Deset let je v životě člověka velmi dlouhá doba. V případě firmy pak ještě delší – tím spíš když zdaleka ne každá se takovéhoto výročí vůbec dočká. STRV, StartupJobs, TopMonksu, Dateiu, Ackee či Ambitu se to povedlo. I s rezervou. No a právě proto, že jsou tyto české startupy na trhu tak dlouho, mají možnost srovnávat. Srovnávat, jak se zdejší podnikatelské prostředí za posledních 10 let změnilo a kam se ony samy za tu dobu posunuly.
Každý z nich se sice věnuje něčemu jinému, většina jejich zakladatelů se ale minimálně v jednom shoduje: firmy s globálním přesahem mohou vznikat i v Praze či v Brně. Ostatně, jejich úspěch je toho jasným důkazem.
Čeští foundeři už nepřemýšlí jen lokálně
Když se psal rok 2016, vedení tuzemského fintechu Dateio, jenž se specializuje na propojování bank, obchodníků a zákazníků pomocí analýzy platebních dat, soustředilo většinu své pozornosti k právě probíhající expanzi na západní trhy a změnám distribučního modelu, jejichž cílem bylo integrovat firemní řešení přímo do mobilních aplikací bank pro koncové klienty.
Zdejší startupová scéna se tehdy teprve rodila, a způsob uvažování founderů tomu odpovídal. „Dnes už vidíme projekty, které běžně získávají mezinárodní VC kapitál, takže i když má region střední Evropy oproti centrům jako Berlín stále co dohánět, faktem je, že čeští zakladatelé už nepřemýšlí jen lokálně. Což považuji za nejdůležitější změnu vůbec,“ potvrzuje pro Euro.cz co-CEO a founder Dateia Ondřej Knot.
V podobném duchu na současnou situaci nahlíží i Lubo Smid ze STRV. „(Za deset let) jsme ušli velký kus cesty, máme u nás hned několik velkých unicornů, řadu úspěšných exitů a mnoho venture kapitálových fondů se skvělými výsledky. Je stále na čem pracovat, ale věřím, že udělat globální byznys z Prahy/Brna je dnes daleko jednodušší než v roce 2016,“ míní šéf a zakladatel úspěšné technologické společnosti.
Ostatně, on sám, totiž jeho firma, to jasně dokládá. Za 22 let, co je na trhu, vyvinula stovky aplikací, přičemž jejích služeb využili mimo jiné Porsche, Microsoft, The Athletic, ale i legendární Arnold Schwarzenegger.
Že tuzemská startupová scéna urazila za uplynulých 10 roků pořádný kus vpřed, si myslí rovněž šéf vývojářského studia Ackee Marek Přibáň, který přidává vlastní neotřelý pohled na věc: „V roce 2016 byl startupový svět mnohem větší punk. Dnes je výrazně profesionálnější – s větším fundingem, lepšími týmy, větším důrazem na byznys model a udržitelnost. Celý trh se mírně ochladil, takže investoři jsou opatrnější a projektů je méně, ale jsou kvalitnější a dlouhodobě udržitelnější. Startupová scéna je tak dnes méně divoká, ale výrazně zdravější.“
Rigidní státní správa
Za 10 let stihne člověk hromadu věcí. Firma obvykle také. Naneštěstí, je už jakýmsi nepsaným pravidlem – a rozhodně to nemusí být jen u nás v Česku –, že pro státní aparát bývá mnohdy a v mnoha ohledech i takováto „desetiletka“ málo. Zejména pokud se jedná o provedení změn, které mají podnikání tak nějak celkově usnadnit.
Že v tomto ohledu úředníci zaostávají, zní takřka ze všech redakcí Euro.cz oslovených společností. „My od státu čekali hlavně digitalizaci a méně byrokracie. To se nenaplnilo – podnikatelské prostředí se v tomto ohledu posouvá pomaleji, než bychom potřebovali,“ zdůrazňuje Přibáň z Ackee.
Po menší míře byrokracie volají i v TopMonksu, což je firma zaměřující se na vývoj softwaru pro odvětví logistiky, automotive či výrobního a chemického průmyslu. Ve skutečností se podle jejího zakladatele Jiřího Fabiána děje naprostý opak: papírování přibývá a zaměstnávání lidí v ČR se stává čím dál složitější, respektive „je stále silně nevyvážené ve směru k zaměstnavateli“.
