Ropa ve slevě

20. července 2015, 13:01 - Dalibor Dostál
20. července 2015, 13:01

Cena barelu černého zlata se v létě dostane zhruba na polovinu hodnot z loňska. Více to pocítí koncoví zákazníci než firmy závislé na ropě.

Strmou jízdu na toboganu připomíná pohled na ceny ropy od loňského června. Zatímco před rokem se barel Brentu vyšplhal nad 115 dolarů, do konce listopadu loňského roku ztratila ropa zhruba 40 procent své hodnoty.

Když se začátkem prosince 2014 prodával barel za 69 dolarů, řada ekonomů v čele s přední americkou investiční bankou Goldman Sachs ohlásila, že již cena strategické suroviny narazila na svoje dno a dál zlevňovat nebude.

Jenže pád pokračoval: 10. prosince 2014 se cena poprvé od roku 2009 propadla pod 65 dolarů za barel, začátkem letošního ledna se barel prodával jen za 47 dolarů. V té době se nenaplnila další předpověď ekonomů, tentokrát z americké banky Citi, že cena klesne až k 20 dolarům za barel. Hodnota začala zvolna růst, v dubnu se vrátila nad úroveň 60 dolarů za barel. Aktuální cena kolem 63 dolarů za barel představuje téměř poloviční úroveň oproti loňským burzovním cenám v červnu.

Za poklesem ceny ropy je tvrdý souboj o budoucnost odvětví v následujících desetiletích. Obor se mění s příchodem nových technologií těžby ropy a plynu z břidlice využívané v posledních letech ve Spojených státech amerických. Díky mohutným investicím do této oblasti se loni v červenci Spojené státy staly největším těžařem ropy na světě při započítání i takzvaného ultralehkého plynového kondenzátu.

Saúdská Arábie a Rusko sice zůstaly největšími těžaři samotné ropy, ale nástup těžařských kapacit v USA, především v Texasu a Severní Dakotě, jejich dosavadní výsadní postavení ohrozil.

Cenu drží drobní těžaři

To byl hlavní důvod, proč se Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) loni proti všem očekáváním rozhodla neomezit těžbu v okamžiku, kdy světové ceny ropy začaly klesat. Saúdská Arábie a další země odmítly snížit produkci, protože doufaly, že nízká cena ropy přiškrtí další rozvoj těžby břidlicových ložisek v Severní Americe.

Hydraulické štěpení se vyznačuje tím, že se rychle vyčerpá a produkce po prvním roce poklesne o přibližně pětašedesát procent, takže těžaři musejí stále investovat do renovace vrtů a přesunů na nová těžiště. Obecně se uvádí, že ložiska v USA, která se dobývají takzvaným frakováním, jsou zranitelná při cenách ropy pod 60 dolarů za barel.

Zdá se ale, že se arabští šejkové přepočítali. K omezování americké produkce nedochází. Spojené státy dosáhly loni nejvyšší těžby od sedmdesátých let minulého století, dostaly se na úroveň 11,6 milionu barelů denně. Malí, nezávislí těžaři, kteří se v USA do frakování pouštějí, dokázali na cenové výkyvy zareagovat a přicházejí se stále efektivnějšími technologiemi.

Otázkou je, v jak dobré ekonomické kondici po vysokých investicích z předchozích let budou. Nicméně i černý scénář předpokládá, že jejich aktivity v případě potíží převezmou ropné giganty. Je to pravděpodobnější, než že by v USA došlo k omezení těžby.

U českých pump mírný pokles

Nízké ceny ropy jsou dobrou zprávou pro všechny ekonomiky, které černé zlato dovážejí ze zahraničí. Tedy i pro tu českou. Jenže i přes dramatický pokles cen ropy se nekonal podobně prudký pokles mnoha surovin, které se z ropy vyrábějí. Platí to i pro ty nejdůležitější, tedy pohonné hmoty. Zatímco loni v červenci se průměrná cena benzinu Natural 95 v České republice pohybovala na úrovni 36,98 koruny za litr, v současnosti, kdy je cena ropy téměř poloviční, dosahuje 33,06 koruny za litr.

