Statistici boří mýtus o sobeckém východu EU. Nejvíc migrantů loni přišlo do Polska - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Statistici boří mýtus o sobeckém východu EU. Nejvíc migrantů loni přišlo do Polska

,
Statistici boří mýtus o sobeckém východu EU. Nejvíc migrantů loni přišlo do Polska
Zdroj: Profimedia.cz

Západ přijímající migranty s otevřenou náručí versus nové členské země, které nepustí přes hranice ani jednoho přistěhovalce? Aktuální čísla unijního Eurostatu takovou představu značně nabourávají. Pokud vezmeme v úvahu počet udělených povolení k pobytu, nejvíc nově příchozích loni přijalo Polsko – přes 683 tisíc. Až za ním následuje Německo s 535 tisíci, Británie s 517 tisíci a s odstupem další země. Do Česka přišlo 58 tisíc lidí.

Eurostat se zaměřil na migrační toky z nečlenských zemí do států Evropské unie. Nejmohutnější proud lidí podle této metodiky loni směřoval z Ukrajiny do Polska, jednalo se celkem o více než 585 tisíc osob. Pro srovnání: druhý v pořadí je příliv Syřanů do Německa (140 tisíc osob) a třetí příchod 96 tisíc Číňanů do Velké Británie.

Řeči o nedostatku solidarity tedy nejsou namístě; zatímco Polsko vydalo v přepočtu 18 povolení k pobytu na tisíc obyvatel, Německo 6,5 a například Francie jen 3,7.

Povolení k pobytu vydaná cizincům v evropských zemích

 Migrace do zemí EU v roce 2017

Zatímco až tři miliony Poláků odešly za lépe placenou prací do západní a severní Evropy, v továrnách a na polích je nahrazují Ukrajinci, ale také Bělorusové a Moldavané. Polsko je na rozdíl od Česka k přijímání zahraničních pracovníků z nečlenských zemí EU velmi liberální. Podle čísel Eurostatu loni Česká republika vydala 57 721 nových povolení k pobytu, a to hlavně Ukrajincům, Rusům a Vietnamcům.

Jak dále Eurostat uvádí, země Evropské unie loni vydaly 3,14 milionu povolení k pobytu občanům nečlenských zemí. Jednalo se nejčastěji o Ukrajince (662 tisíc), Syřany (223 tisíc), Číňany (193 tisíc), Indy (163 tisíc), občany USA (147 tisíc) a Maročany (108 tisíc).


Přečtěte si:

Akademik populista Mastruzzo: Musíme situaci vyhrotit

 Giuseppe Mastruzzo


Složení příchozích se liší stát od státu. Například do Slovinska a Chorvatska se stěhují hlavně občané Bosny a Hercegoviny, do Řecka a Itálie Albánci a v Portugalsku to jsou Brazilci.

Motivace ke stěhování je různá. Téměř 88 procent Ukrajinců přichází do zemí EU za prací, zatímco mezi Číňany převažují zájemci o studium. Indové, Turci a Maročané přicházejí hlavně kvůli slučování rodin, zatímco Syřané, Afghánci a Iráčané jsou vesměs žadatelé o azyl. Obecně lze říci, že do nových členských zemí přicházejí lidé hlavně pracovat, do Británie a Irska studovat a do Německa, Rakouska a Švédska hledat azyl.

Dále čtěte:

Chcete víc? Stačí říct

Makrooko Miroslava Zámečníka

Ohodnoťte tento článek
Diskuze