Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Jaké jsou výhody online půjčky?

Potřebujete doplnit svůj finanční rozpočet, ale do výplaty je daleko? Nebo se objevily…

Objevte e-shop specializovaný na obalové materiály

Dnes už není nic výjimečného vlastnit e-shop či jinak prodávat věci přes internet. Má to…

Let It Roll Open Air 2019 – Rozhovor Zdeněk Souček

Suki, vlastním jménem Zdeněk Souček, je jednou z nejdůležitějších postav české drum…

Šéf Sotio Radek Špíšek
Šéf Sotio Radek Špíšek
Autor: Hynek Glos/Euro

Farmaceutický průmysl je jako ruská ruleta, říká Radek Špíšek, který vyvíjí nové metody léčby rakoviny

 Boříková 26. května 2018, 06:03  -  Hana Boříková
Šéf Sotio Radek Špíšek
Šéf Sotio Radek Špíšek
Autor: Hynek Glos/Euro
26. května 2018, 06:03

V holešovickém věžáku sídlí firma, která může udělat z nejbohatšího Čecha ještě bohatšího Čecha. Nebo ho o spoustu peněz připravit. Petr Kellner se rozhodl vybudovat biotechnologickou společnost, která uvede na trh lék proti rakovině. Po osmi letech miliardových investic do imunoterapie Sotio čeká na výsledky probíhající třetí fáze klinické studie u karcinomu prostaty.

U nádoru vaječníku se právě připravuje testování na přibližně 800 pacientkách po celém světě. Jen tato jedna klinická studie vyjde na více než 50 milionů dolarů. „Za klinickou studií v této fázi je obrovské množství práce a seriózního obhajování vědeckých výsledků, které je pro firmu z Česka bez historie v oblasti klinického výzkumu mnohem těžší, než když přijde etablovaná farmaceutická společnost z Bostonu,“ vysvětluje anabázi cesty přípravku z české laboratoře k pacientům Radek Špíšek, imunolog, který Sotiu od března šéfuje.

Je imunoterapie budoucností onkologie?

Imunoterapie třeba u karcinomu plic nejčastějšího nádorového onemocnění - už v několika studiích porazila chemoterapii i v nejčasnějších fázích léčby. To ale neznamená, že by vytlačila ostatní léčebné směry. V onkologii to vždy bylo tak, že se léčba zlepšovala, jak se přidávaly nové a nové strategie, které na nádor cílí z různých směrů. Měl jsem štěstí, že jsem u imunoterapie vydržel období skepticismu, než přišel ten obrovský zájem a úspěchy.

Má imunoterapie ve srovnání s chemoterapií méně devastační vedlejší účinky?

V Sotiu testujeme trochu jinou technologii než tu, která způsobila v onkologii onu imunoterapeutickou revoluci. V principu jsou dva logické způsoby, jak aktivovat imunitní odpověď. My zkoušíme co nejvíce vybudit odpověď organismu proti nádorovým buňkám. Druhý přístup spočívá v tom, že se snažíte odstranit látky tlumící imunitu pacienta, které nádor produkuje. A to je přístup, o kterém jsem mluvil v souvislosti s těmi nedávnými úspěchy. Pro mě osobně je překvapením, jak velmi úspěšný je.

A má tato léčba vedlejší účinky?

Když odstraníte tlumicí látku, neříkáte imunitnímu systému, bojuj proti nádoru a nebojuj proti něčemu jinému. V podstatě odblokujete imunitní systém celý a on začne bojovat i proti vlastním tkáním. Největší nežádoucí účinek této léčby jsou autoimunitní onemocnění. Vedlejší účinky se vyskytují u zhruba 20 až 30 procent pacientů.


Krotitel buněk: Radek Špíšek od studií věřil, že imunoterapie bude jednou porážet nádory


Autoimunita se dá potlačit třeba kortikoidy...

Příznaky jsou velmi dobře zvládnutelné. Pacient dostane kortikoidy, které autoimunitu zase utlumí. Tím pádem ale utlumí i tu žádoucí imunitní reakci.

Vaše metoda tyhle nežádoucí účinky nemá?

Nebude je mít, my už to dnes vidíme na pacientech v probíhajících klinických studiích. Náš přístup spočívá v aktivním vyvolání cílené imunitní reakce jen proti nádorovým buňkám, ne proti jiným tkáním.

U jakých nádorů vaše léčba zabírá?

