Jedině se zahraniční pomocí může Ankara odvrátit finanční kolaps
Mezinárodní měnový fond minulý týden velice překvapil finanční trhy rychlostí, s níž poskytl mimořádnou půjčku ve výši 7,5 miliardy dolarů Turecku. Jeho finanční sektor přestal být v uplynulých zhruba dvou týdnech likvidní, neboť ze země začali hromadně prchat zahraniční investoři. Přestali věřit, že vláda v Ankaře je schopna vypořádat se s problémy zejména v bankovnictví a vůbec prosadit tolikrát slibovanou hospodářskou reformu. Ta by mu měla jednou otevřít dveře do Evropské unie. Na počátku prosince, kdy v tureckém finančním sektoru krize likvidity vrcholila, se jednodenní úrokové sazby na mezibankovním trhu vyšplhaly na závratných 1950 procent (pondělí 4. prosince), poté klesly a po zprávě o dohodě s měnovým fondem se dostaly na zhruba sto procent.
Zase ty banky.
Turecko, členská země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, v posledních letech postrádalo vládu schopnou energicky prosadit hospodářskou reformu. Otálelo s privatizací, připustilo nepřehledné financování z mimorozpočtových fondů, neřešilo problémy v bankách, způsobené hlavně špatným managementem, účinně nezasáhlo proti rozsáhlé korupci. To jsou podle západních analytiků hlavní důvody, proč se ocitlo na prahu finančního kolapsu.
Koaliční vláda v Ankaře, složená ze tří stran, přece jen přitvrdila, když v posledních dvou letech zavedla nucenou správu v desítce peněžních ústavů, jejichž úhrnná ztráta přesahuje sedm miliard dolarů. A právě rozsáhlé vyšetřování trestné činnosti v těchto bankách označují západní hodnocení za podnět k hromadnému úprku investorů. Obviněny jsou desítky osob včetně několika bývalých politiků.
Naposledy (minulou středu) byla uvalena nucená správa na soukromou banku Demirbank, která se soustavně potýkala s nedostatkem likvidity. „Tento krok naznačuje, že vláda je připravena pustit se i do velice obtížných řešení, komentoval pro agenturu Bloomberg Kasper Bartholdy z londýnské Credit Suisse First Boston.
Fond bude přísný.
Mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) spěšně přicestovala do Ankary v neděli 3. listopadu a už během dvou dnů se s vládou dohodla, že fond uvolní peníze potřebné hlavně k doplnění devizových rezerv turecké centrální banky. „Rychlost, s níž měnový fond přispěchal na pomoc, nemá v jeho dějinách obdoby, komentovala pro agenturu Bloomberg Ceyla Pazarbasiogluová, hlavní ekonomka londýnské ABN Amro pro rozvíjející se trhy. Považuje to za jasný příznak, že tříletý hospodářský program Turecka, schválený na počátku letošního roku, má velkou podporu zahraničních finančních kruhů.
Koaliční vládě v Ankaře i burzám se po dohodě s MMF viditelně ulevilo, ale jak upozorňuje britský list Financial Times, první tranše ve výši kolem 2,2 miliardy dolarů fakticky přiteče až po 21. prosinci, kdy se schází sbor výkonných ředitelů MMF. Šéf fondu Horst Köhler se nechal slyšet, že na zasedání doporučí poskytnout Turecku celkem deset miliard dolarů (včetně dříve schválených půjček), aby mohlo pokračovat v reformách.
Za „modelové příklady se považuje prodej 33,5 procenta akcií společnosti Türk Telekom a 51 procent letecké společnosti Turkish Airlines. „Vše je na dobré cestě, pochvaluje si pětasedmdesátiletý premiér Bülent Ecevit. Věří, že parlament ještě letos schválí zákony umožňující privatizaci elektroenergetiky.
Měnový fond také naléhá, aby vláda v Ankaře zřídila zvláštní úřad k potírání korupce, kterou je postižen zejména finanční sektor. Jeho reformu hodlá pěti miliardami dolarů podpořit také Světová banka, jak oznámila agentura Bloomberg.
Problémy turecké ekonomiky
- pomalé tempo privatizace způsobené hlavně spory uvnitř vlády
- špatný management v bankovnictví, korupce v tomto sektoru
- slabý export
- dvouciferná míra inflace během pětadvaceti let
Co žádá Mezinárodní měnový fond
- urychlit privatizaci
- ozdravit bankovní sektor, zrušit mimorozpočtové vládní fondy
- zřídit zvláštní úřad pro boj s korupcí
