Hamáček se dosud věnoval především nákupům a distribuci ochranných prostředků. Řídil krizový štáb ministerstva vnitra.
Souhlasíte se jmenováním Jana Hamáčka do čela Ústředního krizového štábu?
Vláda o aktivaci Ústředního krizového štábu rozhodla 16. března. Hamáček podle svých dřívějších vyjádření aktivaci štábu Andreji Babišovi několikrát navrhoval už v předešlých dnech. Štáb podle statutu po vyhlášení krizové situace, mezi které se řadí i současný nouzový stav, připravuje návrhy řešení. Jeho předseda je předkládá Bezpečnostní radě státu, v případě nutnosti vládě.
Statut štábu vláda před jeho aktivací změnila. Podle v polovině března schválené podoby statutu jmenuje premiér předsedou štábu podle situace některého z členů vlády nebo štábu, původně mohli v čele štábu stát pouze ministr obrany nebo ministr vnitra. Kritici Babišovi vytýkali, že štáb nechtěl aktivovat, aby se mohl v médiích prezentovat jako ústřední postava boje proti šíření koronaviru. Hamáček k tomu médiím řekl, že při schválení Prymuly se musela ČSSD podvolit ministrům hnutí ANO, jinak by padla vláda.
Projekt chytré karantény, na jehož přípravu se má nyní soustředit Prymula, se dnes začíná testovat na jižní Moravě. Jeho základem je zmapování pohybu nakaženého člověka za posledních pět dní, a to podle údajů z mobilního telefonu a platební karty. Armáda vytvoří mobilní týmy odebírající vzorky od lidí, kteří se dostali do kontaktu s infikovaným. Pokud se projekt osvědčí v praxi, mohla by chytrá karanténa v Česku nahradit plošná restriktivní omezení komplikující každodenní život a dopadající na ekonomiku.
