Menu Zavřít

Oslepující lesk zlata. Vývoj ceny žlutého kovu závisí na geopolitickém dění

26. 1. 2020
Autor: čtk

Jak už to u zlata bývá, jeho cenu ženou vzhůru obavy investorů z nejrůznějších hrozeb. K cennému kovu utíkají v dobách nejistoty a zvýšeného geopolitického napětí. Za posledním růstem je především krize na Blízkém východě, která zvýšila obavy z rozpoutání většího konfliktu.

Cena zlata ale nestoupá jen letos. Při pohledu do statistik člověk rychle zjistí, že jeho hodnota rostla už v roce 2019. Z ekonomických analýz vyplývá, že motorem byla obava trhů hlavně ze zpomalování globálního hospodářského růstu.

„Stěžejní roli při růstu ceny zlata sehrálo uvolnění měnové politiky hlavních centrálních bank. To vedlo k poklesu výnosů vládních dluhopisů. Reálné výnosy desetiletých amerických vládních bondů očištěné o inflaci se v létě 2019 propadly do záporných hodnot. V prostředí nízkých sazeb upřednostňují investoři hledající bezpečí zlato před obligacemi,“ vysvětlil Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Obchodní válka a další rizika

Jednoduše řečeno, blízkovýchodní krize nyní přispěla k tomu, že je zlato jedním z premiantů ve skupině nejvíce zhodnocovaných investic. Však posuďte sami: z nejnižší hodnoty za poslední čtvrtletí 2019, na niž spadla 24. listopadu, komodita přidala 7,44 procenta. V minulém týdnu se hodnota zlata pohybovala kolem 1550 amerických dolarů za trojskou unci.

 Zlato versus 10leté dluhopisy

Možná si řeknete, že když zlato funguje jako zajištění proti různým rizikům, ať už se jedná o ekonomické zpomalení, krachy na akciových trzích, nárůsty inflace, či geopolitické hrozby, stálo by za to si také nějakou tu cihlu koupit. Před tím ale analytici a ekonomové varují. Zhodnocení zlata už nemusí být tak atraktivní jako dosud. „Přestože oněch rizik byla v uplynulém roce přehršle, a proto cena zlata rostla, naše prognóza počítá s tím, že jeho cena bude v roce 2020 v průměru 1575 dolarů za trojskou unci a v roce 2021 naroste nad 1600 amerických dolarů,“ uvedl Michal Brožka, senior ekonom Komerční banky.

„V případě ceny zlata bude zásadním faktorem další geopolitický vývoj od eskalace napětí na Blízkém východě přes americko-čínský obchodní konflikt až po brexit,“ doplnil Dominik Rusinko, ekonom ČSOB. Pokud tedy předpokládáme, že v důsledcích některých těchto událostí dále vzroste averze k riziku na finančních trzích, pak se podle něj bude dařit i zlatu, které může dále překonávat mnohaletá maxima.

Podle Pfeilera se ale dá spíše očekávat, že v delším časovém horizontu se hodnota žlutého kovu opět vrátí na úroveň okolo 1500 dolarů za trojskou unci. Existuje pro to několik důvodů. „Prognózy naznačují, že globální ekonomický růst letos zrychlí. V takovém případě vzroste rizikový apetit, investoři odplují z bezpečných přístavů a zamíří do rizikovějších tříd aktiv, například do akcií,“ vysvětlil Pfeiler.

Centrální banky v letošním roce již nepřistoupí k razantnímu uvolnění měnové politiky. „To se projeví růstem výnosů vládních dluhopisů, které v kategorii bezpečných přístavů představují přímou konkurenci zlata. Investoři hledající pojistku proti nestabilitě tak letos mohou opět přesedlat ze zlata do amerických vládních dluhopisů,“ doplnil portfolio manažer Cyrrusu.

Dle jeho analýzy bude hrát roli i to, že zlato v minulém roce podporovaly masivní nákupy centrálních bank z regionu rozvíjejících se trhů. Ty se ovšem letos nemusejí opakovat. „Pokud nastane výraznější deeskalace obchodní války, lze očekávat, že čínská centrální banka začne do svých rezerv opět více pořizovat dolarová aktiva,“ dodal Pfeiler.

Vývoj ceny zlata:


Česká imunita

Objevují se ale i signály, že tentokrát nemusí růst hodnoty zlata souviset jen s obvyklými stimuly. „Vývoj posledních měsíců potvrzuje domněnku, že se do zlata vracejí velcí hráči a zájem o něj není pouze krátkodobou záležitostí v honbě za bezpečným přístavem,“ řekl k tomu Patrik Hudec, portfolio manažer Generali Investments CEE. Navzdory velkému poklesu rizikové averze v posledních měsících byla podle něj korekce na zlatě překvapivě mělká, ne větší než šest procent, což dává dobrý základ pro optimistický výhled i na následující období.

Vzhledem k tomu, že dominantní zdroj poptávky po zlatě tvoří klenotnický průmysl, může se zdražení zlata projevit růstem cen konečných produktů. „Kromě možnosti, že se zvýší cena šperků, bude dopad růstu ceny zlata na ostatní průmyslová odvětví spíše omezený,“ konstatoval Pfeiler.

A jak to bude s dopadem vývoje ceny zlata na českou ekonomiku? V tom mají ekonomové jasno: zásadních dopadů se obávat nemusíme. „Při pohledu na hlavní determinanty makroekonomického vývoje české ekonomiky nehraje vývoj ceny zlata podstatnou roli, a to ani v případě kurzu koruny,“ řekl Rusinko.

Podle něj je česká koruna globálními finančními trhy stále ještě považována za rozvíjející se měnu, a tak na rozdíl od zlata spadá do opačné kategorie rizikových aktiv. „Vývoj ceny zlata má na českou ekonomiku dopad limitně se blížící nule a neočekávám, že by se na tom v krátkodobém či střednědobém horizontu něco měnilo,“ dodal Rusinko.

Anketa týdeníku Euro: Do čeho se letos vyplatí investovat?
 Graf, ilustrační foto

Čtěte také:

Investice 2020: pivovare, otřes se

Investice 2020: cesta k milionovému koni

Investice 2020: nejen „erka“, ale už i favority a felicie

MM25_AI

  • Našli jste v článku chybu?