MARTIN JAHN, MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY PRO EKONOMIKU A PŘEDSEDA RADY VLÁDY PRO ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ: Možná už příští rok schválí parlament návrh zákona, který by lidi a firmy motivoval k dalšímu vzdělání. Vicepremiér Martin Jahn míní, že důsledkem zákona bude zvyšování vzdělanostní úrovně v České republice.
MARTIN JAHN, MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY PRO EKONOMIKU A PŘEDSEDA RADY VLÁDY PRO ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ: Možná už příští rok schválí parlament návrh zákona, který by lidi a firmy motivoval k dalšímu vzdělání. Vicepremiér Martin Jahn míní, že důsledkem zákona bude zvyšování vzdělanostní úrovně v České republice.
||
|Předseda Rady vlády pro rozvoj lidských zdrojů Martin Jahn. foto: Profit - Martin Siebert|
* Jakou důležitost přisuzujete podnikovému vzdělávání v České republice?
Lidské zdroje jsou jedním ze základních pilířů, na kterých stojí úspěch každé firmy. Základním předpokladem pro konkurenceschopnost podniku je schopnost přizpůsobit se změnám a reagovat na ně. Flexibilitu firmy dělají flexibilní lidé, kteří jsou na změny připraveni a jsou schopni se neustále rozvíjet. Vzdělávání pracovníků je jedním z nejdůležitějších úkolů firem v oblasti řízení lidských zdrojů.
* Co by mělo motivovat podniky a lidi vůbec k tomu, aby se dále vzdělávali? Existuje nějaké poradenství nebo osvěta? Zájem o vzdělávání je třeba podporovat už u malých dětí. Je třeba postupně vytvářet prostředí, ve kterém je vzdělávání součástí životního stylu. Dále je třeba podpořit dostatečně kvalitní nabídku vzdělávacích příležitostí a motivovat lidi, aby tyto příležitosti využili. V případě podniků je třeba daňově více zvýhodnit firmy, které investují do dalšího vzdělávání svých zaměstnanců. * Existuje v současnosti - kromě dotací z Operačních programů -jiná podpora vzdělávání v malých a středních podnicích?
Existuje například podpora tvorby nových pracovních míst a rekvalifikací, která je zaměřena zejména na regiony s vysokou nezaměstnaností. Malé a střední podniky jsou významným zdrojem tvorby nových pracovních příležitostí, podílí se na zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky a stát se pomocí všech dostupných prostředků snaží o jejich podporu.
* Je vytvořen rámec, který by u nás zajišťoval kontinuitu ve vzdělání?
Vláda nedávno schválila návrh zákona o uznávání a ověřování výsledků dalšího vzdělávání. Zákon řeší především uznávání dosažených znalostí a dovedností, bez ohledu na způsob jejich nabytí. Každému budou moci být uznány určité znalosti a dovednosti, které získal praxí či samostudiem, bez nutnosti absolvovat několikaletou školní docházku. Základním cílem zákona je vytvořit prostředí motivující k účasti na dalším vzdělávání, zejména pro osoby s nižším vzděláním nebo s potřebou změnit svoji kvalifikaci. Důsledkem zákona bude zvyšování vzdělanostní úrovně a vyšší motivace ke vzdělávání.
* V jakém stadiu je zákon, který vzdělávání upravuje? Pokud tento zákon schválí parlament, mohl by platit již od roku 2006. * Myslíte si, že objem prostředků z Operačního programu Rozvoje lidských zdrojů, které byly k dnešnímu dni vyplaceny malým a středním podnikatelům, jsou dostatečné?
Je pravda, že tento program svůj potenciál zatím skutečně plně nevyužil. Problém však nevidím pouze v nízké atraktivitě jednotlivých programů podpory, ale také v nízkém zájmu ze strany podnikatelů, a to není záležitost jen tohoto programu. I v jiných oblastech jsou nejdříve čerpány peníze na modernizaci výroby, technologického vybavení provozů, na inovační projekty, na budování infrastruktury, a teprve poté na rozvoj lidských zdrojů. Osobně bych rád viděl více programů podpory vzdělávání u podnikatelských subjektů a ještě radši více aktivních podnikatelů, kteří si uvědomí, že investovat do lidí se skutečně vyplatí.
* Dala by se zhodnotit úroveň podnikového vzdělávání u nás a v porovnání se zahraničím?
Tady opět záleží na celé řadě faktorů. Ve srovnání s českými firmami rozvíjejí zahraniční společnosti moderní systémy vzdělávání pracovníků mnohem delší dobu. Jejich systémy vzdělávání tak mohou být propracovanější, vychází z dlouhodobějších zkušeností. Výsledkem snahy přinést českým podnikatelům osvědčený postup ze zahraničí je například zavádění standardu řízení lidských zdrojů „Investors in People.“ Ten je v současné době ověřován v několika českých podnicích prostřednictvím agentury CzechInvest.
* Hodnotíte zájem malých a středních podniků o podnikové vzdělávání jako dostačující?
Obecně si myslím, že české firmy už pochopily, že investice do lidských zdrojů se jednoznačně vyplatí. V konkrétním případě zájem o vzdělávání záleží na velikosti firmy, její činnosti a dalších specifických faktorech.
* Lze sledovat například vyšší zájem o podnikové vzdělávání z hlediska oboru činnosti?
Podle statistik, které sledují podíl nákladů na vzdělávání na celkových nákladech na pracovní sílu, je tento podíl relativně vysoký v oblasti finančních služeb a naopak nízký například v zemědělství. Záleží ale opět na konkrétních firmách, nechtěl bych příliš zobecňovat.
* Jakým měřitelným ukazatelem byste charakterizoval situaci a úroveň podnikového vzdělávání v Česku?
Například uvedený ukazatel - podíl nákladů na vzdělávací kurzy na celkových nákladech práce. V České republice je to 1,13 procenta, průměr Unie jsou zhruba dvě procenta. Určitý prostor pro zlepšení tedy máme.