Vidíme velmi zajímavá data u karcinomu vaječníků a karcinomu plic. Studie u vaječníků jsme začali dělat nedlouho po založení Sotia - v roce 2013. Dnes se u vaječníků blížíme k závěru fáze II, náš přípravek DCVAC/OvCa byl podán dvěma stovkám žen, což už je pro představu o účincích přípravku dostatečné. Na základě předběžné statistické analýzy se zdá, že pacientky žijí déle než pacientky v kontrolní skupině.


Falešné léky zabíjejí statisíce lidí. K dostání jsou i v Česku


O kolik déle žijí?

Výsledky studií budeme prezentovat na největším světovém onkologickém kongresu ASCO na začátku června v Chicagu. Do té doby nesmíme přesná čísla říci, protože by nás z toho kongresu vyškrtli. Poslali jsme jim data a oni nás vybrali pro ústní přednášku. To je naprosto nevídaná věc, jsme z toho dosud tak trochu otřesení.

Proč?

Je to opravdu prestižní.

Testují se nové přípravky nejdřív u pacientů, u kterých standardní léčba selhala a vlastně jim medicína už nemá co nabídnout?

Klinické testování obvykle začíná u rozvinutých fází nemoci, naším cílem je zjistit, v jakém stadiu nemoci je imunoterapie nejvhodnější. U karcinomu ovaria máme předběžné výsledky ze dvou stadií onemocnění, jednoho časnějšího, druhého už trochu pokročilejšího. Pozitivní trend vidíme u obou.

Asi je třeba říci, že ani klinické studie rakovinu nevyléčí, prodlužují spíše život, že?

Ano, v současných klinických studiích se testují léčebné postupy, které mají za cíl prodloužit život pacientů. Chemoterapie velmi často způsobí, že nádor zmizí na nějakou dobu, ale nádorová buňka si najde cestu, jak chemoterapii přežít, jak si na ni vyvinout rezistenci a nádor se téměř vždycky vrátí. Ani imunoterapie - ani ta naše metoda - v naprosté většině případů nezpůsobí, že by nádor úplně zmizel. Roste ale pomaleji, což nakonec vyústí v ten klinický benefit.


Čtěte také:

Kellner věří Culture Tripu. PPF masivně investuje do londýnského startupu

Kellnerova PPF dál nakupuje. Získala 29,4 procenta v ČD - Telematika


V okamžiku, kdy přestanete podávat léky, nádor zase začne růst?

Pro námi testovaný přístup toto ještě nevíme. Nemáme prozatím dostatek dat, abychom řekli, co se stane v dlouhodobějším horizontu po aplikaci přípravku. Ale ten druhý přístup v imunoterapii, který je již v klinické praxi, ukazuje, že dobu pěti let od diagnózy přežije přibližně 30 procent pacientů, což je velký pokrok. Tito pacienti by jinak byli již mrtví. A teď žijí. A už existují data indikující, že ti, kteří odpovědí na léčbu a přežijí, žijí potom dlouho.

Dá se poznat, který pacient na léčbu zareaguje?

Ta léčba je extrémně drahá. Jak ale předem vybrat jen těch 30 procent, kteří zareagují? Všichni už v průběhu vývoje léku hledají tzv. biomarker, který napoví… Ale nenacházejí. V odborné komunitě probíhá dost zapálená diskuse, jestli biomarkery opravdu nenašli, nebo je tají, aby nepřišli o sedmdesát procent zisku. My ho pro naši technologii ale také zatím nemáme.

Co se ještě musí stát, aby se testovaný přípravek dostal na trh?

U zmiňovaných nádorů vaječníků jsme zatím ve fázi dvě, to znamená ve fázi, kdy je potřeba udělat zcela zásadní rozhodnutí, jestli investujeme desítky milionů dolarů, abychom udělali poslední rozhodující fázi klinického hodnocení. Ta obnáší nabrat po celém světě okolo 800 pacientek s karcinomem ovarií, najít spolupracující centra po Evropě a v USA a začít náš produkt letadlem dopravovat k pacientkám. A pak s velkým napětím čekat a doufat, že se za tři roky potvrdí pozitivní trendy, které vidíme teď v našich menších studiích fáze dvě. To je sen Sotia: vybudovat v českém prostředí seriózně fungující farmaceutickou firmu, která má nějaký vlastní lék na trhu. Na druhé straně, jestliže za ty tři roky zjistíme, že data nevycházejí, jak jsme doufali, všechny prostředky byly vynaloženy úplně zbytečně.


Zvlhlý prach a kocovina: etické investice vynášejí víc než zbraně a alkohol


A kdy se tedy u rakoviny vaječníků rozhodnete, jestli světovou klinickou studii risknete?

