Byly časy, kdy si firmy a manažeři nenechali ujít jedinou příležitost, aby zdůraznili, jak moc je jejich výrobní technologie ohleduplná k životnímu prostředí a kolik nových stromků spolu se svými zaměstnanci v místní lesní školce vysázeli. Dnes se pro změnu předhání v tom, do jaké míry dokázali své závody zautomatizovat, kolik robotů jim jezdí po skladu a do čeho všeho se jim podařilo implementovat umělou inteligenci.
Ve fabrice KADENu na Novém Hrádku u Náchoda – a také v nedaleké sesterské společnosti Kovap – byste něco podobného hledali marně. Žádné roboty zde nemají, všechny jejich modely tatrovek či škodovek, stejně jako další nabízený sortiment, vznikají výhradně ručně. Přesně tak, jako tomu bylo od samého začátku.
S novými majiteli přišla změna
Historie KADENu se datuje do roku 1950, tehdy byl podnik znám pod názvem Kovodružstvo Náchod. Značka jako taková se začala používat až o mnoho let později, konkrétně v roce 1992. Navázalo se tím na dřívější označování hraček ve tvaru dvou spojených kruhů, do nichž byla vepsána písmena K, D, N.
V rámci novodobé historie podniku byl stěžejní rok 2019, kdy obě firmy koupili noví majitelé. „S jejich příchodem se toho jak u nás, tak v Kovapu hodně změnilo, protože se nebáli významně zainvestovat do výroby a dalších provozních procesů,“ říká šéf obou společností Petr Němec. „Navzdory tomu, výrobní program jako takový se nemění, pořád pokračujeme v tradici, že naprostou většinu věcí děláme ručně, stejně jako v roce 1950,“ dodává s tím, že vedle částečně sdílených výrobních prostor mají Kovap a KADEN i stejné týmy lidí, jež se starají o obchod, marketing, personalistiku, účetnictví a některé další činnosti.
V obou podnicích pracuje dohromady takřka sto kmenových zaměstnanců, přičemž platí, že všechny modely, respektive hračky, které jejich závody opustí, projdou pod rukama de facto každého z nich. Nejedená se přitom o žádnou pásovou výrobu, nýbrž o výrobu rozdělenou na jednotlivá úseková pracoviště: „Na jednom místě tak vznikají podvozky, jinde kolegové a kolegyně pracují na kabinách, na dalším místě se lakuje… Všechno je to ruční výroba, žádní roboti.“
Tatra jako srdeční záležitost
Kov, plast, pryskyřice, neboli takzvaný resin, zinek – s tím vším se v KADENu pracuje. Bez přerušení již tři čtvrtě století. Samotné portfolio se za tu dobu pochopitelně značně rozšířilo, v průběhu času přibyly vojenské vozy Tatra, moderní sklápěče, tahače, sypače i dakarské speciály. Zdaleka tím nejoblíbenějším segmentem jsou nicméně podle Němce hasiči. Jen na e-shopu je takových modelů celkem šest.
Kolik vozů stíhají na Novém Hrádku vyprodukovat za celý rok? „Je potřeba říct, že nám nejde úplně o to, abychom vyráběli velké série. Na něco takového není naše fabrika stavěná. Z KADENu měsíčně odchází zhruba osm set až tisíc kusů různých modelů,“ vypočítává Němec a pokračuje: „Naše výroba je zakázková, přičemž aby nám zakázka dávala smysl, musí to být série alespoň o třech stech kusech (v rámci stejného modelu). Někdy máme měsíce, kdy vyrábíme dva druhy modelů, někdy tři, jindy je jich pět. Nikdy ale nevyrábíme série o tisíci kusech a podobně.“
Cílem KADENu je dle jeho generálního ředitele se maximálně přizpůsobit přání zákazníka – od vývoje samotného modelu, přes styl tisku a polepů až do podobu balení. Má-li firma všechna data a nákresy již k dispozici, zabere výroba celé série něco kolem dvou měsíců. Pakliže je ale potřeba všechny tyto věci nejprve obstarat, rázem z toho může být měsíců i pět. Ostatně, jen montáž je prý obvykle záležitostí rovných čtyř týdnů.
