Byla společnost OpenAI založena na lži? A co je možná ještě zásadnější, bude jí nařízeno, aby už se nezajímala o zisk? Právě to začne od 27. dubna řešit soud v kalifornském městě Oakland. Na něj se podle Business Insideru obrátil nejbohatší muž světa Elon Musk, který tvrdí, že ho spoluzakladatelé OpenAI Sam Altman a Greg Brockman podvedli.
Oba muži údajně Muskovi slíbili, že jimi založená firma zůstane neziskovou organizací, která bude pracovat ve prospěch lidstva. I na základě toho šéf automobilky Tesla do OpenAI v průběhu let investoval celkem 38 milionů dolarů (dnes asi 787 milionů korun). Od října loňského roku je ale organizace stojící za populárním chatbotem ChatGPT klasickou obchodní společností.
„Ukrást“ Muskovi firmu by bylo morálně špatné
Jádro sporu spočívá v tom, zda oba spoluzakladatelé Muska skutečně úmyslně podvedli. Soudu byly jako důkazní materiál předloženy například Brockmanovy soukromé úvahy o směřování OpenAI krátce předtím, než Musk v roce 2018 rezignoval na členství v představenstvu firmy.
„Nedokážu si představit, že bychom z OpenAI udělali ziskovou organizaci bez velmi ošklivého boje,“ napsal Brockman. Vzápětí dodal, že Muskova „verze bude po právu znít tak, že jsme k němu nebyli upřímní ohledně toho, že chceme vybudovat ziskovou organizaci, ale bez něj.“
V dalších zprávách zveřejněných jako důkazní materiál se pak objevuje Brockmanovo tvrzení, že by bylo morálně velmi špatné „ukrást“ společnost Muskovi. I díky tomu se zdá, že žalobce má poměrně silnou pozici. Co se tedy vlastně může stát, pokud OpenAI u soudu prohraje?
Altman může přijít o funkci
Hlavní požadavek Elona Muska spočívá v tom, aby se z OpenAI opět stala nezisková organizace. Pokud by k tomu skutečně došlo, firma by mohla čelit závažným problémům se sháněním finančních prostředků, které potřebuje na další rozvoj. Zlepšování stávajících modelů umělé inteligence je přitom velmi nákladný proces, a společnost navíc už dnes čelí poměrně silnému tlaku ze strany investorů, kteří chtějí dosáhnout toho, aby firma vydělávala více.
Dalším Muskovým požadavkem je odvolání Altmana a Brockmana z vedení OpenAI. Oba muže chce šéf SpaceX připravit i o celý jejich podíl ve firmě, který by mohl mít značnou hodnotu, pokud se OpenAI stane veřejně obchodovanou společností.
Otázkou přitom je, jestli jsou Muskovy požadavky z právního hlediska možné. Soudkyně případu Yvonne Gonzalez Rogersová se již nechala slyšet, že nejdříve bude muset posoudit, zda žádosti o návrat k neziskové firmě i o odvolání Altmana a Brockmana vůbec spadají do jejích pravomocí. Rozhodnout o tom chce ale až poté, co porota vynese verdikt ohledně toho, zda byl podvod skutečně spáchán.
Muskova žaloba směřuje rovněž proti společnosti Microsoft. Technologická firma, která v roce 2019 investovala do OpenAI jednu miliardu dolarů (asi 22,6 miliardy korun), měla údajně podněcovat OpenAI k porušování pravidel při využívání Muskových charitativních darů. V souvislosti s tím se navíc nejbohatší muž světa domáhá finančního vyrovnání v řádu několika miliard.
Problémy můžou potkat i Muska
Pokud by porota skutečně rozhodla o tom, že byl Musk podveden, a soudkyně by vyhověla jeho návrhům na návrat OpenAI zpět k neziskové organizaci, pro firmu by to znamenalo zásadní problém. Vedení společnosti si je toho velice dobře vědomo, a proto už zahájilo rozsáhlou právní a mediální bitvu, jejímž cílem je vykreslit Muska jako nespokojeného rivala, který se prostě a jen snaží poškodit svoji konkurenci.
Dnes čtyřiapadesátiletý miliardář totiž v roce 2023 založil vlastní startup zabývající se umělou inteligencí xAI, který nyní s OpenAI přímo soutěží o talentované zaměstnance, financování a zákazníky. „Muskova žaloba zůstává jen obtěžující kampaní poháněnou egem, žárlivostí a také touhou zpomalit konkurenta, tedy nás,“ napsali začátkem dubna zástupci OpenAI v příspěvku na (Muskově) sociální síti X.
OpenAI v případě prohry ztratí hodně. Bez rizika ale není ani samotný šéf Tesly. Pokud totiž u soudu neuspěje, může po něm OpenAI požadovat vysoké odškodnění. Blížící se proces se tak bezpochyby dá označit za významnou kauzu, která má potenciál rozhodnout o tom, kdo bude v příštích letech lídrem v rychle rostoucím odvětví umělé inteligence.
