Kanál Dunaj-Odra-Labe by vyšel na 582 miliard. Ekonomicky se ale vyplatí, tvrdí studie - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Kanál Dunaj-Odra-Labe by vyšel na 582 miliard. Ekonomicky se ale vyplatí, tvrdí studie

, čtk,
Kanál Dunaj-Odra-Labe by vyšel na 582 miliard. Ekonomicky se ale vyplatí, tvrdí studie
Zdroj: čtk

Projekt vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe je podle ministerstva dopravy ekonomicky efektivní. Jako výhodné se jeví především propojení Dunaje s Odrou. Vyplývá to ze studie, kterou úřad připravoval dva roky. Stavba kanálu by vyšla na 582 miliard korun. Projekt dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, proti vystupují ekologové.

Studie hodnotila dopady kanálu z dopravního, vodohospodářského, energetického i rekreačního hlediska. Materiál ovšem nezahrnuje investiční náklady na zvýšení splavnosti jednotlivých řek. Náklady na zprovoznění kanálu se tak nejspíš zvýší. Aktuální očekávané náklady odpovídají více než 40 procentům plánovaných výdajů letošního státního rozpočtu.

„Výsledky ekonomického hodnocení ukázaly, že největší smysl má splavnění a propojení Dunaje a Odry. Labská větev koridoru z důvodu velmi vysokých investičních nákladů v podobě dlouhých plavebních tunelů snižuje efektivitu celého projektu,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Náklady na propojení Dunaje a Odry se odhadují na 281 miliard korun. Zapojení Labe do projektu by tak vyšlo na více než 300 miliard korun.

Studie podle ministerstva posuzovala různé varianty koridoru, včetně kombinací pouze jeho částí. Propojení všech tří řek se podle ministerstva ukázalo jako efektivní, i když hraničně. Napojení Labe je hodnoceno jako rizikové.


Podle ekologa Fanty je kanál Dunaj-Odra-Labe „ptákovina“. Čtěte rozhovor:

Přestali jsme uvažovat selským rozumem, říká ekolog Josef Fanta

 Krajinný a lesnický ekolog Josef Fanta


Výsledky studie nyní projedná monitorovací výbor složený ze zástupců ministerstev, univerzit, krajů a zainteresovaných subjektů včetně zástupců Slovenska a Polska. Následně se k materiálu vyjádří další zainteresované komise a úřady včetně vlády.

Zeman stavbu koridoru dlouhodobě prosazuje, v minulosti hovořil i o možném zapojení Číny do stavby. Projekt by podle něj přinesl až 60.000 pracovních míst na 15 let. Ekologové jej kritizovali s odvoláním na vyjádření odborníků na životní prostředí, dopravu i ekonomiku. Zdůrazňují, že projekt by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy.

„Stavba by narušila krajinu a vodní režim. Budeme mít co dělat, abychom vůbec udrželi vodu v krajině pro základní životní a biologické funkce, nelze ji pumpovat do tohoto technického díla. Divím se, že v době, kdy zápasíme o každou kapku vody v krajině, tyhle megalomanské betonářské nápady může někdo seriózně položit na stůl,“ řekl Jan Piňos z Hnutí Duha.

„Posouzení není ještě kompletní ani z ekonomického pohledu. A navíc neříká, jak to vypadá z hlediska dopadu na přírodu. Tam by měla stavba devastující dopady na přírodní koryta řek i nivy. Nikdo se také detailně nezabýval tím, jak kanál zhorší zadržování vody v krajině. Jedná se o megalomanský projekt, který by poslal peníze – které by byly využitelné lépe na jiné dopravní stavby, třeba moderní železnice – doslova do kanálu,“ dodal Jiří Koželouh ze stejné organizace.

S kritikou ekologů nesouhlasí ředitel Plavby a vodní cesty Tomáš Kolařík, podle kterého je ve studii věnováno přes tisíc stran právě ekologickým dopadům.

Poradce prezidenta pro vodní cesty Petra Formana výsledek studie nepřekvapil. „Vodní cesty mají své místo v dopravě a staví se i v jiných zemích. Taková stavba v Evropě podle mě dosud chybí,“ uvedl. Podle něj by se stát měl zaměřit nejdříve na severní větev Odry a využít polský přístup k využití této řeky a s tím spojenou modernizaci vodní cesty Odry na polské straně.

Podle bývalého ředitele Ředitelství vodních cest a současného předsedy Asociace DOL Jana Skalického studie dostatečně nezahrnula vodohospodářské perspektivy projektu. Problém vidí především na jižní Moravě a v posouzení stavby na riziko sucha a s tím spojené zadržování vody v krajině. Materiál se podle něj navíc pořádně nezabýval ani využitím vody z Dunaje. V připomínkovém řízení proto bude žádat dopracování studie.

Vládní zmocněnec pro strukturálně postižené kraje Jiří Ciencala spatřuje v projektu řadu plusů. „Od zadržování vody v krajině, přes ekonomickou výhodnost až po společenský efekt. Vodní cesta je levnější a ekologičtější způsob dopravy. Zdůraznil bych ale i turistický dopad, mohou vzniknout nové jezy, ideální podmínky k vodním sportům a dalším aktivitám,“ podotkl.

Přečtěte si také:

Rozpočet na dopravní stavby se zvýší na 86,3 miliardy korun, schválila vláda

Ťok vyhodil 12 miliard, zlobí se šéf Kapsche Feix

Tahle červená byla přísná. Pár kilometrů D35 může změnit pravidla hry

Ohodnoťte tento článek
Diskuze