Obchodní válka mezi USA a Čínou po několikaměsíčním příměří opět pokračuje, tentokrát kvůli vzácným kovům. Peking má totiž monopol na minerály, které se používají při výrobě elektromobilů, elektroniky nebo vojenských zbraní a v posledních měsících zpřísnil kontrolu nad jejich vývozem. Nově navíc čínské společnosti před odesláním vzácných kovů do zahraničí potřebují souhlas vlády.
Zmiňovaná omezení těžce nesou především Spojené státy, jejichž průmysl je na dovozu těchto vzácných kovů silně závislý. A tamní analytici tvrdí, že Čína využívá své dominantní postavení jako klíčový silový prostředek v jednáních s Washingtonem. Jak to celé může ovlivnit probíhající obchodní válku?
Základ high-tech produktů
Jako vzácné kovy se označuje skupina 17 chemicky podobných prvků, které jsou nezbytné pro výrobu mnoha technologických produktů. Většina z nich se v přírodě vyskytuje hojně. Ona vzácnost spočívá v tom, že není obvyklé je najít v čisté formě a jejich těžba se pojí s vysokými riziky.
Mezi inkriminované prvky patří například neodym, který se používá k výrobě silných magnetů, do reproduktorů, počítačových disků, motorů elektromobilů a tryskových motorů. Výhodou je, že zvyšuje jejich účinnost při zachování stejné velikosti. Yttrium a europium pak nacházejí uplatnění ve výrobě televizních a počítačových obrazovek, konkrétně při zobrazování barev.
„Víceméně všechno, co můžete zapnout nebo vypnout, funguje na bázi vzácných zemin,“ vysvětlil BBC Thomas Kruemmer, ředitel společnosti Ginger International Trade and Investment, s tím, že dotčené kovy jsou velmi důležité i v lékařství, zejména pro laserovou chirurgii nebo magnetickou rezonanci, přičemž stejně významnou roli hrají také v obranných technologiích.
Pod kontrolou Číny
Čína má dnes téměř monopol na těžbu vzácných zemin i následnou rafinaci, tedy proces jejich oddělování od jiných minerálů. Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje, že země je zodpovědná za asi 61 procent produkce vzácných zemin a 92 procent jejich zpracování. Dominuje tak dodavatelskému řetězci vzácných zemin a rozhoduje, které společnosti mohou a nemohou dostávat jejich dodávky.
Těžba i zpracování těchto vzácných minerálů je nákladná a znečišťuje životní prostředí. Naprostá většina jejich zdrojů navíc obsahuje radioaktivní prvky, proto řada jiných zemí, včetně členů EU, s výrobou váhá. „Radioaktivní odpad z produkce vyžaduje bezpodmínečně bezpečné, vyhovující a trvalé ukládání. V současné době jsou všechna zařízení pro ukládání odpadu v EU dočasná,“ řekl Kruemmer.
Dominance Číny v dodavatelském řetězci vzácných zemin ale nevznikla přes noc. Je spíš výsledkem desetiletí strategických vládních politik a investic. Ostatně, už při návštěvě Vnitřního Mongolska v roce 1992 pronesl tehdejší čínský vůdce Teng Siao-pching, který dohlížel na tamní ekonomickou reformu, slavnou větu: „Blízký východ má ropu a Čína má vzácné zeminy“.
„Od konce 20. století se Čína zaměřila na rozvoj těžby a zpracování vzácných zemin, často za nižších environmentálních standardů a nižších mzdových nákladů než jiné státy,“ uvedl Gavin Harper, výzkumný pracovník v oblasti kritických materiálů na Univerzitě v Birminghamu. To jim umožnilo porazit globální konkurenci a vybudovat téměř monopol v celém řetězci, od těžby až po výrobu hotových produktů, jako jsou magnety.“
Omezení vývozu vzácných minerálů
V reakci na cla uvalená Washingtonem v dubnu začala Čína nařizovat omezení vývozu sedmi minerálů vzácných zemin, které se řadí mezi „těžké“ a mají zásadní význam pro obranný sektor. Tyto prvky jsou méně běžné a obtížněji zpracovatelné než „lehké“ vzácné zeminy, což je také činí cennějšími.
Všechny společnosti musejí získat speciální vývozní licence, aby mohly vzácné zeminy a magnety exportovat ze země. Důvodem je, že jako signatář mezinárodní smlouvy o nešíření jaderných zbraní má Čína možnost kontrolovat obchod s produkty dvojího užití. Podle Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) jsou USA tímto opatřením obzvláště zranitelné, protože mimo Čínu neexistují kapacity pro zpracování těžkých vzácných zemin. V říjnu navíc země kontrolu nad jejich vývozem ještě rozšířila, a tak zahraniční společnosti nyní potřebují souhlas čínské vlády i k exportu malého množství vzácných zemin a musejí vysvětlit jejich zamýšlené použití.