Všechny modely, jimiž se Němec a spol. mohou pochlubit, jsou samozřejmě licencované. KADEN při vývoji úzce spolupracuje s těmi, kdo stojí za jejich reálnými předlohami – tedy například se společností Tatra Trucks. A přestože hlavní část nabízeného sortimentu představují modely aut a vozů od tuzemských automobilek, spolupráci se zahraničními zákazníky se na Novém Hrádku rozhodně nebrání.
„Ve skutečnosti pár takových už máme. Vyrábíme pro ně například modely různých průmyslových celků, které si pak s sebou mohou vzít na veletrh a ukázat na nich, jak funguje jejich technologie. Mimo to spolupracujeme i s dalšími klienty, které tady ale nemohu jmenovat. Faktem každopádně je, že KADEN zdaleka nejsou jen modely tatrovek – ačkoliv je pravda, že právě ony představují náš největší segment a srdeční záležitost.
Limitovaná edice za desítky tisíc
S příchodem levné čínské konkurence, jejíž produkty v posledních letech zdejší trh doslova zaplavují, pochopitelně pozice tradičních lokálních výrobců slábne. Počet evropských firem, jako jsou Kovap či KADEN, se dá dle Němcova odhadu spočítat s trochou nadsázky na prstech jedné ruky.
„A právě to nás činí výjimečnými,“ zdůrazňuje vzápětí. „Čínskou konkurenci samozřejmě vnímáme, nicméně jediné, co s tím můžeme dělat, je, že budeme pokračovat v tom, co děláme celou dobu a že svoji práci budeme dělat poctivě. Veškerou naši produkci děláme kompletně v Česku, což pochopitelně znamená i vyšší kvalitu, a tedy i vyšší cenu. A zároveň se díky tomu můžeme i mnohem lépe přizpůsobovat přáním našich zákazníků,“ podotýká.
Jak se naštěstí zdá, sami zákazníci tuto přidanou hodnotu vnímají a jsou ochotni si za některé sběratelské kousky připlatit. Většina modelů tatrovek stojí od tří tisíc korun výš. Některé limitované edice se ale prodávají, i za desetinásobek této ceny. Jako třeba legendární Slovenská strela.
„Na tu jsme opravdu hrdí. Ve výsledku vznikly tři varianty – limitovaná edice, model a stavebnice. V podobném duchu bychom se navíc chtěli prezentovat i do budoucna. Chceme našim zákazníkům nabízet více variant jejich oblíbeného vozidla, a bude jen na nich, kterou nakonec zvolí, jaké zpracování upřednostní – jestli to bude hračka, nebo spíše model,“ konstatuje Němec s tím, že pokud jde o limitované edice a série, ty jsou určeny exkluzivně pro členy jejich Klubu KADEN, jež se zároveň řadí mezi nejvěrnější zákazníky společnosti.
Výrobní kapacity jsou plné na půlroku dopředu
Jak již bylo nastíněno výše, ročně opustí fabriku KADENu zpravidla kolem 10 tisíc pečlivě, a především ručně vyrobených aut, náklaďáků i dalších modelů. To prostou matematikou znamená tržby v řádu nižších desítek milionů. Konkrétně vloni to bylo celkem 22,8 milionu korun, přičemž na podobných číslech by měli na Novém Hrádku uzavřít rok i tentokrát.
„Letošek se nesl ve znamení některých změn na úrovni managementu. V letech předcházejících se zase hodně investovalo do rozvoje výrobních technologií a firemního zázemí. Efekt těchto investic je už nyní dobře patrný, ale samozřejmě to má vliv na výsledek hospodaření. Osobně věřím, že již v příštím roce se podaří firmu zastabilizovat a že se investice začnou navracet. Vloni jsme byli ve ztrátě (dle finančních výkazů zveřejněných v obchodním rejstříku činila 8,2 milionu korun, pozn. red.), příští rok by se to ale dle mého názoru mělo začít otáčet,“ uzavírá Němec s tím, že vzhledem k velkému zájmu o tradiční české produkty má firma již nyní naplněnou výrobní kapacitu až od léta 2026.
