Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Výnos z dražby sběratelské kolekce „Muži 28. října“ získají váleční veteráni a děti po úrazech

Unikátní sběratelská kolekce „Muži 28. října“ vytvořená na počest 100. výročí vzniku…

Na internetu můžete díky PayU a Google Pay platit na jedno kliknutí

Budoucnost online plateb na internetu je v jednoduchosti. Zákazník chce zaplatit snadno a…

Kávovar JURA je tradice v moderním obalu

Pokud se řekne švýcarská přesnost, zřejmě si jako první představíte švýcarské hodinky,…

Česko za sto let: máme na to, stát se silnou a technologicky vyspělou zemí

03. listopadu, 18:01 - red
03. listopadu, 18:01

Česko má šanci být za 100 let silnou, technologicky vyspělou zemí, ale nesmí zanevřít na průmysl.

Věštby se nenaplnily. Dnes už s jistotou můžeme říct, že se naši předci před sto lety mýlili, když si představovali Česko jako zemi plnou elektráren s nebem plným vzducholodí a létajících četníků. Škoda, byl by to malebný obrázek, ale všechny předpovědi jsou ošidné (nejste-li Nostradamus), natož na sto let dopředu. Koneckonců už před sto lety se začalo uvažovat o autostrádách, jak se tehdy říkalo dálnicím, a dodnes jsme jich zvládli postavit sotva půlku. A to uhlí v elektrárnách také pálíme pořád. O rodinných výletech na okolní planety ani nemluvě.

Přesto jsme se odhodlali jít do rizika a načrtnout novou českou vizi. U příležitosti sta let založení státu jsme vytipovali obory, které podle nás budou mít v příštích sto letech zásadní podíl na podobě české ekonomiky a celé země. Za sto let si můžeme říct, jestli už ti naši četníci odstartovali.

Dělej, co umíš

Česko se v budoucnu asi nestane bezednou studnicí nových převratných nápadů. Na to je nás jednoduše moc málo. Máme ale dost chytrých lidí, kteří je dokážou vylepšit a dotáhnout do konce. Řeč je o technologických firmách. A pokud má ještě něco zásadněji určovat chod naší země, tak jen nadstavba těch odvětví, která mají v Česku založenou tradici. Nejde o nostalgii, ona tradice znamená zdroj, ze kterého lze čerpat. Těžko změníme ze dne na den strukturu vzdělanosti, rozvrstvení průmyslu a další faktory, které zemi definují už déle než sto let. Naopak, je potřeba je využít.


Přečtěte si: Pokus o optimistického průvodce českou budoucností


Začněme technologickým odvětvím. Firmu Neuron soundware zná mimo její obor asi málokdo, přesto stojí za pozornost. Coby startup prošla výchovou společnosti Airbus v jejím akcelerátoru Bizlab, mezi její zákazníky se řadí vedle zmíněné letecké firmy také společnosti Siemens či Volkswagen. Neuron soundware přesně splňuje definici úspěšné technologické firmy z Česka, která staví na místní průmyslové tradici a chytrou technologií ji přenáší do jedenadvacátého století. Velmi jednoduše řečeno umí tato tuzemská firma na základě zvuku rozpoznat závady na technologických zařízeních. Je to geniální a jednoduché zároveň. Protože zvuk a vibrace jsou nejjednodušší metodou odhalování existujících či blížících se mechanických závad, Neuron soundware vyvinul umělou inteligenci, která dokáže ušetřit spoustu peněz za odstávky, revize a opravy drahých strojů.

