Jean Pisani-Ferry: Referendum o brexitu je testem rozumu

20. června, 06:30 - Jean Pisani-Ferry
20. června, 06:30

Výsledek referenda o setrvání v Unii ukáže sílu emocí v politice.

Pokud se voliči ve Spojeném království rozhodnou 23. června v tamním referendu pro brexit, tedy odchod země z Evropské unie, nebude to z ekonomických důvodů. Mohou hlasovat pro odchod, protože chtějí plnou suverenitu, nesnášejí Brusel nebo chtějí, aby se migranti vrátili domů, ale nikoli proto, že očekávají větší hospodářské přínosy. Zprvu se zdálo, že tábor zastánců brexitu drží dvě silné ekonomické karty. První byla skutečnost, že britští občané drtivou většinou odmítají čisté fiskální transfery své země do zbytku EU, které dnes dosahují 0,4 procenta HDP.

Druhou kartou byl žalostný stav ekonomiky v kontinentální Evropě. Co se týče růstu HDP, zaměstnanosti či inovací, ostatní země EU v průměru za Británií zaostávají. Ačkoli se členství v EU kdysi pokládalo za bránu k prosperitě, čím dál častěji se považuje za brzdu pokroku.

Sedm proti jedné

V poslední době se ale, jak nedávno vystihl John Van Reenen z London School of Economics, ekonomická argumentace pro brexit vytratila z boje. Její zastánci horko těžko vysvětlují, jaké obchodní a partnerské dohody - a jestli vůbec nějaké - by Británie mohla uzavřít s EU, natož v čem by takové dohody předčily současné uspořádání. Stěží lze tedy tvrdit, že by odchod z EU byl pro Británii ekonomickou vzpruhou, nebo že by jí alespoň podstatně neuškodil.

Negativní důsledky brexitu pro příležitosti britských firem k rozvoji by dále zvýšily jeho ekonomickou cenu.

Z osmi ekonomických hodnocení, jež nedávno posuzoval respektovaný nezávislý výzkumný Institute for Fiscal Studies, jen jediná tvrdí, že odchod z EU by měl podstatné ekonomické přínosy. A právě tuto studii - nepřekvapí, že z dílny skupiny, která si říká Ekonomové pro brexit - ostře kritizoval zbytek ekonomické obce za nedostatek náležitých analytických základů. Většina studií zjišťuje, že odchodem z EU by Británie značně utrpěla. Britští vývozci by skončili s menším podílem na velkém trhu EU a byli by vyřazeni z unijních dohod zajišťujících přístup na významné mezinárodní trhy. Cena ve smyslu ušlého HDP by byla pětkrát až dvacetkrát vyšší než úspory plynoucí z nepřispívání do rozpočtu EU. Mírně řečeno to není zrovna lákavá nabídka.

Náklady a přínosy

Všechny moderní analýzy ekonomické internacionalizace dokládají, že zahraniční obchod je silným selekčním mechanismem. Nejproduktivnějším a novátorským firmám přináší významné růstové příležitosti a dává jim možnost učit se od zahraničních konkurentů. Negativní důsledky brexitu pro příležitosti britských firem k rozvoji by dále zvýšily jeho ekonomickou cenu.

Tyto argumenty jsou už před referendem řádně rozpracované. Přesto debatu o nákladech a přínosech brexitu nezjednodušily. Zčásti to může být tím, že se diskuse neodvíjí podél stranických linií. Konzervativci ministerského předsedy Davida Camerona jsou v tomto tématu hluboce rozštěpení, zatímco Labouristická strana Jeremyho Corbyna je k EU vlažná. Nerozhoduje se mezi levicí a pravicí, atak získaly na váze nezávislé názory.

Referendum plánované na 23. června je důležité samo o sobě, vzhledem k jeho dalekosáhlým důsledkům pro vztah Británie s Evropou. Přinese ale i obecnější ponaučení.

Rozum, nebo vášně

Pokud se britští voliči rozhodnou z EU odejít, bude zřejmé, že racionální ekonomické argumenty mají menší váhu než emotivní výzvy. Takový výsledek by populistické síly všude jinde - od Itálie přes Francii po USA - povzbudil k prosazování izolacionistických politik, jež většina odborníků považuje za ekonomický nesmysl. Chtějí-li se politické strany hlavního proudu takovým silám a politikám postavit, budou si muset poradit s tím, že ač měly na své straně fakta, nedokázaly nabídnout dostatečně působivou představu, která by voliče přesvědčila zvolit si ekonomickou otevřenost.

Hlasování většiny britských občanů pro setrvání v EU by mělo opačný dopad; zdůraznilo by, že ať už lidé určitou politiku či entitu vnímají jakkoli negativně, rozum a logiku nelze zahodit do koše. Neméně důležité je, že by takový výsledek povzbudil k důkladnějšímu přezkumu ekonomických důsledků populistických programů v USA i ve zbytku Evropy.

V referendu nebude tedy ve hře pouze vztah mezi Británií a EU - ani jen budoucnost „evropského projektu“. Jak se voliči rozhodnou, bude důležitým testem toho, zda se demokratické hlasování ve vyspělých zemích řídí ekonomickým rozumem, anebo bulvárními vášněmi.

Autor je vrchním komisařem France Stratégie, instituce pro politické poradenství se sídlem v Paříži

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče