Politici a úředníci začali pod vedením Londýna bojovat s terorismem
Evropské protiteroristické tažení pokračuje. Na poměry starého kontinentu dokonce až neobyčejně rychle a razantně. Tahounem se stala Velká Británie, která momentálně unii předsedá. Tedy země, která teroristické útoky před nedávnem zažila na vlastní kůži. Evropská komise minulý týden schválila novou společnou imigrační, azylovou a „vyhošťovací“ politiku. Tuto středu by pak měli velvyslanci členských zemí EU v Bruselu projednat, jak zabránit náboru nových teroristů z řad mladých a nespokojených Evropanů, především muslimů. A příští týden má Komise na programu mimo jiné další kontroverzní protiteroristický bod: povinnou celoevropskou archivaci všech telefonických hovorů a emailů.
Tvrdší režim pro přistěhovalce.
Až dosud to v Evropě fungovalo tak, že každý stát si o svých – legálních či ilegálních – přistěhovalcích rozhodoval sám. Imigranti si díky tomu dokázali vždy nalézt „nejslabší místo“, to znamená zemi s nejliberálnějšími zákony, a na území Evropské unie pronikli přes něj. To se ale zřejmě změní. Přiblížila se doba, kdy všechny členské státy EU přejdou na jednotná imigrační a azylová pravidla.“Takovou společnou politiku potřebujeme velni naléhavě,“ zdůvodnil záměr Evropské komise její člen odpovědný za justici a bezpečnost Franco Frattini.
Chystaná imigrační regulace stanoví, jak dlouho může policie zadržovat ilegálního přistěhovalce před odesláním zpět do vlasti. Nebo i to, za jakých podmínek a do jakých zemí může být takový člověk deportován. Komise totiž počítá s tím, že vydá seznam států, do kterých se uprchlíci vracet nebudou, protože by jim hrozily perzekuce nebo mučení.
Nová pravidla budou v praxi znamenat třeba i to, že vyhoštění z jednoho členského státu unie bude automaticky znamenat zákaz vstupu do všech dalších zemí pětadvacítky. Takový zákaz vstupu bude platit pět let, případně – když půjde o „osobu ohrožující národní bezpečnost“ - i déle.
V návrhu eurokomisaře Frattiniho se přímo nehovoří o přistěhovalcích - teroristech, ale pouze o osobách ohrožujících veřejný pořádek nebo veřejnou bezpečnost. Proč? Někdy je prý lepší takové osoby zadržet, uvěznit a odsoudit přímo na území EU, uvádí se v tiskové zprávě Komise.
Skutečné důvody umírněnosti Bruselu ale zřejmě budou prozaičtější: Komise se nechce stát terčem kritiky vlivných organizací chránících lidská práva. To se stalo například Velké Británii, která po zkušenostech s útoky teroristů na Londýn zvolila daleko tvrdší řešení. Vyhostí a deportuje za své hranice každého cizince, který terorismus třeba jen veřejně propaguje nebo schvaluje. Amnesty International se však domnívá, že britský přístup může vést jen k dalším nespravedlnostem a případům porušování lidských práv. Ital Frattini proto zvolil elegantnější řešení a o teroristech se ve svých návrzích ani slůvkem nezmiňuje. V praxi však budou jeho návrhy fungovat v podstatě úplně stejně jako ty britské.
Stejně tak se dá očekávat, že evropské státy postupně po britském a nizozemském vzoru přejdou od politiky „přijímání uprchlíků kvůli obohacení vlastní kultury“ k politice „tvrdé integrace“. Londýn už od roku 2002 praktikuje přístup jazykové a politicko-kulturní asimilace přistěhovalců. V Nizozemsku musejí od roku 1998 nově příchozí zájemci o občanství podle zákona o integraci povinně absolvovat kurzy holandštiny a sociální a pracovní orientace.
Frattini už dokonce chystá podobný program „integrace“ přistěhovalců pro celou Evropu, krom toho má v úmyslu vypracovat seznam práv a povinností migrantů z třetích zemí. S přípravou nové strategie mu má podle materiálů Komise pomáhat i český eurokomisař Vladimír Špidla.