Filip Sedlák a Pavel Konečný z firmy Neuron soundwave

Stejný algoritmus spojení průmyslu a chytrých technologií splňuje 3D tisk. Není proto náhodou, že z Česka se do světa dostala nejpoužívanější 3D tiskárna od společnosti Prusa Research. Firma Josefa Průši sídlící v pražských Holešovicích letos dosáhne miliardového obratu a stala se nejrychleji rostoucí technologickou společností ve střední Evropě s meziročním růstem přes 17 tisíc procent. Její tiskárny se od ostatních liší tím, že jsou uživatelsky jednoduché a podporují cosi, co se složitě jmenuje RepRap, ale v zásadě jde o to, že tiskárny dokážou z podstatné části samy sebe vytisknout. Technologicky je jejich řešení volně dostupné, takže se na něj každý může podívat, doladit ho nebo vylepšit (takový 3Dtiskárenský Linux). Vznikla tak silná celosvětová komunita, což jak každá firma ví, je hotový poklad, protože umí šířit popularitu rychleji než blesk.

Český mozek

O chytrých mozcích za počítačem byla už řeč. Tuto definici splňují hned dvě firmy. Jako první se sluší jmenovat matadory z antivirové firmy Avast. S antivirem začali její zakladatelé Pavel Baudiš a Eduard Kučera už na konci osmdesátých let a píle se jim vyplatila. Poté, co firma učinila řadu akvizic (AVG, Piriform), vstoupila letos v květnu na londýnskou burzu s oceněním 2,4 miliardy liber. Už teď je světovou jedničkou mezi jednotlivými uživateli antiviru.

Zakladatelé Avastu Pavel Baudyš a Eduard Kučera

Další z klubu miliardářů, kteří postavili byznys na tom, že rozumí jedničkám a nulám, se jmenuje Kiwi.com. Za nápadem na algoritmus, který umí vyhledávat a kombinovat výhodné letenky do celého světa, stojí podnikatel Oliver Dlouhý. Firma se v letošním žebříčku nejrychleji rostoucích společností umístila na druhém místě, přičemž loni zvítězila. Její hodnota se pohybuje kolem deseti miliard korun.


Návštěva v Kiwi.com: Podívejte se, odkud prodává letenky miliardář Oliver Dlouhý


Kategorii těch, kteří umějí stavět na úspěchu ostatních a vytvářejí různá chytrá propojení, analýzy nebo nadstavby, reprezentuje úspěch firem Socialbakers a STRV. Už dávno není jejich rybníkem jen Česko, pracují globálně. Lidé ze Socialbakers se naučili vydělávat na sociálních sítích. Dělají pro zákazníky jejich analýzu a dělají to dost dobře. Působí ve stovce zemí světa a pracují pro více než dva a půl tisíce firemních zákazníků, mezi něž patří třeba Lamborghini, Samsung, Lufthansa nebo Disney. Socialbakers jsou největší světovou platformou pro správu sociálních sítí. Jen se jim ani po deseti letech nepodařilo překlopit do zisku, stále ještě jsou v kumulované ztrátě. Ale jiní velcí dravci jako Uber nebo Tesla jsou na tom z tohoto pohledu mnohem hůř.

STRV je také důkazem, jak umějí Češi rozvinout úspěch druhých. Firma pracuje pro giganty, jako jsou Microsoft, Google nebo Tinder. Založili ji spolužáci David Semerád, Lubo Smid, Martin Šťáva a Pavel Zeifart. Jejich nápad se dá přeložit tak trochu jako „pronájem mozků“. STRV je vlastně zakázková firma, kterou si společnosti outsourcují pro vývoj svých aplikací. Jejím hlavním hřištěm jsou dnes Spojené státy.

Příklady táhnou

Teď se na chvíli vraťme k tradici. Václav Staněk je stejně jako Tomáš Baťa ze Zlína a slavný český obuvník je také jeho vel ký vzor. Dvacetiletý podnikatel ještě před několika lety sbíral trofeje spíš v atletice než v podnikání. Je čtyřnásobným mistrem republiky v běhu na 400 metrů v žákovských a dorosteneckých kategoriích. Předloni, ještě před maturitou, vyhrál soutěž Rozjezdy a od T-Mobilu získal 250 tisíc korun na rozvoj svého podnikání. A v čem by tak asi syn zlínského obuvníka Vladislava Staňka mohl podnikat? Začal šít boty pod značkou Vasky a letos otevřel svůj první pražský obchod. Jeho snem je dostat je do celého světa. Teď prodává asi pět tisíc párů ročně a zaměstnává zhruba desítku lidí.