O tak velké investici rozhoduje majitel -skupina PPF. A rozhodnutí, že ano, padlo před pár dny. Začínáme tedy plánovat fázi tři. Jde o strategické rozhodnutí investora, ale neznamená to, že všechno dobře dopadne. Sehnat tento počet pacientek už není žádná legrace a my je nemůžeme nabírat pět let, protože pak by ta studie stála třeba 200 milionů dolarů a trvala by deset let. Za klinickou studií na této úrovni je obrovské množství práce a velmi seriózního obhajování, které je samozřejmě pro firmu z Česka bez historie v oblasti klinického výzkumu mnohem těžší, než když přijde etablovaná firma z Bostonu.

Jak si vybíráte typy rakoviny, na niž vyvíjíte lék?

Začnu jinak. Farmaceutický průmysl je v podstatě nepředvídatelný, míra úspěšnosti nových přístupů, které se zdají nadějné v laboratoři nebo na myších, je maximálně deset procent, takže šance, že se to povede, je v zásadě ruleta. Klinický výzkum je černá skříňka, která se za pár let otevře a uvidí se, co v ní je. My se od počátku snažíme v Sotiu nashromáždit víc technologií a víc platforem, které by zvýšily naše šance na úspěch. Přípravky na bázi dendritických buněk jsou první z nich. Zároveň dnes máme v portfoliu tři další programy, které jsou z mého pohledu opravdu nadějné. S jednou z těch technologií původem z Francie bychom chtěli začít za začátku roku 2019 dělat klinické studie. Na 70 procentech myší nádor zmizí, jsou to ovšem jen myšky. Když ale uspěje alespoň jedna z těch věcí, na kterých v Sotiu nyní pracujeme, bude to obrovský úspěch a pan Kellner se v této oblasti nebude muset věnovat jen filantropii.

Kolik jste mu už utratili? Máte to spočítané?

Miliardy korun. Je to spočítané, ale já to nechci vědět, protože pak špatně spím. Samozřejmě, že když se to povede, bude to úspěšný byznys, ale v současné době viděno optikou statistik, které existují, je to prostě charita. Ale je velmi chvályhodné, že takové rozhodnutí pan Kellner udělal, protože mimo jiné tady zůstalo hodně chytrých lidí, kteří by už byli dávno v zahraničí.

Máte ještě vůbec čas na výzkum, když jste se stal ředitelem Sotia?

Pořád mám ambici publikovat vědecké články a objevovat nové věci. Dříve jsme byli spíše výzkumníci akademického typu, teď jsme přímo napojení na praktické projekty.

Kdybyste zůstal v Motole, ke klinickým studiím byste se nedostal?

Univerzitní prostředí to neumožňuje nejen v Česku, ale ani v Německu nebo ve Francii. Bez spolupráce se soukromým sektorem to prostě nejde.

Proto jste Petru Kellnerovi kývl?

Zpočátku jsem si myslel, že PPF pouze finančně podpoří náš výzkum, což mi přišlo v pořádku. Třeba na Rockefellerově univerzitě je obvyklé, že lidé, kteří mají hodně peněz, podporují expertizu ve své zemi, a tím společnosti něco vracejí. Postupně se ale debata stáčela směrem k „my chceme vybudovat další pilíř skupiny PPF vedle financí a pojišťovnictví“, a já jsem se bál, že akcionářům utratíme spoustu peněz, a nic z toho nemusí vzniknout. Ale byl to můj sen a ta vize byla velmi atraktivní.

Jak jste daleko s výzkumem karcinomu prostaty, se kterým jste začínali?

Dnes máme po celém světě nabráno téměř 1200 pacientů ve studii fáze tři a teď čekáme, jak to dopadne.


Pavěda, nebo seriózní výzkum? Umělá inteligence rozpozná homosexualitu


Ani netušíte výsledek?

Zatím netušíme, ani nesmíme nic vědět. Dvě třetiny pacientů braly testovaný přípravek, třetina placebo. My, lékaři, ani pacienti - nikdo neví, kdo přípravek DCVAC dostával. Na výsledek budeme čekat ještě rok a půl. Zní to morbidně, ale musíte čekat alespoň dva a půl roku, než zemře dostatečný počet lidí, aby se rozdíl dal statisticky vyhodnotit.

Tomu, že vyrábíte každý lék z krve konkrétního pacienta, se říká personalizovaná medicína?

