Český statistický úřad dnes zveřejnil nejnovější údaje o výši mezd v ČR. V posledním loňském čtvrtletí činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda 52 283 korun, což je o 3 616 korun více než ve stejném období roku 2024. Oproti předchozímu kvartálu si Češi po očištění od sezónních vlivů polepšili o 1,8 procenta.
„Ve čtvrtém čtvrtletí 2025 vzrostla průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství oproti stejnému období minulého roku o 7,4 procenta, po zohlednění vlivu inflace vzrostla reálně o 5,1 procenta. V celém roce 2025 dosáhla inflace 2,5 procenta a nominální růst mezd byl 7,2 procenta, reálně se tedy mzda zvýšila o 4,6 procenta,“ uvedla Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
K nejvyššímu meziročnímu růstu průměrné mzdy došlo koncem loňského roku v odvětvích výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, a to konkrétně o 15,8 procenta. Lidé vykonávající profesní, vědecké a technické činnosti si polepšili o 11,8 procenta, zatímco v případě zemědělství, lesnictví a rybářství byl nárůst 11,5procentní. Nejnižší růst byl naopak zaznamenán v ostatních činnostech (3,4 procenta) a peněžnictví a pojišťovnictví (3,7 procenta).
Medián mezd ve čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostl o 8,8 procenta na 45 523 korun, u mužů dosáhl 48 342 korun, u žen 42 692 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu v rozmezí od 23 282 korun do 89 006 korun.
„Reálné hrubé mzdy dosáhly loni ve čtvrtém čtvrtletí předpandemické úrovně, stejně jako spotřeba domácností. Mezičtvrtletně po sezónním očištění rostla reálná hrubá mzda jedenáct čtvrtletí v řadě a odmazala tak po šesti letech svůj propad z let 2021 až 2023. Hrubé mzdy ale na druhou stranu mohly pokles kupní síly nadhodnocovat. Inflační vlnu totiž na úrovni čistých mezd částečně tlumilo snížení zdanění práce (zrušením superhrubé mzdy) v roce 2021,“ shrnul Jaromír Gec z oddělení ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky.
