Cukr a benzin

05. září 2005, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
05. září 2005, 00:00

SLAVNÍ PODNIKATELÉ - JOSEF BROMOVSKÝ Královéhradecký technik Josef Bromovský proslul zejména jako výrobce cukrovarnických strojů. Jeho firma však v roce 1889 vyrobila také takzvaný Marcusův automobil - první v Rakousku-Uhersku a jeden z prvních na světě. Předstihla tak Laurina s Klementem i kopřivnickou Tatru.

SLAVNÍ PODNIKATELÉ - JOSEF BROMOVSKÝ Královéhradecký technik Josef Bromovský proslul zejména jako výrobce cukrovarnických strojů. Jeho firma však v roce 1889 vyrobila také takzvaný Marcusův automobil - první v Rakousku-Uhersku a jeden z prvních na světě. Předstihla tak Laurina s Klementem i kopřivnickou Tatru. Obec Adamov nedaleko Blanska je odedávna spjata s těžbou a zpracováním železné rudy. Železářství se zde rozvíjelo již od roku 1360 a podle pozdějšího majitele železáren Adama Josefa z Lichtensteina dostal Adamov také jméno. Největší rozmach železáren však nastal až v první polovině 19. století, kdy byla do městečka zavedena železniční trať. Roku 1873 zde vedle hutí vznikla i strojírna, kterou posléze více než čtvrt století provozovala královéhradecká firma Josefa Bromovského. STROJÍRNA V KUKLENÁCH Technik Josef Bromovský se narodil v Novém Bydžově nedaleko Hradce Králové. Po studiích a praxi v Daňkově strojírně v Praze se velmi dobře uplatnil při zakládání a výstavbě akciových cukrovarů. Některé z nich sám projektoval, například cukrovar v Hradci Králové či Pečkách. Řadě nerentabilních projektů naopak zabránil. Roku 1874 spoluzaložil firmu „Märky, Bromovský & Schulz“, když se společníky zakoupil strojírnu v Kuklenách u Hradce Králové. Továrna vyráběla strojní zařízení pro cukrovary v rakousko-uherské monarchii, ale spolupracovala také se zahraničím. Některé závody také sama postavila - mezi nimi vůbec první cukrovar ve Švédsku. Josef Bromovský se vedle řízení podniku věnoval i různým technickým zlepšením, zdokonalil například původní Wannieckův difuzér z roku 1866 a nazval ho svým jménem.

Zleva: Josef Bromovský, Karel Schulz, Václav Urban a Daniel Märky, majitelé strojírny v Kuklenách 1890 foto: Muzeum Východních Čech v Hradci Králové ADAMOVSKÝ PRONÁJEM Roku 1885 získala firma Märky, Bromovský & Schulz do pronájmu na dvacet pět let Adamovské strojírny, které se orientovaly především na výrobu zařízení pro pivovary, lihovary, mlýny a cukrovary. Josef Bromovský měl však větší plány. Místní výrobu se mu podařilo rozšířit o vodní turbíny, parní kotle, jeřáby, plynové a benzinové motory či kompresory díky tomu, že v jeho firmě pracovala řada špičkových konstruktérů. Mezi nimi například budoucí děkan strojního inženýrství na brněnské technice Zdeněk Elger. Ke konci devatenáctého století se adamovskou chloubou stala také výroba parních válců. Tyto mohutné stroje mají původ ve Francii, do českých zemí se však dostaly z Anglie a jejich konstrukce v Čechách skončila až v polovině dvacátého století, kdy je nahradily válce se spalovacím motorem. Adamovské strojírny vyráběly svého času parní válce takzvaného „amerického typu“ podle patentu Abbotta Q. Rosse z roku 1871. MARCUSŮV AUTOMOBIL Adamovská strojírna prosperovala, teprve roku 1889 však získala zakázku, která vešla do dějin. Německý konstruktér a vynálezce Siegfried Marcus si zde totiž kvůli předchozím dobrým zkušenostem objednal výrobu svého „druhého“ automobilu (předchozí Marcusův prototyp byl postaven již v roce 1870 a je dnes považován za první automobil na světě). Objednávky vozu se ujala firma Märky, Bromovský & Schulz a kompletní stavbu zvládla za necelý rok. Vozidlo bylo na svou dobu technicky neobvyklé - jeho motor o výkonu jedné koňské síly byl totiž mimo jiné vybaven kartáčovým karburátorem a moderním magnetoelektrickým zapalováním. Automobil byl téměř celý ze dřeva, kromě kovového motoru měl jen zadní nápravu odpruženou gumovými bloky. Jeho maximální rychlost byla však pouhých šest až osm kilometrů za hodinu. Dnes je k vidění v technickém muzeu ve Vídni a jelikož se žádný předchozí Marcusův prototyp nedochoval, je v současnosti nejstarším automobilem na světě. Je navíc dodnes funkční a byl proto právem prohlášen rakouskou národní technickou památkou.