Zlínem se v posledních letech šíří obuvnická renesance. Kromě Václava Staňka a jeho Vasky se tam daří i tradiční české značce Prestige, které v posledních letech výrazně rostou prodeje. Ročně putuje k zákazníkům okolo 160 tisíc párů. Ve Zlíně začal před deseti lety šít kožené batohy Aleš Loch, dnes je jeho značka Playbag mimořádně populární především mezi mladou generací. Postupně začal vyrábět i boty. Daří si i dalšímu českému retro labelu, značce Botas, která vznikla před deseti lety na základě kultovního modelu classic z roku 1966. Každý rok prodá zhruba 50 tisíc párů a třetinu produkce vyváží mimo jiné do USA.


My jsme budoucnost: tito Češi zazářili už jako teenageři


Nesmíme zapomenout ani na nový český hit - konopné tenisky Bohempia z pražského Karlína. Konopí spolehlivě odvádí pot z nohou, v létě chladí a v zimě zahřeje. Projekt Tomáše Rohala má budoucnost. A v Česku stále více šije i samotný legendární Baťa. V jeho fabrice v Dolním Němčí na Slovácku se letos vyrobí až 300 tisíc párů.

Zajímavé je, že tradice se v Česku nejen budují, ale i umírají, aby se znovu zrodily. Řeč je o sklářství, které se oklepalo z nejhoršího. Původně severočeskou firmu Lasvit založil liberecký rodák a někdejší hongkongský obchodník sklářského gigantu Preciosa Leon Jakimič v roce 2007, nedlouho poté, co u Preciosy na provizích vydělal milion korun. Poté se osamostatnil, využil své kontakty a znalost trhu v Asii. Dnes má jeho Lasvit miliardový obrat a prodává patrně nejznámější české luxusní zboží na světě. V posledních letech Lasvit zakládá síť luxusních obchodů, kde už zdaleka nebudou k mání jen svítidla, ale celý sklářský sortiment. Chce otevřít několik luxusních showroomů v hlavních světových metropolích. Už před dvěma lety otevřel značkový obchod v newyorském Sohu. Rozmachu Lasvitu, který dnes dodává své výrobky po celé Asii a má zhruba 350 zaměstnanců, už nestačí současné kapacity. Před rokem proto koupil zbývající podíl ve sklárně Ajeto v Lindavě a v Novém Boru, odkud firma pochází, postavil také novou ateliérovou sklárnu.

Vedle Lasvitu se daří i Preciose, která před dvěma lety v centru Prahy otevřela svůj první velký vlajkový obchod. Preciosu vlastní jeden ze stovky nejbohatších Čechů Ludvík Karl, hodnota celé skupiny se odhaduje na tři miliardy korun. Sklářským magnátem se v posledních letech stal i miliardář Martin Wichterle. Před čtyřmi lety vzkřísil zkrachovalou sklárnu Bomma ve Světlé nad Sázavou a loni začal oživovat jedno z nejslavnějších českých sklářských jmen: Ruckl v Nižboru. Daří se i dalším tradičním značkám jako Moser či Crystalite Bohemia, která nedávno otevřela nový showroom v New Yorku. Budoucnost má i projekt Srna recyklující sklo z barů a restaurací.