Ano, je to personalizovaná medicína, ale Američané jsou ještě o krok dál. My z krve pacienta vyrobíme dendritické buňky, které mu pak dáváme po úpravě zpět do těla, aby vyvolaly imunitní odpověď proti nádorovým buňkám. Oni pracují s hypotézou, že nádor je u každého pacienta jiný a nejlepší je vyvinout vakcínu proti tomu vlastnímu nádoru. Velmi zjednodušeně řečeno, my potřebujeme krev pacienta, oni jeho krev i nádor.

To musí být velice drahé...

Je to velmi drahé a strašně těžké. Zkoušeli jsme to v Motole, kde chirurg operoval, a my jsme čekali na chodbě, ale velmi často nám toho nádoru nedokázal dát tolik, kolik bychom potřebovali. Každopádně i my po světě létáme s krví pacientů a s vyrobenými vakcínami, což je logisticky i finančně velmi náročné.

Jste schopní lék vyrábět v Číně, ale už ne třeba v USA. To opravdu létáte s krví každého Američana do Čech a zase zpět?

Z Ameriky sem musíme dostat krev pacienta do 30 hodin, aby byly buňky živé. Tady z nich přípravek DCVAC vyrobíme a zamrazíme v tekutém dusíku. Pak už vydrží a jednotlivé dávky jsou postupně posílány zpět k pacientovi.

To abyste si pořídili letadlo.

Má to určitá pravidla, ale krev létá komerčními linkami. Byl jsem velmi překvapený, ale ani jednou nebyl problém.

Slyšela jsem, že jste našel zajímavý způsob, jak využít přístroj na tlakování rajčat.

Hledali jsme způsob, jak nejlépe zabít nádorovou buňku, aby vyvolala imunitní odpověď. Do Motola k nám přišel inženýr Houška z Potravinářského ústavu, který využíval speciální přístroj na tlakování zeleniny, a přemýšleli jsme o možnostech výzkumné spolupráce. Já jsem se hrozně smál, ale kolegyně mu řekla, ať nám otlakuje nádorové buňky. A ony umřely přesně tak, jak jsme potřebovali - imunogenní nádorová smrt se tomu říká. Docela jsme se tím vědecky proslavili. Máme na to světový patent.

Přečtěte si také:

Vzhůru k udržitelnému byznysu. České firmy čeká revoluce

Ve stopách Kellnera: do asijského dobrodružství se pouští další české firmy



Čtěte také

Lithiové baterie, ilustrační foto

Internet věcí bude potřebovat napájení pro bilion senzorů. Lithium nebude stačit

Britská společnost ARM, jež vyvíjí počítačové procesory, tvrdí, že v následujících letech…

před 30 minutami

Události Alexander Ač.

Klimatolog Ač: Potřebujeme uhlíkovou daň a další systémové změny, sázet stromy nestačí

Klimatolog a ekolog Alexander Ač z brněnského Ústav výzkumu globální změny Akademie věd…

před 30 minutami

Americký voják, ilustrační foto

Kritika přítomnosti vojáků USA v Německu sílí. Přesunou se Američané do Polska?

Americké jednotky přišly německé daňové poplatníky na 240 milionů eur (6,2 miliardy korun…

před 1 hodinou

 Americký prezident Donald Trump

Žádný jiný prezident USA neudělal tolik pro Izrael jako já, chlubí se Trump

Žádný jiný prezident Spojených států toho podle Donalda Trumpa neudělal pro Izrael tolik…

před 1 hodinou

Události  Mikroplasty, ilustrační foto

Mikroplasty ve vodě představují minimální zdravotní riziko, tvrdí Světová zdravotnická organizace

Množství mikroskopických částic plastu, které se v současné chvíli vyskytuje v pitné vodě…

před 1 hodinou

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 1 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Je Česko kryptoměnovou těžební velmocí? Jak začít těžit?
Bouráme - kam s azbestem a dalším nebezpečným odpadem?
Jak ovlivní výši mateřské zkrácený úvazek nebo nemocenská
Komentář: Pokud v Itálii nastane varianta rozpočtového provizoria, automaticky se zvýší DPH
Jak se zbavit hrabošů? Jaké jsou alternativy k jedům?
Auta
Plně elektrické MPV a minibus Mercedes-Benz EQV
Škoda Kamiq pomůže značce ovládnout další segment trhu. Jednu věc umí lépe než BMW
Tohle je policejní auto budoucnosti. Má umělou inteligenci a rozpozná policistu i hledaného zločince
Mercedes EQV je velkoprostorové prémiové MPV, na které vám řidičský průkaz skupiny B skoro nestačí
Nové Audi RS 6 Avant bylo odhaleno. Výkonem ani dynamikou na třídu E nestačí, i když má 600 koní
Hry pro příležitostné hráče