Founder pracovní platformy StartupJobs Filip Mikschik razil dlouhá léta názor, že „stát by měl raději zůstat stranou, držet a ideálně neměnit každý týden pravidla“ a nechat podnikatele v klidu budovat firmy. „V podstatě, i když to stát myslí dobře, je lepší, když nic nedělá, nebo to dopadne jako vždycky. A to se v zásadě stalo,“ říká a pokračuje: „Nicméně v posledních letech, i díky práci České startupové asociace a většímu vhledu do tématu, vidím, že je potřeba s tím něco dělat. Hlavní motivace je, abychom podmínkami alespoň dohnali ostatní země, které s tím pracují. Nechceme totiž, aby nám české startupy utíkaly do zahraničí, protože je tam lépe nastavený systém.“
Konečně schválené ESOPy
Nutno podotknout, že minimálně jednu legislativní změnu, která se v nedávné době udála, de facto všichni čeští foundeři přivítali s nadšením a velkou úlevou. Jde o takzvané ESOPy, respektive akciové plány pro zaměstnance, jež jim umožňují získat podíl na vlastnictví firmy.
Zejména ve startupovém prostředí bývá tento program velice oblíbeným benefitem. Naneštěstí, jeho potenciál zůstával v rámci Česka dlouhá léta nenaplněn, neboť vinou špatné právní úpravy ještě do loňského roku nařizoval danému člověku platit daň ze získaných zaměstnaneckých akcií už v okamžiku uplatnění opce, tedy ve chvíli, kdy neměl z akcií nebo podílu ve společnosti žádný peněžní příjem.
„Zaměstnanecké opční programy představovaly daňovou past: nabytí opcí spouštělo kombinovanou daň, sociální a zdravotní pojištění z hodnoty, která existovala pouze na papíře, a pokud startup selhal nebo nedosáhl exitu, nemusela být nikdy realizována,“ vysvětluje pro naši redakci Tomáš Ditrych, zakládající partner advokátní kanceláře Ambit. Druhým dechem dodává: „Konkurovat zahraničním společnostem s liquid equity o top talent bylo v těchto podmínkách téměř nemožné. Domácí jednorožci neexistovali a exit AVG do Avastu v hodnotě 1,3 miliardy dolarů představoval spíše výjimku než začátek trendu.“
Výše popsaný trn v oku každého českého foundera se podařilo odstranit vloni, respektive se začátkem letošního roku. Podle Ditrycha se rozhodně jedná o krok správným směrem, který ale z pohledu praxe sám o sobě nestačí. „Nový režim se vztahuje pouze na zaměstnance v pracovním poměru, zatímco startupy běžně spolupracují s klíčovými lidmi na kontraktorské bázi, kteří z nového režimu žádný prospěch nemají,“ poodhaluje.
Neúspěch je nedílnou součástí
Podobně, jako se vyvíjí celé podnikatelské prostředí, mění se pochopitelně i samotné firmy – a také jejich plány a záměry. V Ackee si před deseti lety vytyčili, že udělají z jejich „rostoucí hvězdy“ stabilní firmu, která bude pracovat na větších projektech a pro silné značky. „To se povedlo: tehdy jsme meziročně vyrostli o 141 procent a dnes máme stabilní portfolio klientů, včetně J&T Banky, TV Nova, E.Onu a dalších, se kterými dlouhodobě rozvíjíme klíčové digitální produkty,“ vyjmenovává Přibáň.
„Přehodnotit jsme naopak museli naše působení v Berlíně, kde jsme v roce 2016 otevřeli německou pobočku. Po několika letech expanze a úspěšné spolupráci s německým Bundestagem, VW Weshare nebo WWF jsme se vzhledem k vysokým nárokům na lokální obchod, vztahy i budování značky rozhodli stáhnout zpět do ČR, protože bez silného lokálního zázemí se zahraniční expanze dělat nedá,“ přiznává šéf Ackee. Kde vidí svoji firmu za dalších deset let?