Proč je cena pohonných hmot na ropě tak málo závislá? „Prodejci pohonných hmot mají domluvené dlouhodobé kontrakty na odběr pohonných hmot od rafinerských společností, které zase mají uzavřené kontrakty u ropných těžařů. Celý proces stanovení ceny pohonných hmot tedy záleží na několika článcích, které nejsou tak flexibilní v cenotvorbě, jako je trh s ropou,“ vysvětluje Jonáš Mlýnek, šéf české pobočky brokerské společnosti Lynx.

Navíc cena samotné ropy tvoří necelou třetinu z ceny finálních pohonných hmot. Například když se v polovině června benzin prodával za 32,90 koruny za litr, tvořila cena suroviny jen 9,90 koruny. Další složky se skládaly z rafinerská marže (3,10 Kč), distribuční a prodejní marže (1,40 Kč), spotřební daně (12,80 Kč) a DPH (5,70 Kč).

Přes léto by se oproti červnové situaci měly ceny u čerpacích stanic opět zvýšit. „Cenu pohonných hmot lze očekávat na aktuálních ročních maximech, ale zda to bude maximum pro celý rok 2015, to je diskutabilní. Důvodem je vysoká volatilita cen ropy na světových trzích a další makroekonomické a geopolitické vlivy. Vyšší sezonní poptávka pravidelně tlačí ceny pohonných hmot výše,“ dodává Jonáš Mlýnek.

S tímto trendem souhlasí i další ekonomové. „V nejbližších týdnech by měla cena pohonných hmot spíše mírně stoupat kvůli pohybům na trhu s ropou,“ říká David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte. Podle něj má přitom právě cena suroviny na světových trzích rozhodující podíl a sezonní výkyvy nepřeceňuje.

„Klíčovým faktorem jsou ceny ropy, které určuje vývoj globální ekonomiky, a nabídka, kde důležitou roli hraje OPEC, případně nové technologie těžby,“ konstatuje David Marek. Přes očekávaný letní výkyv by dlouhodobě nižší ceny ropy měly české ekonomice napomoci.

„Dopady pohybů cen ropy, respektive pohonných hmot na českou ekonomiku jsou zřejmé. Vzhledem k tomu, že domácí těžba je minimální, je pro nás výhodnější pokles cen ropy, který snižuje náklady firem i výdaje domácností, a ponechává tak více prostředků na výdaje na jiné zboží či služby,“ podotýká David Marek.

Ovšem i pozitivní efekt má podle ekonomů určité meze. „Na druhé straně je třeba mít na- paměti negativní vliv na inflaci, kterou propad cen pohonných hmot snižuje. Tento vliv je omezen menší pružností cen pohonných hmot,“ zmiňuje Jonáš Mlýnek.

Ceny hlídá dispečer

I když se cena ropy přenáší prakticky do všech ekonomických odvětví, některá jsou na její výkyvy výrazně citlivější. Týká se to například nákladní autodopravy, u které tvoří cena pohonných hmot 30 až 40 procent celkových nákladů.

„Vyšší cenu pohonných hmot se snažíme do celkové ceny za přepravu promítnout okamžitě. Ale pokud tyto situace nemáme ošetřené ve smlouvě, není to tak jednoduché. Ceny dopravy jsou většinou tržní, ovlivňuje je hlavně aktuální situace na trhu, nabídka versus poptávka,“ říká Martina Šmídlová, jednatelka přepravní společnosti Šmídl. Autodopravce se snaží na změnu cenu nafty reagovat co nejdříve, ovšem snadno to jde pouze v případě jednorázových zakázek.

„Ceny u smluvních klientů jsou nastaveny na rok. Nelze je zvednout na období, kdy je tržní cena vyšší, jako jsou svátky, prázdniny, konec roku,“ vysvětluje Martina Šmídlová. Lepší možnosti má firma pouze v případech, kdy má ve smlouvě se zákazníky takzvanou palivovou doložku. Ale i tu může dopravce použít až tehdy, když je cena pohonných hmot vyšší po určité období.

Vzhledem k tomu, že spotřeba nafty u tří stovek firemních kamionů je obrovská, nemá dopravce možnost se pohonnými hmotami předzásobit v období, kdy je jejich cena nižší. Využívá naopak regionálních rozdílů v jejích cenách jak v rámci České republiky, tak v zahraničí.

