Miroslav Zámečník o brexitu: Emocionální rozhodování s ekonomickými dopady

 Zámečník 21. června, 06:30  -  Miroslav Zámečník
21. června, 06:30

Možná naposled, ale tentokrát ještě rozhodně ovlivní dvě hlavní anglosaské země během půl roku světové dějiny. Brexit není radostná perspektiva, ale opravdu velká volba přijde v listopadu a v Americe, odkud může vzlétnout matka všech černých můr v podobě Donalda Trumpa v Bílém domě.

Už teď udělal z Republikánské strany a jejích někdejších hodnot ubohé trosky, a to jsem si kdysi říkal, že bych je volil. Nemusíte mít Ameriku rádi, ale vzhledem k její váze asi nikdo nebude zpochybňovat základní fakt, že brexit bude mít evropské dopady, zatímco Trump jako americký prezident bude mít dopady globální - nepředvídatelné, ale každopádně řádově větší pro politický a ekonomický vývoj ve světě. Já mám Ameriku rád, ale už dávno to není osobní, je to vzpomínka a racionální úvaha zároveň. Brexit je pro mne teď a tady úplně jiné kafe.

Když máte hodně vysokou sázku ve hře, je neskonale napínavější sledovat výsledek. Krátce po 23. červnu budu vědět, jestli v Londýně bude jenom jeden můj syn, nebo oba. Jeden tam už pracuje, druhý čeká na výsledek přijímacích zkoušek. Britské referendum o setrvání, či naopak vystoupení z Evropské unie tak rázem dostává ryze osobní dimenzi. Takže samozřejmě budu držet palce, aby Británie v Unii zůstala.

Jean Pisani-Ferry ve svém příspěvku velmi dobře vystihuje podstatu problému. Británie bude rozhodovat nikoli na základě ekonomického kalkulu, ale pod vlivem spíše emocionálního znechucení statem quo. Mimochodem stejně jako Američané hlasující pro Trumpa.

Cinklé předpoklady

Ekonomické přínosy přístupu na největší světový trh zboží a služeb s více než půl miliardy spotřebitelů, což je EU, jsou natolik průkazné, že najít ekonomický scénář, který by dokazoval, jak bude Británie bez jařma evropských regulací prosperovat a jak si polepší, zavání velmi cinklými předpoklady. A to dokonce i v postindustriální zemi, jejíž klíčovou kompetencí jsou profesionální a finanční služby.

Obchodní vyjednávání o přístupu na trh bývají velmi tvrdá, a kdo má tržní sílu, dovede zobchodovat i „prázdnou koncesi“, tedy vyměnit něco, co vás nebolí, ale protistranu zajímá, za něco, co je naopak zajímavé pro vás. Je mimo jakoukoli diskusi, že vyjednávací pozici bude mít Británie horší, protože bude vycházet ze šestkrát nižšího podílu na světovém HDP než současná Unie. Jistěže jde udělat to, co svého času udělalo Estonsko, které svůj trh zboží jednostranně otevřelo, aby zlevnilo dovoz. Už ale vidím britský průmysl a zemědělství, jak se o tuhle strategii hlásí. Budou žádat o kompenzace, to si pište.

Takže ani úspora v netto transferech do společného rozpočtu (0,4 procenta HDP) slibovaná zastánci brexitu se nijak podstatně nemůže snížit, pokud si bude Británie chtít uchovat přístup na trh Unie (což bude) a zároveň kompenzovat újmy z případné jednostranné liberalizace postiženým oborům.

Může za nárůst populismu globalizace? Přečtěte si komentáře Daniela Grose a Miroslava Zámečníka:

Daniel Gros: Za populismus nemůže globalizace

Miroslav Zámečník: Evropu štěpí jiné problémy než globalizace

Přínosy? Zapomeňte

Migrace pracovní síly z ostatních zemí Unie je obrovským tématem zastánců brexitu a některé aspekty autor Makra v podstatě chápal (čerpání vyšších britských dávek na děti, jež přistěhovalci z Unie mají doma) a doporučoval v této věci ustoupit a tím tenzi oslabit. Nicméně fiskálně ani ekonomicky Británie jako země na volném pohybu pracovní síly v rámci Unie rozhodně nezchudla. Saldo podle všech propočtů bylo a je kladné, což samozřejmě neznamená, že ve hře nebyli jak vítězové, tak ti, kteří se s konkurencí na trhu utkávali a přijímali ji úkorně jako hrozbu.

Ať hledám, jak hledám, nedovedu najít přínosy brexitu v oblastech, které rozhodují o hospodářském růstu. V mezinárodním obchodu to rozhodně není, tím jsem si naprosto jist. Na trhu práce to není, viz výše. V investicích to také není, proč investovat do země, která si nezlepšila přístup na svůj hlavní trh s 50 procenty podílu na celkovém exportu? V míře regulace možná, ale makroekonomicky v podstatě s nepatrným pozitivním potenciálním dopadem. Jednak to, co představuje největší brzdy růstu, je ryze domácího původu (namátkou regulace bytové výstavby), jednak Britové také umějí „gold-plating“, tedy vyšperkovat regulace z Bruselu dalším přitvrzením, a to včetně finančního sektoru, kde všichni vidí jednu z hlavních komparativních výhod Londýna jako finančního centra.