Z expozice na konci 19. století. PŘES FÚZE NA POKRAJ BANKROTU

V roce 1905 došlo k reorganizaci Bromovského firmy, která následně pokračovala pod názvem „Bromovský, Schulz & Sohr“. Adamovské strojírny provozovala samostatně až do roku 1910, kdy se sloučila s Pražskou akciovou společností. Následující rok Josef Bromovský zemřel a celý podnik přešel pod Ringhofferovy závody v Praze. V roce 1914 pak vznikla dalším slučováním firma Spojené strojírny, a. s., dříve Ruston, Bromovský a Ringhoffer, do které byly začleněny i Adamovské strojírny.

Po průmyslové krizi způsobené první světovou válkou zanikly v Adamově železářské závody a místní strojírna se stala součástí nepříliš prosperující Akciové společnosti pro stavbu strojů a mostů. Teprve v roce 1928 zde byla zásluhou brněnské zbrojovky obnovena těžká strojírenská výroba, kterou následně převzaly Škodovy závody v Plzni.

V roce 1945 byly Škodovy závody znárodněny a o dva roky později vznikl samostatný podnik Adamovské strojírny. Těžké strojírenství, zejména železniční a silniční mosty, bylo postupně z výrobního programu vypouštěno a roku 1954 je zcela nahradila výroba polygrafických strojů. Po roce 1989 se Adamovské strojírny ocitly na pokraji bankrotu, situaci se však podařilo stabilizovat a dnešní firma Adast tak opět patří mezi přední české výrobce tiskařských strojů.

Pramen: Historická encyklopedie podnikatelů

JOSEF BROMOVSKÝ (1841-1911)

Český technik a podnikatel Josef Bromovský se narodil 12. listopadu 1841 v Novém Bydžově u Hradce Králové. Studoval na místní reálce a poté na vyšší škole v Liberci. V letech 1858-62 navštěvoval pražskou polytechniku a poté nastoupil do Daňkovy strojírny v Karlíně, kde se roku 1863 stal technickým úředníkem.

V následujících letech se výrazně uplatnil při zakládání a výstavbě akciových cukrovarů, z nichž řadu sám projektoval. Roku 1874 spoluzaložil v Hradci Králové firmu Märky, Bromovský & Schulz, která v nedalekých Kuklenách vyráběla strojní zařízení pro cukrovary. V roce 1885 získala Bromovského firma na dvacet pět let do pronájmu Adamovské strojírny, kde svou produkci cukrovarnických strojů rozšířila o vodní turbíny, parní kotle, jeřáby, plynové a benzinové motory či parní válce. Roku 1889 vyrobila firma Märky, Bromovský & Schulz také historicky první automobil v Rakousku-Uhersku podle plánů německého konstruktéra Siegfrieda Marcuse.

V letech 1885-89 byl Josef Bromovský poslancem českého zemského sněmu za Národní stranu a do roku 1907 také členem Říšské rady. Zemřel 7. května 1911 v Praze a jeho firma byla následně začleněna do koncernu Ringhoffer-Tatra. Jeho syn Josef Bromovský ml. poté zastával funkci řídícího správního rady Spojených strojíren, pod které otcův podnik přešel v roce 1914. 

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče