Rostoucí ceny energií nutí jednotlivé země hledat rovnováhu mezi okamžitou pomocí a dlouhodobým omezením spotřeby. Mezinárodní měnový fond doporučuje kromě cenových zásahů aktivně řídit i poptávku, například podporou veřejné dopravy nebo větším využíváním práce z domova. Faktem každopádně je, jak uvádí BBC, že každý stát se s nastalou situací vypořádává po svém.
Zdražování a první zásahy
Přestože většina elektřiny ve Spojeném království pochází ze zemního plynu a obnovitelných zdrojů, ceny benzinu dosáhly nejvyšší úrovně za posledních 18 měsíců. Vláda proto uvedla, že je připravena zasáhnout, pokud by prodejci paliv situaci zneužívali k neúměrnému zvyšování marží. Zároveň už v březnu oznámila balíček pomoci pro nízkopříjmové domácnosti využívající topný olej. A současně také jedná se zástupci leteckého sektoru o případných krocích, pakliže by došlo k výpadkům dodávek leteckých pohonných hmot.
Napětí na trhu s ropnými produkty se projevuje i u globálních hráčů. Čína jako největší světový dovozce černého zlata vstoupila do krize relativně dobře připravená díky dlouhodobě budovaným strategickým zásobám, které podle odhadů dosahují až 900 milionů barelů, což odpovídá zhruba třem měsícům dovozu. Úřady se přesto snaží držet ceny pod kontrolou i administrativně a údajně nařídily rafineriím dočasně zastavit vývoz paliv. Naneštěstí, pohonné hmoty tak jako tak zdražují a některé čínské aerolinky už dokonce omezují i lety.
Úspory místo regulace
Řada zemí reaguje především snahou snížit spotřebu. Austrálie například v některých státech zavedla dočasně bezplatnou veřejnou dopravu. Ve Victorii je cestování vlaky, tramvajemi a autobusy zdarma až do konce května, následně bude jízdné po zbylých sedm měsíců roku poloviční. Na Tasmánii, která rovněž představuje jeden ze spolkových států Austrálie, se bezplatné opatření vztahuje nejen na autobusy, nýbrž i na trajekty a školní spoje. Cílem je jednak ulevit domácnostem, ale stejně tak i snížit poptávku po pohonných hmotách.
V ostatních částech Asie jsou opatření mnohdy ještě výraznější, a o to bizarnější. Například Thajsko vyzvalo obyvatele ke snížení spotřeby energie nastavením klimatizace na vyšší teploty a většímu využíváním práce z domova, což má v horkém a vlhkém klimatu citelný dopad na komfort. Ve Vietnamu vláda naléhá na to, aby lidé více využívali jízdní kola, sdíleli auta a omezili používání soukromých vozidel, pokud to není nutné.
Srí Lanka, která se teprve nedávno zotavila z finanční krize, zavedla přídělový systém paliv, kdy řidiči mohou týdně natankovat maximálně patnáct litrů, zatímco motocyklisté dokonce pouhých pět. Současně pak vláda pro státní sektor vyhlásila středu státním svátkem, aby omezila dojíždění.
To Myanmar přistoupil k regulaci provozu vozidel podle sudých a lichých registračních značek. Kromě toho navíc země přijala digitálně sledovaný systém prodeje pohonných hmot, kdy jsou nákupy evidovány pomocí QR kódů.
Evropa zatím brzdí ceny
V Evropě zatím převažují spíše cenová opatření než přímé omezování spotřeby. Slovinsko se sice stalo první zemí EU, která přistoupila k přídělovému systému, když omezilo množství paliva na 50 litrů pro řidiče a 200 litrů pro podniky a zemědělce, většina ostatních států ale volí jiné nástroje. Sousední Polsko například snížilo spotřební daň na pohonné hmoty a DPH z třiadvaceti na osm procent a zároveň připouští i možnost zastropování cen. K tomu už sáhly třeba Rumunsko nebo Maďarsko.
Rovněž česká vláda zavedla regulační opatření, když omezila marži obchodníků na 2,50 koruny na litr a snížila spotřební daň na naftu z 9,95 na 7,60 koruny. Stát zároveň pokračuje v monitoringu trhu a ministerstvo financí denně stanovuje maximální doporučené ceny paliv.