Pivo bude

Co může v příštím století čerpat ze své bohaté historie, je i české pivovarnictví. To už se nebude rozvíjet díky velkým průmyslovým hráčům, ale je zjevné, že invenci převezmou střední a malí výrobci. Minipivovary budou tím, kdo udrží tradiční řemeslo při životě, a budou nejspíš v mnohem lepší pozici než nadnárodní skupiny. Právě ty jsou jedním z nejhmatatelnějších důkazů globalizace v každodenním životě, jenž se nejen pivařům začíná velmi rychle zajídat. Nicméně je pravděpodobné, že pro solitérní pivovary, jak vznikají v Česku dnes, bude stále méně místa. I tyto varny budou zvyšovat svůj výstav a propojovat se do skupin, aby ustály konkurenční prostředí.


Sládci na cestách. Z dobrého jména českého piva ve světě profitují i pivovarníci


Otázka je, jak rozvoj (mini)pivovarnictví podpoří domácí zemědělci. Tedy jakým způsobem v Česku dokážou i nadále pěstovat ječmen a chmel nejvyšší kvality, když je počasí stále nevyzpytatelnější a dochází ke změně podnebí.

Pokud se toto podaří vyřešit, minipivovarnictví, které se u nás vyvíjí v posledních několika letech, má šanci celé odvětví udržet v Česku při životě a odkaz prvních sládků z 19. století občerstvit pro příští generace.

Tvrdá práce

České hospodářství by v budoucnu měly držet i tradiční těžký průmysl a energetika. Jejich role se bude měnit díky smart technologiím, ale nikdo továrny nevymaže, když už se to nepovedlo ani kovbojům v 90. letech. Trend je zřejmý: v oboru dopravy budeme muset v rámci tažení proti emisím skleníkových plynů opouštět spalovací motory a přecházet k ekologičtějším pohonům. Týkat se to bude nejen dopravy individuální, ale i té hromadné. Lze tak očekávat, že opětovně vzroste zájem o tramvaje, trolejbusy a cokoliv jiného, co jezdí na elektřinu.

To nás staví do výhodné pozice, protože právě v tomto oboru jsme dlouhodobě silní. Nejsme sice již největším světovým výrobcem tramvají jako v 80. letech, ale stále máme slušnou pozici na světovém trhu. Plzeňská Škoda Transportation se pod novým vlastníkem - skupinou PPF -znovu dostává do formy a sbírá jednu zakázku za druhou. V jejím stínu zůstávají další výrobci tramvají a elektrobusů (SOR, Ekova, Inekon Group).


Kde se líhnou miliardáři. Bývalí majitelé Škody Holding vydělali až 50 miliard


Další budoucnost výroby osobních aut u nás určí hlavně schopnost výrobců přejít ve správnou chvíli k ekologicky přijatelnějšímu pohonu - elektřině či vodíku. Ale i kdyby to nevyšlo, stále máme jeden trumf v ruce. Česko patří mezi světové velmoci ve výrobě a exportu autodílů, hlavně těch, které se uplatní v každém autě bez ohledu na pohon. Vše nasvědčuje tomu, že si tuto pozici ještě dlouho udržíme.

Bohatá tradice výroby strojů a zařízení pro energetiku se může stát výhodou. S nabídkou výstavby uhelné elektrárny už za deset let nikoho nezaujmeme; otazník visí také nad budoucností jaderné energetiky. Jenže základy se hodí a bude jednodušší přejít od výroby nemoderních technologií k moderním než budovat dodavatele pro zelenou energetiku doslova na zelené louce.

Pozitivní je zjištění, kolik nových a inovativních firem v Česku vzniká v atraktivních oborech, jakými jsou výroba velkokapacitních baterií (OIG Power, FitCraft Energy) nebo zařízení pro „chytrou“ domácnost (Elko EP). Ukazuje se, že průmyslová tradice je komplexní výhodou, která se přelévá do různých oborů podnikání dle potřeby.

