Na slovíčkoO tom, že teče Labe krajem kvítí, jak se zpívá v té písničce, nemůže být pochyb. Témuž se říká Polabí, od čehož bez problému odvodíme polabský. Jak se ale zachovat, chceme-li utvořit přídavné jméno od názvu Ústí nad Labem? V tamním okolí s tím problémy nemají, tam se dá vystačit s jednoslovným ústecký – a hned každý ví, kolik uhodilo.
**Na slovíčko
O tom, že teče Labe krajem kvítí, jak se zpívá v té písničce, nemůže být pochyb. Témuž se říká Polabí, od čehož bez problému odvodíme polabský. Jak se ale zachovat, chceme-li utvořit přídavné jméno od názvu Ústí nad Labem? V tamním okolí s tím problémy nemají, tam se dá vystačit s jednoslovným ústecký – a hned každý ví, kolik uhodilo.
Jenže toto město není jediné s názvem Ústí na mapě České republiky. Pomineme-li několik vesnic, pak nám zbývají Sezimovo Ústí a Ústí nad Orlicí. Takže babo raď, jak od nich utvořit příslušné přídavné jméno korektně podle zásad spisovné češtiny. V prvním případě to nijak obtížné není, tam se sezimovoústecký samo vnucuje do pera. Pokud jde o druhý, tak už to docela jednoznačné není. Velice často se totiž setkáváme s označením ústeckoorlický, což je chybné – stejně jako ústeckolabský. Vysvětlení je prosté: jde nám o oblast kolem daného města, nikoliv řeky.
A tak nám z toho vychází, že stejně jako Polabí je název poříčí, poslouží Orlicko a orlický k pojmenování krajiny kolem stejnojmenné řeky. Nemělo by tedy překvapit, považuje-li se za správné pojmenovávat okolí měst Labskoústecko a Orlickoústecko – nikoli v opačném pořadí prvků. Podobně je tomu se sídly na březích dalších toků: Týnec nad Sázavou – sázavotýnecký, Teplice nad Bečvou – bečevskoteplický, Kostelec nad Vltavou – vltavokostelecký a podobně. Není-li třeba blíže specifikovat, obejdeme se s druhou částí složeniny: ústecký, týnecký, teplický, kostelecký a podobně.