„Nafta je pro nás tak významnou nákladovou položkou, že máme specialistu, který cenu nafty denně sleduje a připravuje pro dispečink podklady typu, na jakých trasách, v jakých zemích tankovat a které země jsou pro tento účel přímo zakázané z důvodu ceny nafty,“ popisuje Martina Šmídlová.

Jak se stanovuje palivový příplatek
Palivový příplatek zahrnují do ceny svých služeb nejen kamionoví přepravci či letecké společnosti, ale také mezinárodní expresní služby jako DHL, UPS, FedEx a další. Odvozují jeho výši od měsíčních průměrných spotových cen leteckého paliva typu jet fuel.

TNT ho stanovuje na základě ceny barelu ropy. U vnitrostátní přepravy vychází příplatek z ceny motorové nafty a řídí se podle údaje zveřejňovaného Českým statistickým úřadem v poslední pátek předchozího měsíce. Dopravní společnosti uvádějí příplatek v procentech k ceně dopravného.

Například v červnu je pro vnitrostátní přepravu stanoven na 3,5 procenta, což odpovídá ceně nafty mezi 32 až 32,99 koruny. Při každé změně ceny nafty o korunu nahoru či dolů se zvýší nebo sníží výše příplatku o procento. Krátkodobé navýšení ceny paliva jsou některé přepravní společnosti schopné absorbovat bez vlivu na cenu dopravy.

Při dlouhodobějším trendu jsou přenášeny i do cenové politiky, což se obvykle projeví v plošném meziročním navýšení základních cen a doplňkových služeb.

„Porovnat cenu palivového příplatku u dopravců se vyplatí, protože výsledná cena za přepravu zásilky se může lišit. Je to ale zdlouhavá manuální práce,“ řekl Alexandr Michaljanič, jednatel spediční společnosti Smartex.

V posledním roce došlo u dopravců k významné cenové erozi palivového příplatku díky klesající ceně ropy. Kdo chtěl za palivový příplatek ušetřit, měl letos nejvíce přepravovat v březnu, kdy nejnižší příplatky shodně účtovaly společnosti DHL a FedEx, a to ve výši deset procent.

Naopak nejdražší, 13,5 procenta, měla společnost TNT. V následujících měsících cena pozvolně rostla, v polovině června se pohybovala v rozmezí od 11,5 do 14,5 procenta.

Mezi jednotlivými zeměmi Evropy přitom zůstávají velké rozdíly v cenách pohonných hmot. „Menší pokles je patrný v zemích s vysokou mírou zdanění. Tam, kde je navíc nafta zatížená nejen procentuálními, ale i statickými daněmi, jako je například spotřební daň, se ceny pohonných hmot drží vysoko i přes nízkou cenu ropy. Typickým příkladem je Turecko,“ říká Ondřej Pavlík, výkonný ředitel české a slovenské pobočky dopravní společnosti DKV Euro Service.

Česká republika patří k zemím, kde v předchozích měsících klesly ceny pohonných hmot v důsledku pádu cen ropy jen průměrně. Zároveň je Česko zemí, kde jsou kvůli výrazně rozdílným maržím jednotlivých čerpacích stanic značné rozdíly pro koncové zákazníky.

„Cenové rozpětí tak u litru nafty dosahuje až deseti korun, což je interval, do kterého se vejdou ceny v téměř celé Evropě,“ konstatuje Ondřej Pavlík.

Méně nových vrtů

Doprava není jediným oborem, kde by se výkyvy cen ropy měly projevit na cenách základní suroviny. Podobně jsou na tom zpracovatelé plastů. Ti nad cenovým vývojem z poslední doby jen kroutí hlavou.

„Zdá se, že plasty se z ropy nevyrábějí, protože se pokles ceny v jejich cenách nijak neprojevil. V posledních měsících zaznamenáváme naopak velký růst cen. Například Unipetrol zvýšil ceny vysokohustotního polyetylenu o 26 až 37 procent a polypropylenu o 19 procent,“ popisuje Čestmír Suchý, ředitel družstva Směr, které je známo nejenom jako přední výrobce plastikových modelů letadel, ale také fólií, tašek nebo plastových dílů pro průmysl. „Vnímám to jako kartelovou dohodu,“ vysvětluje si nelogický pohyb cen Čestmír Suchý.