Ještě jedna poznámka k uhelné energetice: I ta může ještě dostat šanci, pokud se podaří nalézt spolehlivý způsob zachytávání a opětovného využití oxidu uhličitého - třeba k výrobě plastických hmot. A když vezmeme v úvahu tradici strojírenského a chemického průmyslu u nás a přičteme k tomu bádání v oblasti nano materiálů, tak máme jistou naději, že by se v této oblasti mohlo něco vyzkoumat i v Česku.

Zbrojaři jdou nahoru

Mezi české naděje, ač se to nemusí každému líbit, patří i zbrojní výroba. I když by se mohlo zdát, že český zbrojní průmysl postupně odchází, některé firmy mají šanci zůstat v kurzu. Nebudou to ani tak výrobci těžké techniky či letadel a součástek, kteří mají dlouhou tradici. V nejvýhodnější pozici jsou výrobci radarů. Díky svému vyspělému výzkumu posouvají své možnosti. Nejviditelnější společností je par dubická Era rozpracovávající technologii pasivního sledování. Právě ta se do budoucna zřejmě stane jednou z nejvyužívanějších možností, jak se chránit před nepřáteli ze vzduchu. Zachytit cíle, které nevysílají žádný signál, bude stále žádanější. Toto Era umí nabídnout. Ovšem aby v budoucích dekádách uspěla, bude se zřejmě muset výrazněji provázat s velkými světovými hráči. Díky velmi vyspělému uvažování a silnému zázemí nehrozí, že by potřebné know-how zmizelo z České republiky.

Radar pardubické firmy Era, která rozpracovává technologii pasivního sledování

Pro rozvoj celého segmentu, který se dá označit za jeden z nejslibnějších, by bylo nejlepší, pokud by se dál rozrůstal a opět došlo ke vzniku podobně velkého podniku, jakým byla v minulosti pardubická Tesla, z níž vychází i Era. Taková líheň expertů a technologií se může stát důležitou konkurenční výhodou Česka.

Co z velkého souhrnu vyplývá? Česko má budoucnost. Musí ovšem ctít svou průmyslovou tradici, dokázat ji technologiemi posunout o úroveň výš a udržet náklady práce na rozumné úrovni. Chytrých lidí je tu dost. Při stém výročí založení republiky snad můžeme říct: Máme na to.

Zbrojařské klany se perou o stomiliardové zakázky. Přečtěte si o tom

Přečtěte si také:

STRV mezi elitou. Česká firma patří mezi nejrychleji rostoucí evropské startupy

Konec opakovaného check-inu? Kiwi chce spolu s londýnským letištěm zjednodušit přestupy

100 let republiky: záhy po vzniku Československa přišla na lid bída

100 let republiky: Letiště Ruzyně je po 81 letech znovu na křižovatce dějin

100 let republiky: Češi pijí víc piva, zanevřeli na brambory a chléb


Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 3 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Co je dobré vědět o dobrovolném důchodovém pojištění?
Chemických škodlivých látek bývá víc doma než venku
Nezapomeňte do půlky prosince zaplatit zálohy na silniční daň
Jak a kde sledovat zásilky ze zahraničí
Výprodeje na akciových trzích mohly způsobit algoritmy
Auta
VW chce překonat Porsche na Nürburgringu. Využije k tomu…
Rekordní Bloodhound SSC, který zatím své schopnosti nepředvedl, je na prodej za pakatel
McLaren 720S Spider: Do prodeje míří extrémně rychlý roadster. Stojí sedm milionů
Test Jeep Grand Cherokee S: Cesta časoprostorem
Bude Cargo e-Bike dopravou budoucnosti?
Technologie
Tatra 700 byla nejrychlejším českým autem (retro)
IDOS po 10 letech mění design. Jak se vám líbí nové jízdní řády?
Konec podpory. Pro sedm let starý Android 4.0 bude obtížnější vyvíjet aplikace
První telefon s dírou v displeji představil Honor. Co nabídne View 20?
Edge se objeví také ve Windows 7 a bude podporovat doplňky pro Chrome
Hry pro příležitostné hráče