„V technologiích se svět určitě výrazně promění – už dnes vidíme, jak AI mění způsob, jak se software navrhuje i vyvíjí. Naším cílem je se na tyto změny adaptovat mezi prvními a využívat inovace ke zrychlování vývoje, zvyšování kvality i produktivity. Spolu s tím bude dál růst význam bezpečnosti, kterou je už teď potřeba systematicky posilovat. Z pohledu byznysu chceme dál být go-to partnerem pro udržitelnou digitalizaci ve střední Evropě, a to hlavně v oblastech, kde už dnes máme silné know-how – logistice, finančním sektoru nebo streamingu,“ doplňuje Přibáň.
Že ne vždy musí jít vše podle plánu, ví i vedení TopMonksu, který se kromě vývoje softwaru věnuje i vlastním investicím do ostatních firem. Fabián a spol. doufali, že touto dobou budou mít na svém kontě už i nějaký velký exit. Což se zatím nestalo. „I tak jsme ale na našich startupových investicích v těchto letech vydělali lehce přes 100 milionů korun,“ podotýká úspěšný manažer, podle kterého firma zároveň usilovala o „deriskování“ svého portfolia, aby místo dvou až tří velkých zákazníků měla více menších. To se jí naopak v uplynulé dekádě dařilo náramně.
Co se cílů na příštích deset let týče, zastává Fabián ten názor, že plánovat v době AI cokoliv na více než rok dopředu nedává příliš smysl. „Rádi bychom se ale tento rok přehoupli přes hranici 100 milionů korun v obratu a také konečně zažili onen velký exit. Stále máme podíly v nadějných prosperujících společnostech jako Price f(x) či Lafluence. Nechme se tedy překvapit,“ konstatuje.
Když firma předběhne dobu, ale ani tak nemá nic jisté
V době deset let nazpět byla Mikschikova online platforma StartupJobs na úplném začátku. Do světa se chystala vypustit produkt, který byl svým způsobem přelomový, a sice pracovní portál, kde budou firmy platit jen za výsledky.
„Předběhli jsme tím tehdy trh zhruba o tu dekádu. A jak to dopadlo? Po úspěšném rozjezdu a prvním vydělaném milionu projekt v roce 2017 skončil pořádným problémem, který semlel skoro celou firmu. Každopádně se nám podařilo se z něj oklepat, zase postavit na nohy a deset let poté jsme stále na trhu a nadále jej chceme posouvat vpřed,“ hodnotí Mikschik s tím, že dokud bude moci dělat práci, která jemu osobně dává smysl, s lidmi, se kterými ho to baví, hodlá pokračovat. „Za dalších deset let vidím firmu o mnoho lepší v tom, co děláme, a také s mnohem větším dopadem,“ hlásá.
Pořádný kus vpřed urazilo i Smidovo STRV. Loňský rok jeho společnost podle dostupných informací navýšila své tržby na částku 351 milionů korun při 26,3milionovém provozním zisku – ten tak ve srovnání s rokem 2024 narostl o více než polovinu. Znamená to splnění předsevzetí, které si Smid před deseti lety vzal?
„Úplně jsem o tom takto nepřemýšlel, ale dovolím si tvrdit, že se sny o exponenciálně rostoucí firmě úplně nenaplnily. Oproti tomu jsem našel něco, co má pro mě daleko větší hodnotu. Stále, po takřka 15 letech, mám neskutečně rád to, co dělám. Prostředky, které mi to generuje, násobně převyšují mou potřebu a otevřelo mi to spoustu možností se realizovat i v jiných oblastech, například takřka denně dvoufázově trénovat. Popsal bych to jako krásnou cestu, i když jsem došel někam jinam, než jsem si před 10 lety myslel,“ překvapuje úspěšný byznysmen.
V době, kdy umělá inteligence proniká čím dál více do všech možných ekonomických oborů, STRV přeji, aby i za dalších deset let bylo jedním z klíčových technologických hráčů, jako je tomu dnes, a to nejen na domácí scéně, nýbrž i v USA a jiných regionech. „Chci, abychom absolutně ovládli oblast sportu a fitness, co se týče digitálních produktů, a byli hlavními partnery pro AI a robotizaci,“ uzavírá.
