GOLFOVÁ HŘIŠTĚ Počtem golfových hřišť i aktivních hráčů je Česko v postkomunistické Evropě rekordmanem. Odborníci na nemovitosti považují právě výstavbu golfových areálů za nejperspektivnější část trhu. Na sklonku 80. let se Rakousko, když byl jeho sektor cestovního ruchu v krizi, rozhodlo podpořit výstavbu golfových hřišť.
GOLFOVÁ HŘIŠTĚ Počtem golfových hřišť i aktivních hráčů je Česko v postkomunistické Evropě rekordmanem. Odborníci na nemovitosti považují právě výstavbu golfových areálů za nejperspektivnější část trhu.
Na sklonku 80. let se Rakousko, když byl jeho sektor cestovního ruchu v krizi, rozhodlo podpořit výstavbu golfových hřišť. Politici tak chtěli změnit celkové renomé sportu, který byl do té doby vyhrazen spíše společenské elitě. Heslo „golf lidu“ docela zabralo, hlavně v Alpách vyrostly desítky hřišť a golf se stal sportem střední třídy.
Něco podobného teď zažívá i Česko. V regionu střední a východní Evropy je jednoznačnou golfovou jedničkou. Na počtu hřišť se podílí více než polovinou, na množství hráčů dokonce 60 procenty. V porovnání s rokem 1990 je v Česku osmkrát víc hřišť, aktivních stoupenců tohoto sportu dokonce patnáctkrát. Na druhou stranu je Česko společně s postkomunistickými zeměmi v evropském kontextu stále outsiderem. Jak sportovišti, tak sportovci představují pouhý zlomek evropského golfu.
Také proto, že tuzemské golfové „kapacity“ jsou v mezinárodním porovnání stále mizivé, vidí realitní odborníci v této oblasti velký potenciál. Golfové areály totiž mohou generovat poměrně slušné zisky. V roce 2005 činily roční průměrné příjmy východoevropských golfových hřišť 680 tisíc eur. Více než třetinou se na nich podílejí členské příspěvky, přímé poplatky 17 procenty. Už takřka pětina příjmů provozovatelů golfových greenů pochází z gastronomických služeb.
Nová hřiště se sice stále staví, v okolí Prahy se například objeví ve Škvorci, ale jejich výstavba nebo rozšiřování začínají narážet na odpor místních obyvatel. Například v Podbořánkách na Poděbradsku plány rozšíření hřiště vyvolaly protestní petici. Ve Vysokém Újezdě na Berounsku dokonce vzniklo občanské sdružení, které chce zablokovat projekt golfového hřiště a sídliště rodinných domků. Takové akce se přitom opírají i o dosavadní zkušenosti s ekonomickými přínosy golfu pro lokality, kde se hraje. I známé karlštejnské hřiště je z tohoto hlediska hodnoceno negativně. „Návštěvníci golfu naší obcí jenom projíždějí,“ tvrdí starosta Karlštejna Miroslav Ureš.
Developeři i provozovatelé golfových areálů zjevně budou muset komunikaci svých záměrů věnovat větší pozornost a pamatovat i na „hostitelské“ obce. Vznik nových projektů by to ale nemělo ohrozit. Už proto, že jejich výnosnost je značná. Studie KPMG ji odhaduje na 10 až 15 procent jejich příjmů.
GOLFOVÍ PŘEBORNÍCI
(vybrané země střední a východní Evropy) země počet hřišť počet hráčů
Bulharsko 4 122
Chorvatsko 2 550
Česko 68 23 366
Estonsko 6 1 175
Maďarsko 7 2 140
Lotyšsko 3 650
Litva 2 264
Polsko 24 1 680
Rumunsko 3 200
Srbsko 1 210
Slovensko 5 2 640
Slovinsko 9 7 500
Pramen: EGA, KPMG
