Ochranná lhůta: kdy nemůžete dostat výpověď? - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Co je ochranná lhůta aneb Kdy nemůžete dostat výpověď?

,
Co je ochranná lhůta aneb Kdy nemůžete dostat výpověď?
Zdroj: Profimedia.cz

Ochranná lhůta je důležitý pojem z kategorie pracovně-právních vztahů. Předepisuje, kdy zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci výpověď. Zohledňuje přitom sociální, zdravotní nebo jiné situace, v nichž se zaměstnanec nachází. Současně chrání bývalého zaměstnance při nemoci vzniklé brzy po skončení pracovního poměru.

Ochranná lhůta

Základním pracovně-právním předpisem, který řeší ochrannou lhůtu v zaměstnaneckém poměru je Zákoník práce č. 262/2006 Sb. Předpis plní funkci legislativního regulátora v personální praxi ve vztahu zaměstnanec a zaměstnavatel.

Zákoník práce vymezuje situace, ve kterých v rámci ochranné lhůty zakazuje zaměstnavateli dát zaměstnanci výpověď. Jedná se zejména o zdravotní stav zaměstnance, nejčastěji dočasnou pracovní neschopnost, ztrátu zdravotních nebo jiných předpokladů k práci, těhotenství či jiné překážky v práci, například mateřskou, otcovskou nebo rodičovskou dovolenou.

Platí ovšem výjimky. Ochranné lhůty se nemůže dovolávat zaměstnanec, který porušil pracovní kázeň, jejíž podmínky jsou stanoveny v zákoníku práce.

Kdy nemůže zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď v rámci ochranné lhůty
* v době, kdy je uznán dočasně neschopným práce, pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení ( při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování)
* při výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení ode dne, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz, po dobu výkonu těchto cvičení, až do uplynutí 2 týdnů po jeho propuštění z těchto cvičení
* v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce
* v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou
* v době, kdy je zaměstnanec, který pracuje v noci, uznán na základě lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče dočasně nezpůsobilým pro noční práci

Pramen: paragraf 53 Zákoníku práce


POZOR: Výpověď dohodou je trik zaměstnavatelů. Pokud ji podepíšete, přijdete o své nároky

 Konec pracovního procesu, ilustrační foto


Karenční doba

Legislativní novinkou v oblasti pracovně-právních vztahů je zrušení karenční doby. Zaměstnanci budou podle schválené novely zákoníku práce dostávat od července 2019 náhradu mzdy opět i v prvních třech dnech nemoci. Zaměstnanci budou pobírat v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady budou hradit zaměstnavatelé.

Do července 2019 nebudou zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci dostávat nic. Náhradu mzdy pak poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.

Karence má stoupence i odpůrce

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.

Názor na karenční doby není jednotný v Česku ani v Evropské unii. Kritici karence ji hodnotí jako populistický krok, který zatěžuje podnikatele a vede k růstu fiktivní nemocnosti.

V Evropské unii neuplatňuje karenční dobu řada členských států. Patří k nim například Slovensko, Polsko, Německo, Dánsko či Belgie. V jiných členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou dny tři.


Nepřehlédněte: Končíte v zaměstnání? Nezapomeňte na zápočtový list

 Zápočtový list - ilustrační foto


Ochranná lhůta po skončení pracovního poměru

Na nemocenské dávky můžete mít nárok i po skončení pracovního poměru. Záleží však na tom, jak dlouho po ukončení pracovního poměru vám vznikne pracovní neschopnost.

Ochranná lhůta činí sedm dnů, která běží od data ukončení pracovního poměru. Pokud pracovní neschopnost vznikne v rámci sedmidenní lhůty, máte nárok na nemocenské dávky.

Počítat ale musíte s tím, že nemocenské dávky dostanete až od 15. dne nemoci. Za 1. až 3. den nemocenské totiž do 1. července 2019 nejsou vypláceny žádné dávky, a pak je do 14. dne za pracovní dny hradí zaměstnavatel.

Od počátku července 2019 za 1. až 14. den bude platit náhradu mzdy v podobě nemocenské zaměstnavatel.

V dané situaci ale žádného zaměstnavatele nebudete mít, a tak nemocenskou vyplácenou z pojištění dostanete od 15. dne nemoci a výš.

Problematiku ochranné lhůty po skončení pracovního poměru řeší Zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb.

Ochranná lhůta v těhotenství

Do ochranné lhůty patří těhotenství a mateřství. Ochranná doba trvá po celou dobu těhotenství. Znamená to, že v těchto případech nemůže zaměstnavatel dát platnou výpověď z pracovního poměru.

Výpověď z pracovního poměru by neplatila i tehdy, kdyby bylo dodatečně zjištěno, že v době obdržení výpovědi byla zaměstnankyně těhotná. Zaměstnankyně však musí prokázat těhotenství lékařským potvrzením.

Ochranná doba před výpovědí pak trvá po celou dobu, kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou.

Zákoník upravuje také situaci, kdy žena sice obdržela výpověď v době, kdy u ní ještě těhotenství nebylo prokázáno, ale v průběhu výpovědní doby do jiného stavu přijde.

V takovém případě výpověď platí, výpovědní doba ale potrvá přes průběh celého těhotenství až do okamžiku, kdy skončí mateřská a rodičovská dovolená.


NAŠE RADA: Kdy a jak podat výpověď z práce?

 ilustrační foto


Existují však výjimky, kdy těhotná žena může dostat výpověď a ochranná lhůta pro ni neplatí.

Stát se to může v případě, pokud se podnik či firma zruší nebo přestěhuje. Dále je to možné v případě zvlášť hrubého porušení pracovních povinností nebo vás odsouzení za úmyslný trestný čin.

Ochranná lhůta v těhotenství také neplatí, když máte pracovní smlouvu sjednanou na dobu určitou. Pracovní poměr skončí bez ohledu na těhotenství ke sjednanému datu.

Ochranná lhůta po výpovědi

Problematiku ochranné lhůty po výpovědi v různých situacích řeší výše uvedené samostatné kapitoly tohoto článku.

Zapamatujte si obecné pravidlo: Jestliže zaměstnanec nastoupí na nemocenskou v zákonné sedmidenní ochranné lhůtě po skončení pracovního poměru, potom mu vznikne nárok na nemocenskou, která náleží od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti.

Ochranná doba po skončení pracovního poměru ve zkušební době

I pro pracovní poměr ve zkušební době platí zákonná pravidla. Pokud vaše pracovní neschopnost vznikla během trvání pracovního poměru, i když ve zkušební době, za 4. až 14. den nemoci vyplácí nemocenské dávky zaměstnavatel (od 1. července 2019 za 1. až 14. den).

Od 15 dne nemocenskou vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení. I když pracovní poměr skončí, lístek na peníze stále zasíláte bývalému zaměstnavateli.

Ochranná lhůta zde platí i po skončení pracovního poměru. Nemocenská vám bude vyplácena, když pracovní neschopnost vznikla do sedmi dní od skončení pracovního poměru ve zkušební době.

Čtěte také:

Kdy můžete dostat výpověď ze zdravotních důvodů a jaký je nárok na odstupné?

Podpora v nezaměstnanosti: kdo má nárok a na kolik?

Úřad práce

Jak správně uzavřít pracovní smlouvu?

Výpis z rejstříku trestů: zaměstnavatelé jej často chtějí bezdůvodně. A protiprávně

Všichni ji chtějí, ale není pro každého. Kdo má na to pracovat z domova?

Ohodnoťte tento článek
Diskuze