Kongresový výbor pro ozbrojené síly základnu v Česku a Polsku nechce
Plán na vybudování americké protiraketové základny ve střední Evropě nemá podporu demokratických kongresmanů. Alespoň těch z výboru pro ozbrojené síly ne. Při projednávání rozpočtu Pentagonu pro příští rok totiž seškrtali původní návrh administrativy prezidenta Bushe o 764 milionů dolarů. Sumu na vybudování základny v Česku a Polsku snížili o více než polovinu. Zastánci projektu tvrdí, že ho tím de facto zlikvidovali. Situaci ještě může zvrátit společné projednávání v dolní a horní komoře celého Kongresu. Ovšem i tam mají nyní demokraté většinu.
Výsledky neplní očekávání.
Pentagon v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2008 (začíná v říjnu 2007 - pozn. redakce) požádal o 310 milionů dolarů na zahájení výstavby protiraketové základny ve střední Evropě. Výbor pro ozbrojené síly dolní komory Kongresu USA ale požadavek jednohlasně odmítl a povolil využít zhruba poloviční částku: 150 milionů. Chce, aby se za ně provedla nezávislá studie projektu a případně nakoupily „protirakety“. Ty ale zůstanou na americké půdě, do Polska - jak Pentagon plánoval - prozatím převezeny nebudou.
Pro škrty přitom hlasovali nejen demokraté, ale i všichni republikáni. Nechtěli prý ohrozit návrh rozpočtu jako celku.
Předsedkyně výboru pro ozbrojené síly Ellen O. Tauscherová (demokratka z Kalifornie) pravila, že nehodlá podporovat investice do příliš riskantních a neodzkoušených projektů. „Amerika potřebuje systém, který funguje,“ prohlásila při projednávání rozpočtu ministerstva obrany. „Od poloviny 80. let minulého století jsme už za protiraketovou obranu utratili 110 miliard dolarů. Výsledky ovšem neplní naše očekávání. Letos prezident požádal o dalších 8,9 miliardy. Navrhuji zkrácení o 764 milionů dolarů s tím, že budeme podporovat a financovat pouze ty součásti systému protiraketové obrany, které vypadají slibně a budou pravděpodobně i fungovat… Požadujeme tedy přesunout prostředky z málo rozvinutých a neodzkoušených projektů na ty nadějnější,“ nechala se slyšet Tauscherová. Jako příklad „slibnějších projektů“ uvedla americké projekty Aegis BMD (námořní protiraketový systém), THAAD (systém pro ochranu vojáků přímo na bojišti) nebo vylepšený protiraketový systém Patriot verze PAC-3.
„Toto rozhodnutí zasáhne vývoj našeho protiraketového systému velmi negativně. Přinejmenším oddálí vybudování základny v Evropě a ohrozí tím naši strategickou technologickou výhodu sestřelit balistickou raketu hned v prvních minutách po odpálení,“ prohlásil například prezident Aliance na podporu protiraketové obrany Riki Ellison. „Postoj výboru oslabuje naši obranu. Bude mít enormní důsledky pro naši budoucí schopnost bránit náš domov, naše vojáky rozmístěné v cizině a naše přátele a spojence,“ dodal plamenně Riki Ellison.
Není na to čas.
Prohlášení odsuzující rozhodnutí výboru vydali i jeho republikánští členové, kteří krátce předtím hlasovali pro škrty v rozpočtu Pentagonu: „Mám z těch razantních škrtů velké obavy,“ řekl například Trent Franks z Arizony. Jeho stranický kolega Terry Everett uvedl, že i když obavám paní předsedkyně rozumí, je rozumné vybudovat protiraketovou základnu ve střední Evropě kvůli obraně proti potenciálnímu raketovému útoku z Íránu. „Nemyslím si, že právě teď máme čas na nějaké snižování rozpočtu a zpomalování vývoje našeho protiraketového systému,“ dodal Everett s tím, že podle zpravodajských služeb dokáže Írán vyrobit a odpálit balistickou raketu dlouhého doletu nejpozději v roce 2015.
Republikáni sice zatím vyklidili pole, z Washingtonu ale přicházejí zprávy, že se ještě pokusí projednávání obranného rozpočtu zvrátit. Doufají prý, že jim v tom pomohou vlády zemí, na jejichž území by měla být základna umístěna. Tedy Česka a Polska. „Vyjednávání s těmito státy jsou v běhu. Doufám, že až přinesou výsledky, změní paní předsedkyně (Tauscherová - pozn. redakce) názor,“ řekl republikán Terry Everett.