Jako malý zpracovatel plastů v objemu do 100 tun za rok se firma proti výkyvům cen plastů nijak nezajišťuje. Do prodejních cen výrobků je promítá až tehdy, jestliže jde o trvalé zvýšení, a ne krátkodobý výkyv.

Zisky leteckých dopravců budou téměř dvojnásobné
Pokud je nějaký obor, který na poklesu ceny ropy vydělá, je to letecká přeprava. Úhrnný zisk světových leteckých společností by se měl letos oproti loňsku téměř zdvojnásobit na 29,3 miliardy dolarů, tedy přibližně 718 miliard korun. Vyplývá to z červnového odhadu Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA).

Svoji předchozí prognózu zisku v oboru tak zvýšilo o 17 procent. Kromě poklesu cen ropy se na příznivých předpovědích projevila také rostoucí vytíženost letů na rekordní úrovni 80,2 procenta. Na nejvyšší úrovni by letos měla být pravděpodobně také návratnost kapitálu v letecké dopravě.

IATA předpokládá, že ukazatel návratnosti investovaného kapitálu dosáhne 7,5 procenta a poprvé v historii odvětví překročí jeho průměrné náklady kapitálu. Vrátí se levná ropa jako bumerang? Nízká cena ropy má v současnosti pozitivní vliv na ekonomiku evropských zemí, které tuto strategickou surovinu z drtivé většiny dovážejí ze zahraničí.

Přesně opačný vliv má na hospodářství Ruska, pro které je export surovin základem jeho vývozu. Právě pokles cen ropy spolu s pádem rublu a dopady sankcí z rusko-ukrajinské krize patří mezi hlavní příčiny současného ekonomického útlumu Ruska.

Ten se v budoucnu může negativně projevit i v evropských zemích. Podle analýzy vídeňského ústavu pro výzkum hospodářství WIFO bude krize v Rusku stát Evropu zhruba 100 miliard eur, tedy 2,7 bilionu korun. O práci by mohlo přijít až dva a půl milionů lidí.

Největší ztráty hrozí Německu, kde může přijít o práci až půl milionu lidí. Vzhledem k tomu, že české podniky působí jako subdodavatelé pro řadu německých firem, může se ruská krize výrazně projevit i v české ekonomice.

I když obecně je snižování cen ropy pro ekonomiku dobrou zprávou, radost nedělá tuzemským těžařům ze společnosti MND. Náklady na tuzemskou těžbu se sice pohybují hluboko pod současnou tržní cenou ropy, takže společnost současnou produkci neomezuje, ovšem do těžby v dalších oblastech nyní firma snížila investice.

„Náklady na těžbu dosahují deset až 14 dolarů na barel. Takže jsme nemuseli propouštět lidi ani omezovat drastickým způsobem výrobu,“ popisuje mluvčí MND Dana Dvořáková. Firma podle ní jen omezila investice do průzkumu nových lokalit, a to zhruba o 300 milionů korun.

Cena ropy zůstane i v příštích letech jedním z hlavních faktorů ovlivňujících světovou i českou ekonomiku. Alespoň dokud elektromobily nenahradí automobily jezdící na benzin a naftu a dokud se výrobci spotřebního zboží nevrátí ke kůži, papíru, dřevu a dalším tradičním materiálům, které v posledních letech vyštípaly z trhu všudypřítomné plasty. Větší šanci než kůže a papír mají elektromobily. Loni se jich prodalo 197, dohromady s hybridními vozy 583, což představuje jen 0,3 procenta všech loni prodaných vozů. Větší nezávislost na ropě nás tedy podle všeho v blízké budoucnosti nečeká.

Kdy zase přijde strmý růst nebo volný pád cen této strategické suroviny, si nikdo příliš netroufá odhadnout. Nenaplněné předpovědi ekonomů z posledních měsíců dávají tušit, že se prognózy cen ropy stávají podobně nejisté jako předpovědi počasí. Inspirativní pro menší firmy ale může být, že i v tak specifickém odvětví, jako je těžba ropy, dokáže konkurence stále udělat s cenou divy.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče