší výsledek. Existuje totiž mnoho dychtivých kupců ruské ropy i dalších tamních ropných produktů,“ uzavřel Weafer.
