Co je horší: cholesterol, nebo léky na jeho snižování?

21. 9. 2019

Autor: Profimedia.cz

Ještě před pár lety byl cholesterol démonizován a proklínán. Potraviny, které jej obsahují, se doporučovalo v jídelníčku přísně sledovat a omezovat. V současné době se ale pohled odborníků na cholesterol výrazně mění – minimálně už není takovým strašákem.

Zvýšená hladina cholesterolu, tedy přirozeně se vyskytujícího a pro zdraví nezbytného tuku, bývá uváděna jako jeden z rizikových faktorů vzniku srdečních a srdečně-cévních onemocnění. Ta patří k nejčastějším příčinám úmrtí a cholesterol se tak řadí ke strašákům moderního lékařství. Názor na něj i na potraviny, které jeho hladinu zvyšují, se ale v poslední době mění.

Dvě vejce týdně? Ne, denně

V minulosti se v rámci zachování zdravé hladiny cholesterolu doporučovala například omezená konzumace vajec (v počtu okolo dvou týdně). V současné době se však od podobných přísných opatření ustupuje a pro zdravého člověka se naopak zdá být vhodné konzumovat 1,5 až 2 vejce denně. „Ukázalo se, že ti, co jedí vajec hodně, mají spíše nižší obsah cholesterolu v krvi,“ uvedl pro redakci specialista na výživu a stravování Jiří Hotzký.

Hlídáte si cholesterol?

Současné výzkumy ukazují, že pro běžného, zdravého člověka nemá tedy příliš smysl zabývat se studiem cholesterolu v potravě a hlídat, které potraviny si může a nemůže z tohoto pohledu dovolit.

Vajec i másla, co hrdlo ráčí

„Dnes víme, že u většiny z nás nemá množství cholesterolu ve stravě zásadní vliv na jeho množství v krvi a tedy ani na riziko nemocí srdce a cév. Výjimkou zde jsou jedinci s geneticky danou hypercholesterolémií (onemocnění charakteristické zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi, pozn. red.), kteří skutečně musí množství cholesterolu ve stravě omezovat. Pro všechny ostatní jsou potraviny jako vejce nebo máslo bezproblémovou a prospěšnou součástí jídelníčku a hlídání množství snědeného cholesterolu je úplně zbytečné,“ uvedla pro Euro.cz specialistka na zdravotní prevenci a stravování Margit Slimáková.

Paradoxní je, že někteří bojovníci proti cholesterolu dokonce před časem navrhovali, aby se léky na snížení jeho hladiny přidávaly třeba k jídlům z řetězců rychlého občerstvení či aby byly upraveny do podoby žvýkaček. Tyto snahy lze považovat za spíše úsměvné, faktem ale je, že ač nejsou léky na snižování cholesterolu automaticky přidávány k žádným potravinám, užívá je obrovské množství pacientů (jen v Česku jde o asi milion lidí).

Čtěte: Část margarínů škodí zdraví, shodují se odborníci. Doporučují spíše máslo

Právě medikace snižující hladinu cholesterolu (ta je riziková nad hranici 6,5 mmol/l) přitom může lidskému tělu prokázat pověstnou medvědí službu. Léky, které v organismu snižují hladinu cholesterolu (tzv. statiny), jej totiž současně ochuzují o koenzym Q10, jehož nedostatek způsobuje zvýšenou únavu či svalovou slabost.

Rizika statinů

„Užívání statinů je spojováno také se zvýšením rizika výskytu polyneuropatie (bolestivé poškození nervů v končetinách s následkem zhoršení pohyblivosti, pozn. red.), závratí, poškození kognitivních funkcí včetně ztrát paměti, snížení funkce imunitního systému a jaterních potíží,“ dodala Slimáková.

Nelze říci, že by statiny byly rizikové či přímo nebezpečné pro všechny. Podle odborníků jsou z hlediska jejich nežádoucích účinků nejohroženější skupinou zejména starší ženy, které zároveň trpí onemocněním jater či ledvin. Riziko vzniku vedlejších účinků může zapříčinit také souběžné užívání statinů a dalších léků (například některých antibiotik či imunosupresiv), ale i konzumace některých potravin, například grapefruitu.

Čtěte: Lepek není jed. Může ochránit před cukrovkou i dalšími chorobami

„Léky na snižování obsahu cholesterolu v těle, hlavně statiny, v běžně používaném množství přidávané například do margarínů nebo jogurtů, nejsou účinné. Užívané jako lék obsah cholesterolu poněkud snižují, ale zvyšuje se úmrtnost pacientů,“ doplnil Hotzký.

Dodal, že cholesterol je důležitou součástí našeho imunitního systému a jeho umělé snižování může vést k vítězství mikroorganismů a tedy mít negativní důsledky na naše zdraví.