Jean Pisani-Ferry: Proč voliči ignorují experty?

23. července, 10:09 - Jean Pisani-Ferry
23. července, 10:09

Stále větší vstřícnost veřejnosti k demagogii ohrožuje demokracii.

V době, kdy 23. června šli britští občané k hlasovacím urnám, aby rozhodli o dalším členství své země v Evropské unii, ani zdaleka netrpěli nedostatkem rad ve prospěch setrvání. Zahraniční lídři i morální autority vyjádřili jednoznačné obavy z důsledků odchodu a ekonomové v drtivé většině varovali, že vystoupení z EU by s sebou neslo významné ekonomické újmy.

Přesto byly tyto výstrahy oslyšeny. Příčinu odhaluje průzkum veřejného mínění uskutečněný společností YouGov už před referendem: voliči odhodlaní hlasovat pro odchod vůbec odborníkům nedůvěřovali. Nepokrytě to vyjádřil jeden z lídrů kampaně za vystoupení, ministr spravedlnosti Michael Gove: Lidé v této zemi už mají expertů dost.“

„Chtějí-li si ekonomové a další experti vydobýt zpět důvěru svých spoluobčanů, neměli by být hluší k jejich obavám.“

Je lákavé tento přístup zavrhnout jako vítězství vášně nad rozumem. Jenže vzorec, který se v Británii projevil, je podivně povědomý: například ve Spojených státech republikánští voliči nedbali na učence a jako prezidentského kandidáta za svou stranu nominovali Donalda Trumpa.

Kde se bere taková agresivita vůči nositelům znalostí a vědomostí? Prvním vysvětlením je, že řada voličů přikládá nízkou váhu názorům těch, kdo je nedokázali upozornit na riziko finanční krize roku 2008. Královna Alžběta II. hovořila mnoha lidem z duše, když se během návštěvy London School of Economics na podzim 2008 tázala, proč tyto problémy nikdo nepředvídal. Obyčejní lidé cítí zlost kvůli tomu, co považují za zradu intelektuálů.

Druhé vysvětlení souvisí s politikou, již odborníci prosazují. Experti čelí obviněním z předpojatosti, ne nutně proto, že by byli skrytě ve vleku zájmových skupin, nýbrž proto, že jako profese podporují přeshraniční mobilitu pracovních sil, obchod bez bariér a obecněji globalizaci.

To vede ke třetímu a nejpřesvědčivějšímu vysvětlení: experti zdůrazňují celkové přínosy otevřenosti, mají ale tendenci pomíjet nebo bagatelizovat její dopady na konkrétní profese či komunity. Považují přistěhovalectví za čistý přínos pro ekonomiku; nevěnují ale například pozornost tomu, co způsobuje pracujícím, kteří zažívají tlak na snižování mezd.

Pokora bez poučování

Chtějí-li si ekonomové a další experti vydobýt zpět důvěru svých spoluobčanů, neměli by být hluší k jejich obavám. Měli by být v prvé řadě pokorní a vyhýbat se poučování. Své názory by měli opírat o dostupné důkazy, ne o předpojaté předpoklady. A pokud údaje nepotvrzují jejich přesvědčení, musejí změnit perspektivu.

Zadruhé by experti ve svých přístupech měli rozlišovat víc detailů. Měli by zpravidla prověřovat nejen dopady politiky na úhrn HDP ve střednědobém výhledu, ale také to, jak jsou její účinky rozložené v čase, místně a mezi společenskými třídami. Politické rozhodnutí může být celkově pozitivní, ale zároveň pro některé skupiny silně negativní.

Přečtěte si komentář autora před referendem o brexitu

Jean Pisani-Ferry: Referendum o brexitu je testem rozumu

Zatřetí by se ekonomové neměli spokojit s postřehem (obecně správným), že takové distribuční dopady lze řešit pomocí daní a transferů, a měli by rozpracovat plány, jak by se to přesně mělo udělat. Ano, jestliže politické rozhodnutí zajistí celkové přínosy, v zásadě lze těm, kdo budou tratit, tyto ztráty kompenzovat. To se ale snadno řekne.

Hrozba pro demokracii

V praxi je často těžké negativně postižené určit a najít vhodný nástroj k jejich podpoře. Prohlašovat, že problémy lze vyřešit, aniž bychom zkoumali, jak a za jakých podmínek, je čirá intelektuální lenost. Říkat lidem, jimž byla způsobena újma, že mohli být trápení ušetřeni, neznamená, že budou mít méně důvodů si stěžovat; jen to vyvolává zlost vůči technokratickým expertům.

Jelikož sílící nedůvěra veřejnosti k zasvěcencům je živnou půdou demagogů, představuje hrozbu pro demokracii. Akademiky a politiky by tato oslava nevědomosti mohla přimět k tomu, aby se stáhli do věží ze slonoviny. To by ale situaci nezlepšilo. Navíc není zapotřebí se vzdávat. Zapotřebí je víc poctivosti, pokory, podrobnějších analýz a propracovanějších receptů.

Autor působí na berlínské Hertie School of Governance.


Dále čtěte:

Miroslav Zámečník o brexitu: Emocionální rozhodování s ekonomickými dopady

Dalia Marinová: Co se děje s Rakouskem?


Mohlo by vás zajímat

Německá větrná farma Alpha Ventus v Severním moři

ČEZ má zájem o trh větrných elektráren na moři v Německu

Soukromá společnost SpaceX vyvíjí obří raketu a vesmírnou loď k přepravě velkého množství lidí a nákladu na Mars s konečným cílem rudou planetu kolonizovat.

SpaceX vyvíjí obří vesmírnou raketu pro kolonizaci Marsu

Šimon Peres

Zemřel bývalý izraelský prezident Šimon Peres

 Peking (ilustrační foto)

Komentář: Jak na Číňana?

 e-Sport - ilustrační foto

Basketbal a fotbal nestačí. Majitelé 76ers vidí budoucnost v e-sportu

Královská jachta Britannia

Slavná Britannia může po 20 letech znovu na moře. Jako „plující ambasáda“

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče