(reakce na článek v Profitu č. 21/2007) Myslím, že analýza publicisty Petra Havla o tom, čím obecně trpí hospodaření v lesích, je zcela mimo realitu. Není pravda, že by se ochránci přírody snažili „o plošnou strukturu přirozeně se vyvíjejících lesů“.
(reakce na článek v Profitu č. 21/2007)
Myslím, že analýza publicisty Petra Havla o tom, čím obecně trpí hospodaření v lesích, je zcela mimo realitu. Není pravda, že by se ochránci přírody snažili „o plošnou strukturu přirozeně se vyvíjejících lesů“. Autor buď neumí používat lesnické termíny (což není u agrárního analytika samozřejmé), nebo záměrně překrucuje fakta.
Obhajovat dobrovolnost certifikace FSC je zcela legitimní. Stejně jako každý z nás může obhajovat zdravý životní styl.
Citovaná paní Petrová zase plete hrušky s jabkama, když nastiňuje volbu mezi umělou obnovou a ponechání porostů přirozenému vývoji. Dále straší omezováním vlastníků lesním hospodářským plánem. Pro soukromé vlastníky z něj plynou jen dvě „omezení“, která se dají laicky zkrátit takto:
1. může se těžit maximálně tolik dřeva, kolik v lese přiroste,
2. nesmí se vysazovat monokultury, ale minimálně průměrně 25 % vysázených dřevin musí odpovídat přírodním podmínkám stanoviště.
Kdyby Svaz vlastníků obecních lesů prosazoval zmíněnou praxi ze Švýcarska do novely lesního zákona nebo do připravovaného Národního lesnického programu II, tak ho v tomto snažení jistě podpoří také ochránci přírody.
