Ve hře o rozhodující balík akcií zůstal jediný zájemce, Agrobohemie
V úterý 29. srpna má AliaChem valnou hromadu. Akcionáři i veřejnost očekávali, že se na ní dozvědí, kdo se stane rozhodujícím vlastníkem společnosti. Konkursní správce Chemapol Group Alexandr Vacek, zastupující dosavadního majitele 49,25 procenta akcií AliaChemu, na ní měl oznámit, komu tyto akcie prodá. Zda společnosti Agrobohemia, nebo Konsolidační bance. Týden před valnou hromadou se ale situace změnila. A zatím není jisté, zda se prodej neodloží. Vláda vyřadila ve středu 23. srpna ze hry Konsolidační banku. Údajně těsně, hlasy deseti ministrů. Ve svém usnesení pak překvapivě uvedla, že ministr Grégr, který proti Konsolidační bance vystoupil, připraví spolu s ministerstvem financí jinou variantu řešení. Kabinetu ji předloží 31. srpna. Proč a co v ní má být, není jasné ani Grégrovým podřízeným, ani ministru Mertlíkovi. Zákon říká, že prodej akcií je výhradně záležitostí konkursního správce. Ani ministerstva, ani kabinet mu do toho nemají co mluvit. Po jednání vlády Konsolidační banka oznámila, že ze soutěže odstupuje. Správce Vacek má nyní dvě možnosti. Buď přijme nabídku Agrobohemie, tedy jediného zájemce, který mu zůstal po vyřazení banky, nebo neveřejné výběrové řízení zruší. Toto rozhodnutí je výhradně v jeho kompetenci a podléhá pouze souhlasu soudce, který má konkurs Chemapol Group na starosti. K prodeji se sice vyjadřuje ještě věřitelský výbor, jeho stanovisko však není pro správce závazné a je pouze doporučením. Výbor se měl k prodeji vyjádřit v pátek 25. srpna, ale jeho schůze se nakonec nekonala.
Zbytečná práce.
Vláda měla k prodeji AliaChemu co říci jen do té chvíle, dokud byla ve hře Konsolidační banka. Transakce státního peněžního ústavu podléhají jejímu souhlasu, a banka jí proto nabídku předložila. Požadovala, aby jí kabinet pro nákup akcií a další výdaje spojené s převzetím AliaChemu schválil limit čerpání až do výše 1,4 miliardy korun. Požadavek Konsolidační banky sice podporoval ministr Pavel Mertlík, při hlasování však zvítězil jeho oponent Grégr.
Ministr průmyslu argumentoval tím, že Agrobohemie a její management mají v oboru zkušenosti, a pro AliaChem tak bude lepší partner než státní peněžní ústav. Agrobohemii napůl vlastní nejsilnější firmy domácí chemie, polostátní Unipetrol a obchodní holding Agrofert. Obě jsou s AliaChemem výrobně provázané, a výhodou spojení tak budou synergické efekty, které pomohou snížit náklady.
Rafinovaná klička.
Grégrovi podřízení se domnívají, že mají pro příští zasedání vlády zpracovat materiál, který tyto argumenty podpoří. Ministra Mertlíka však bude zřejmě mnohem víc zajímat to, jak management polostátního Unipetrolu rozhodoval o nákupu akcií. A zda měl vůbec předem souhlas největšího akcionáře, tedy státu, aby spolu s Agrofertem AliaChem koupil.
Zástupci státu a ministerstva průmyslu, které má v Unipetrolu dohlížet na výkon akcionářských práv, sice zasedají v dozorčí radě Unipetrolu, nákup akcií AliaChemu však schvalovalo jen představenstvo.
Dozorčí rada a akcionáři Unipetrolu se podle stanov musí vyjádřit jen k transakcím, které přesahují půl miliardy korun. Agrobohemie nabídla za AliaChem 815 milionů korun a Unipetrol, který je v Agrobohemii pouze polovičním vlastníkem, se tedy má na této operaci podílet jen z poloviny. Čili když nakupuje přes Agrobohemii, souhlas představenstva nepotřebuje.
Když ministr Grégr podpořil při zasedání kabinetu nabídku Agrobohemie, řekl, že je kompatibilní. Přeloženo, že jsou firmy spolu provázané. V materiálu o velkém Unipetrolu, který jeho úřad zpracoval v první polovině tohoto roku a jenž má vládě předložit už v příštích dnech (EURO 33/2000), se však uvádí něco jiného. „Stěžejní produktové toky probíhají mezi Českou rafinérskou a Chemopetrolem a mezi Kaučukem a Spolanou. Významné jsou rovněž s CHZ Sokolov a Lovochemií, uvádí se v materiálu, který má týdeník EURO k dispozici. Zatímco například Spolana odebírá z podniků Unipetrolu suroviny v objemu přes sto tisíc tun ročně, AliaChem má významnější odběr jen u čpavku. Ročně ho spotřebuje nanejvýš osmnáct tisíc tun.
Banka chtěla pokračovat.
Ministr Mertlík podporoval převod AliaChemu pod křídla Konsolidační banky i proto, že by banka mohla na této transakci vydělat. Její představitelé opakovaně tvrdili, že mohou dokončit restrukturalizaci a poté AliaChem výhodně prodat například strategickému partnerovi ze zahraničí. Generální ředitel Konsolidační banky Kamil Ziegler to naposledy řekl v Českém rozhlase těsně předtím, než vláda bance účast v soutěži zamítla. „Myslím, že bychom ho mohli najít nejdéle do dvou let, uvedl.
I konkursní správce takové partnery hledal a údajně oslovil 91 potenciálních zájemců. Do neveřejného výběrového řízení se však nakonec přihlásili jen zmínění dva. Ziegler se domnívá, že bylo na prodej AliaChemu ještě brzo. Po dokončení restrukturalizace by se jistě strategičtí partneři našli.
