Hloubku problému ukazují data, podle nichž mizí v německém průmyslu každý měsíc zhruba 15 tisíc pracovních míst. Spolu s tím padají i zisky automobilek – například loňský zisk firmy Mercedes-Benz se snížil téměř o polovinu, zatímco Volkswagen oznámil pokles o 44 procent a plánuje zrušit do roku 2030 jen v Německu 50 tisíc pozic. A ušetřeno není ani Porsche, jeho provozní zisk zažil 98procentní propad oproti roku 2024, který už sám o sobě patřil k nejslabším v moderní historii firmy.
Dalším problémem je fakt, že se tamní ekonomika čím dál více opírá o sektor služeb, jenž tvoří zhruba 70 procent jejího výkonu, zatímco výroba jen asi pětinu. Na druhou stranu ale platí, že bez průmyslu se Německo ani v nejmenším neobejde, jelikož je na něj stále navázána významná část zaměstnanosti.
Strategický obrat
V situaci, kdy se americké bezpečnostní garance zdají nejisté, nezbývá Evropě nic jiného než urychlit přezbrojení. A právě Německo se v této transformaci snaží sehrát jednu z hlavních rolí, píše deník The Wall Street Journal s tím, že firmy orientované na civilní výrobu začínají hledat nové příležitosti v obraně.
Vše jde ruku v ruce s regulatorními změnami v Evropské unii, které v reakci na rostoucí geopolitické napětí a obavy z ruské expanze usnadnily zbrojařům přístup ke kapitálu a uvolnily obrovské vládní zakázky a veřejné finanční programy za téměř jeden bilion eur (více než 24 bilionů korun). Podpora německé vlády pak zase spočívá mimo jiné ve financování platformy, jež propojuje zavedené zbrojaře s firmami z jiných odvětví.
Brusel i Berlín doufají, že příliv peněz průmyslovou transformaci zásadně urychlí a otevře prostor pro nové hráče. Koneckonců platí, že 90 procent evropského venture kapitálu investovaného do obranných technologií směřuje právě do německých firem.
Od munice pro Ukrajinu po komponenty do Iron Dome
V praxi nastalá situace vypadá tak, že výrobní linky, které měly na svědomí nedávný exportní úspěch, se napříč celým průmyslem přestavují pro potřeby evropského přezbrojení, díky němuž nevyužité továrny nacházejí nové uplatnění a dříve propuštění kvalifikovaní zaměstnanci se vracejí do práce – byť ve zcela odlišném oboru. A protože ten jako jeden z mála vykazuje silný růst, musela řada podniků dokonce zavést třetí směny.
V přestavěných továrnách navíc nevznikají jen zbraně a munice pro napadenou Ukrajinu, jak by se mohlo na první pohled zdát. Například Volkswagen jedná s izraelskými firmami o výrobě komponentů pro systém Iron Dome, přičemž jejich produkce by měla začít kolem roku 2027. A brzy by se v Německu měly nově začít vyrábět rovněž střely Patriot, které byly dlouho výhradně americkým produktem.
Sázka, která se vyplatila
Mezi nově vznikajícími hráči v sektoru defense patří třeba jeden z předních světových dodavatelů autoprůmyslu Schaeffler, jenž vyrábí vše od pohonných jednotek až po ložiska. Jeho vloni založená zbrojní divize produkuje motory pro drony, systémy pro obrněná vozidla i komponenty pro vojenské letectví, přičemž podle plánu by se měla podílet na obratu celými 10 procenty.
Ukázkový příklad, jak využít krizi ve svůj prospěch, ale představuje i tradiční výrobce motorů Deutz, který se na vojenský sektor přeorientoval po roce 2022. Stalo se tak na popud jeho tehdy nového šéfa Sebastiana C. Schulteho, jenž musel reagovat na zhoršující se ekonomické podmínky v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Využil k tomu své zkušenosti z námořního obranného průmyslu.
Podle Schulteho mají firmy z velmi konkurenčního automobilového sektoru výhodu v rychlosti škálování výroby, zatímco tradiční zbrojní podniky často pracují s dlouhými vývojovými cykly. Což se ukazuje jako klíčové právě v době, kdy poptávka po vojenské technice prudce roste. „Naší jedinečnou výhodou jsou stabilní dodavatelské řetězce. To, co funguje pro motory a těžební zařízení, bude fungovat i pro obranný sektor,“ říká.
Že je jeho předpoklad správný, ilustruje třeba produkce zbrojního giganta Lockheed Martin, jenž vyrobí ročně jen asi 620 raket pro systém protivzdušné obrany Patriot, což k pokrytí aktuální poptávky rozhodně nestačí. I proto se vedení Deutzu rozhodlo rozšířit své aktivity právě o produkci motorů do těchto střel.
A jak se zdá, nová strategie se vyplácí. Díky přesunu zaměstnanců do jiné výroby se firma, na rozdíl od mnoha dalších, vyhnula masovému propouštění a její tržby vloni vzrostly o 15 procent.