Možný dopad na USA
Zpráva americké geologické služby uvádí, že v letech 2020 až 2023 byly Spojené státy závislé na Číně v 70 procentech svého dovozu všech sloučenin a kovů vzácných zemin. Právě proto mohou vývozní opatření Pekingu USA tvrdě zasáhnout. Ve Washingtonu jsou si toho dobře vědomi, a dokonce už Čínu v souvislosti s omezením vývozu „obvinili ze zrady“.
Americký ministr financí Scott Bessent popsal situaci jako „ekonomický nátlak“ a „uchopení moci nad globálním dodavatelským řetězcem“. Zároveň ale nechal otevřenou možnost jednání.
Jak již bylo nastíněno, těžké vzácné zeminy se používají mimo jiné pro vojenské účely, například na výrobu raket, radarů a permanentních magnetů. Zpráva CSIS uvádí, že obranné technologie, včetně letadel F-35, v poslední době hojně diskutovaných raket Tomahawk a bezpilotních letounů Predator, jsou na těchto minerálech závislé. A dodává, že k omezení dochází v době, kdy Čína „rozšiřuje svoji výrobu munice a získává pokročilé zbraňové systémy a vybavení tempem pětkrát až šestkrát rychlejším než USA“.
„Dopad na americký obranný průmysl bude značný,“ zmínil Kruemmer. A nejde podle něj jen o oblast obrany. Silně zasažen bude zřejmě i zpracovatelský průmysl, který se Trump snaží oživit zavedením cel. „Výrobci, zejména v oblasti obrany a pokročilých technologií, čelí potenciálnímu nedostatku a zpoždění výroby v důsledku zastavení dodávek a omezených zásob,“ potvrdil Harper s tím, že ceny kritických materiálů ze vzácných zemin zřejmě prudce vzrostou, což zvýší okamžité náklady na komponenty používané v široké škále produktů, od smartphonů po vojenskou techniku.
Pokud bude nedostatek vzácných zemin přetrvávat i v dlouhodobém horizontu, mohly by USA začít diverzifikovat své dodavatelské řetězce a rozšiřovat zpracovatelské kapacity. Stále by to ale vyžadovalo značné investice, technologický pokrok a potenciálně vyšší celkové náklady ve srovnání s předchozí závislostí na Číně.
Že šéf Bílého domu o něčem takovém již uvažuje, je zřejmé. Koneckonců, už v dubnu nařídil vyšetřování rizik pro národní bezpečnost, která představují závislost USA na inkriminovaných kritických minerálech. „Prezident Trump si uvědomuje, že nadměrná závislost na zahraničních kritických minerálech by mohla ohrozit obranné schopnosti USA, rozvoj infrastruktury a technologické inovace,“ psalo se v nařízení.
Grónsko i Ukrajina
Spojené státy sice jeden funkční důl na vzácné zeminy mají, ale chybí jim kapacita na separaci těžkých vzácných minerálů, takže musejí svoji rudu posílat ke zpracování do Číny. V minulosti přitom existovaly americké společnosti, které ze vzácných zemin vyráběly magnety, přičemž až do 80. let 20. století byly USA dokonce největším producentem vzácných zemin na světě. Postupně ale zmiňované firmy trh, kterému začínala čím dál více dominovat Čína, opustily. A právě i to je zřejmě jeden z důvodů, proč prezident Trump tak moc usiloval o podpis dohody o nerostných surovinách s Ukrajinou.
Velkými zásobami prvků vzácných zemin každopádně disponuje i Grónsko, přičemž i o něj hlava USA opakovaně projevuje zájem. Ohledně potenciálního převzetí kontroly nad tímto autonomním územím Dánska dokonce Trump odmítl v minulých měsících i vyloučit použití ekonomické nebo vojenské síly.
Jestli se Spojeným státům podaří v dotčených zemích těžbu vzácných zemin v nějakém rozsáhlejším měřítku skutečně rozjet, ukáže pochopitelně až čas. Kvůli Trumpovu vystupování ale většina snah může nakonec přijít vniveč a USA se budou muset spokojit jen s malým počtem alternativních dodavatelů, nechal se slyšet Harper z Univerzity v Birminghamu: „Spojené státy stojí před dvojí výzvou – jednak si znepřátelily Čínu, která má monopol na dodávky vzácných zemin, jednak zklamaly spoustu zemí, které byly dříve jejich spolupracovníky. A to prostřednictvím cel a dalších znevýhodňujících opatření.“