Očekávané dopady brexitu na britské HDP (rozpětí)
Centre for Economic Policy Research -1,77 -1,24
Institute of Economic Affairs -2,60 1,10
Open Europe -2,20 1,55
Centre for Economic Performance (LSE) -2,60 1,30
Oxford Economics -3,90 -0,10

Opuštění pomalu rostoucí a jistěže utrápené Evropy z vás neudělá ekonomické dynamo, protože geografie a geopolitika zůstanou stejné. Ostatně nic nebránilo snahám o diverzifikaci ani dosud, kromě gravitační síly.

Nevěříte? Britský vývoz do Spojených států (jedničky) je nepatrně vyšší než do Německa (dvojky), dovoz z Německa (jasné jedničky) je víc než dvojnásobný než z Ameriky (čtyřky). Komu to nestačí, měl by vzít v potaz, že do prťavého, čtyřapůlmilionového Irska, které z Unie neodejde, vyváží Británie více než do Číny, Indie a Brazílie dohromady.

Kontraproduktivní výhrůžky

Ano, mám na setrvání Británie v Unii velmi osobní zájem, ale právě proto mi přijde naprosto idiotské v podstatě vyhrožovat Britům tím, že když „chybně rozhodnou“, ponesou ekonomické konsekvence a přístup na trh se zhorší a klíčoví hráči v Unii jim to „osladí“. Když už z žádného jiného důvodu, tak proto, aby postavili ostatní případné disidenty „do latě“. Je to tak strašně kontraproduktivní - vydírání nikdy není dobrá strategie, zvlášť když se snažíte ovlivnit někoho, kdo primárně hodlá provést emocionální, hodnotovou volbu. Jediné, co se vám podaří, je počty přívrženců brexitu zvýšit. V tomhle oddělení dřou mnozí „Evropané“ jako tažní koně.

Trpělivé ekonomické argumenty samozřejmě mají svoji váhu, ale nemusejí plnit účel, zvlášť ne, když pocházejí od „establishmentu“, jemuž a priori nevěříte. Co zbývá? V angličtině jsem si zapamatoval jenom dva verše, 50 procent z nich se na referendum 23. června hodí: „What is going to happen, you cannot avoid. Poise for grace.“ Tak jako jindy budu i tentokrát doufat v to nejlepší a připravovat se na to nejhorší. Důvěřivé smlouvání s osudem byla vždycky moje parádní disciplína.

Očekávané dopady brexitu na britské hospodářství
Mezinárodní měnový fond MMF bude publikovat svoji studii v týdnu před referendem, ale šéfka MMF Christine Lagardeová už dala médiím malou ochutnávku, když řekla, že dopady vystoupení z EU na britskou ekonomiku by byly v pásmu „docela zlé až velmi, velmi zlé“.
Bank of England V květnu avizoval guvernér britské centrální banky Mark Carney, že brexit by mohl potenciálně uvrhnout Británii do technické recese (pokles HDP 2 čtvrtletí po sobě), zatímco v případě setrvání počítá prognóza s růstem o 2 procenta letos a 2,3 procenta v příštím roce.
OECD V případě brexitu bude HDP v roce 2020 o tři procentní body nižší než v případě setrvání; v přepočtu na domácnost jde o minus 2200 liber, do roku 2030 v optimistické variantě -2,7 procenta HDP, v negativní až -7,5 procenta HDP (5 tisíc liber na domácnost).
PwC V roce 2020 nižší úroveň HDP oproti setrvání o 3 až 5,5 procenta.

Opuštění pomalu rostoucí a jistěže utrápené Evropy z vás neudělá ekonomické dynamo, protože geografie a geopolitika zůstanou stejné. Ostatně nic nebránilo snahám o diverzifikaci ani dosud, kromě gravitační síly.

Nevěříte? Britský vývoz do Spojených států (jedničky) je nepatrně vyšší než do Německa (dvojky), dovoz z Německa (jasné jedničky) je víc než dvojnásobný než z Ameriky (čtyřky). Komu to nestačí, měl by vzít v potaz, že do prťavého, čtyřapůlmilionového Irska, které z Unie neodejde, vyváží Británie více než do Číny, Indie a Brazílie dohromady.

Přečtěte si komentáře Miroslava Zámečníka a Roberta Shillera o regulaci finančního sektoru:

Miroslav Zámečník: Finanční regulace nesou vždy "kouzlo nechtěného"

Robert Shiller: Jak se poprat s další globální finanční krizí

Mohlo by vás zajímat

 Náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová

Klára Dostálová: Čínské svatby lákají do Prahy

 Michal Hašek (ČSSD)

Kapky štěstí na jižní Moravě

Ilustrační foto

Na tom Schumpeterovi něco bude

Makrooko Miroslava Zámečníka

Lavičky ze dřeva a vzpomínek

 Geolog Václav Cílek (foto Martin Pinkas/Euro)

Václav Cílek: Ocitáme se ve světě nerovnováhy

Hongkong - ilustrační foto

Ekonomicky nejsvobodnější zůstává Hongkong, Česko si výrazně polepšilo

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a chci zakázat…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

  • Miroslav Bárta: Káhiru dobylo jenom pár set jezdců

Hry pro příležitostné hráče