„Komise si uvědomuje důležitost jasného stanovení práv a povinností migrantů v celé unii. Především jde o bezvýhradné respektování základních evropských hodnot a právních systémů jednotlivých členských států. My prostě nemůžeme akceptovat jakékoli porušování Listiny základnách práv unie, ať už z politických nebo náboženských důvodů,“ říká komisař Frattini.
Převýchova mladých muslimů.
Momentálně velmi radikálně naladěná britská vláda ale nemíní zůstat jen u společné imigrační politiky, chce se pokusit prosadit svůj domácí přístup i na celoevropské úrovni. Již tuto středu (14. září) se hodlají její zástupci na poradě velvyslanců členských zemí EU v Bruselu věnovat přípravě rozsáhlé protiteroristické strategie. Britové by chtěli, aby i ostatní členské státy začaly považovat propagaci teroru a výzvy k teroristickým akcím za protizákonné jednání.
Nepůjde ale jen o postihy, Londýn přijde i se „strategií prevence“. Rád by totiž zabránil náboru nových členů teroristických skupin z řad mladých a nespokojených občanů EU, nejčastěji muslimských přistěhovalců druhé či třetí generace. Členské státy se ale nejprve budou muset shodnout na tom, proč se část jejich občanů radikalizuje a proč je ochotna stát se teroristy a útočit na své vlastní spoluobčany. To zatím není jasné. Britové chtějí dokument dokončit velmi rychle, tak, aby ho mohla ještě letos v prosinci schválit Rada ministrů spravedlnosti a vnitra.
Podobný protiteroristický materiál chystá i nadnárodní Evropská komise, jejíž členové o něm mají diskutovat příští středu (21. září). Dokument by měl podle programu Komise vést k „identifikaci a popisu faktorů, které se mohou podílet na nebezpečné radikalizaci a které v lidech vzbuzují ochotu nechat se zverbovat teroristickými skupinami.“
Na boj s radikálními muslimy se ale chystají i jednotlivé členské státy, zejména ty, které mají na svém území silné muslimské komunity. Britové chtějí začít s vyhošťováním radikálních náboženských, především muslimských, kazatelů. Francouzský ministr vnitra Nicolas Sarkozy zase přišel s nápadem na nepřetržitý monitoring všech mešit v zemi. Švédská opoziční Liberální strana pak navrhuje uzákonit povinnost pro učitele oznámit jakékoli podezřelé známky náklonnosti žáků a studentů k radikálnímu výkladu islámu zpravodajským službám.
Maily pod kontrolou.
Na stejné schůzi 21. září čeká na eurokomisaře další, možná ještě kontroverznější návrh z protiteroristické série. Telekomunikační firmy podnikající na evropském trhu budou podle něj muset nahrávat a archivovat všechny telefonické hovory po dobu jednoho roku. Důvod? Aby se mohlo zpětně dohledat, s kým si zadržení teroristé telefonovali. A podobné to bude i s e-maily, jen s tím rozdílem, že poskytovatelé internetových služeb budou muset veškerou elektronickou komunikaci svých klientů archivovat v porovnání s telefonáty poloviční dobu, tedy šest měsíců.
Podnikatelé v telekomunikacích a internetu se samozřejmě brání a tvrdí, že taková opatření budou velmi drahá. Hrozí tím, že veškeré náklady zpětně vyúčtují úředníkům, kteří je k archivaci telefonátů a e-mailů donutili. Na druhou stranu přístup Evropské komise ještě není až tak drsný. Některé státy EU totiž už připravují vlastní, a daleko tvrdší, řešení. Uvažují například o povinném ukládání dat na čtyři roky. Italská vláda například v červenci rozhodla o tom, že místní telekomunikační firmy nesmějí zničit existující data o hovorech až do konce roku 2007.
Komise se ale připravuje i na zmiňované požadavky „poškozených“ firem na odškodnění. Ve svém plánu uvádí možnost, že by vlády podnikům peníze vynaložené na archivaci dat vrátily ve formě investic do nových technologií.
Protiteroristické tažení Komise se už dotklo například i bankovních institucí. Eurokomisaři totiž na konci července schválili přísnější podmínky pro převody peněz. Každá transakce proto musí nově kromě čísla konta obsahovat i úplná a ověřená data o identitě a bydlišti odesílatele.
