Ideální hustota města je sto obyvatel na hektar, Praha má v průměru jen čtvrtinu - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Ideální hustota města je sto obyvatel na hektar, Praha má v průměru jen čtvrtinu

,
Ideální hustota města je sto obyvatel na hektar, Praha má v průměru jen čtvrtinu
Zdroj: Profimedia.cz

Dva roky před tím, než starosta New Yorku Michael Bloomberg začal zavírat Broadway pro auta, nařídil sběr dat z GPS taxíků. Počkal, až utichnou první hysterické protesty řidičů, a pak vystoupil na konferenci, kde zamával složkou s měřením rychlosti. Ta se blížila zhruba 14 kilometrům za hodinu – před i po uzavření části Times Square. Tím bitvu vyhrál.

Touto historkou zahájil bývalý primátor Tomáš Hudeček křest publikace Hustota a ekonomika měst. Z Broadwaye je dnes oblíbená pěší zóna a Hudeček, který mimochodem za svého primátorování zkoušel na víkendy zavírat nábřeží v centru, přednáší plánování a rozvoj měst na několika českých univerzitách.

Projekt, jehož výsledkem je zmíněná publikace, by měl dodat argumenty starostům a zastupitelům, kteří rozhodují, jak budou sídla v budoucnu vypadat.

Na konkrétních příkladech různých typů a struktur zástavby ukazuje, jak se urbanismus vpisuje do ekonomiky, a to nejen v podobě investic do veřejné infrastruktury, ale především v podobě nákladů na provoz, údržbu a obnovu. Po dvou letech sběru a analýzy dat dospěl Hudečkův tým k tomu, že hustě obydlené lokality jsou pro veřejné rozpočty výrazně levnější než kobercová zástavba rodinných domků.

 Čím více, tím méně

Řídká Praha

Praha je velmi řídké město. Má v průměru hustotu jen 24 obyvatel na hektar, což je ve srovnání s jinými městy jako Vídeň (41) nebo Milán (73) málo. A například podle tvůrce Metropolitního plánu Romana Kouckého je vlastně s podivem, že Praha dokáže při této hustotě ekonomicky fungovat a ještě nezkrachovala.


Přečtěte si rozhovor s šéfem IPR Ondřejem Boháčem:

Šéf IPR Boháč: Za peníze nasypané do Blanky mohly být vyřešeny Bubny, Smíchov a Žižkov

 Ředitel IPR Ondřej Boháč


Urbanisté často operují s hustotou 50 obyvatel na hektar, která je minimem například pro efektivní fungování veřejné dopravy. Urbanista León Krier považuje za ideální hustotu pro nová města dokonce 250 až 330 obyvatel na hektar. Pokud vás teď napadne, co je ideálního na tom bydlet jako sardinka, jste vedle. Tuto hustotu totiž mají žádané pražské čtvrti typu Vinohrady (221 obyvatel na hektar) nebo Vršovice (322 obyvatel na hektar). Naopak okrajové části Prahy, jako jsou Nová Dubeč nebo Slivenec, mají hustotu 21 až 30 obyvatel na hektar.

Autoři knihy Hustota a ekonomika měst srovnali, jak se tato veličina podepisuje na nákladech pro veřejnou kasu. Vezměme si například kolonii rodinných domů s 29 obyvateli na hektar a blokovou zástavbu s 260 obyvateli na hektar. U rodinných domů vycházejí roční náklady na údržbu a provoz veřejných prostranství na 5900 na osobu, v blokové zástavbě na 1283 koruny. Ekonomicky rentabilní hranice je podle Hudečka a spol. sto obyvatel na hektar. Pro představu, zlomové hustotě se blíží lokalita Cibulka se 77 obyvateli na hektar nebo Kobylisy se 112. Při dalším zahušťování už náklady strmě neklesají, zatímco ředěním pod „stovkou“ dramaticky rostou. Klesne-li například hustota ze 70 na 20 obyvatel na hektar, náklady se zvyšují z 3200 korun na obyvatele a rok na osm tisíc korun ročně.

Jděte na to townhousem

Právě u hustot pod sto obyvatel se dá dosáhnout nejvíce úspor a je třeba se na ně soustředit, dospěli k závěru autoři knihy. Za úspěch by se dalo považovat navýšení hustoty ze současných necelých 30 obyvatel na 80 až sto obyvatel na hektar. „Stále by šlo o velmi mírné hodnoty, které lze docílit již řadovou zástavbou domů s vlastními zahradami,“ podotýká urbanista Pavel Hnilička.


Čtěte o bídě pražských mostů:

Praha počítá se šesti novými mosty, na obzoru je jediný

Pražské mosty, ilustrační foto


Zajímavým řešením je tzv. townhouse. Název „městský dům“ se vžil v angličtině pro specifický druh staveb na velmi malých a úzkých stavebních pozemcích. Domy mívají obyčejně tři až čtyři patra s jedním i více byty, často se samostatným vstupem z venkovního prostoru se samostatnými zahradami, a to i na střechách jiných bytů. Protože jde o kompaktní a přitom hodně individuální výstavbu splňující onen odvěký sen o vlastním domě a zahrádce bez velkých nároků na pozemek, urbanisté tomuto fenoménu tleskají.

Sto obyvatel na hektar je také hranice, od které začíná fungovat pěší docházka. Pro 50 obyvatel na hektar je hromadná doprava už tak řídká a tak nákladná, že přestává být atraktivní. A 30 obyvatel na hektar už znamená čirou závislost na autě. Ulice se pak stává silnicí. Nadvláda auta jako jediného dopravního prostředku se podepisuje na podobě celých čtvrtí. Zároveň hustota zalidnění ovlivňuje nejen veřejné rozpočty, ale i takové veličiny, jako je pocit štěstí nebo obezita.

Dále čtěte:

Richard Burdett: Růst měst je tikající bomba

Komentář: Prostě to neuděláme

Volební témata pro Prahu? Korupce a zlí developeři letos stačit nebudou

Hlavní téma voleb v Praze: TOP 09 a STAN hledají cestu k dostupnému bydlení


Ohodnoťte tento článek
Diskuze