Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Ministerstvo průmyslu poradí, jak podnikat na vnitřním trhu EU

Ministerstvo průmyslu a obchodu zve na cyklus regionálních seminářů Vnitřní trh EU z…

Blíží se oslavy čínského nového roku 2019 ve znamení zemského vepře 25.- 28.1.2019

Široké veřejnosti se v Praze, Ostravě a Olomouci představí nevšední kultura Číny, její…

7 bodů, jak vybrat to správné MBA studium a nenaletět

Každý, koho zajímá celoživotní vzdělávání nebo jehož kariérní metou jsou manažerské…

Němci nechápou, proč řešit „potravinový rasismus“. Lidé mají různé chutě a umí snad číst, ne?

16. října 2017, 18:37  -  frn
16. října 2017, 18:37

Dvojí kvalita potravin je pro středo- a východoevropské vlády palčivým problémem. V Česku, Polsku, Maďarsku, Slovensku a dalších zemích vyslyšeli politici stížnosti spotřebitelů a v Bruselu lobbují proti praxi mnoha výrobců, kteří na východní trhy dodávají své výrobky v jiné kvalitě, než pro zákazníky na Západě. V Německu ale stížnostem východních sousedů příliš nerozumí.

Znamená jiné složení stejných značek výrobků v zemích na západě Evropy a na východě Evropy také dvojí kvalitu občanů v Evropské unii? Zákazníci a politici v Česku, Polsku, Slovensku, Maďarsku, Slovinsku, Chorvatsku, Bulharsku, Rumunsku i Litvě mají jasno. Východ Evropy je odpadkovým košem Evropy, případně se jedná o „potravinový rasismus“, který musí rozsoudit Brusel.

Evropská komise souhlasila s tím, že dá půl milionu eur (12,9 milionu korun) na testování výrobků, aby zjistila, jak to s dvojí kvalitou potravin ve skutečnosti je.

Německý týdeník Zeit v tomto kontextu zdůraznil, že rozdílné receptury pro spotřebitele v různých zemích Evropy nejsou ničím novým. Například italská pomazánka z lískových oříšků Nutella je pro milovníky sladkého na severu Evropy „už po desetiletí“ tužší a matnější, zatímco v zemích okolo Středozemního moře je sladší a krémovější, aby se lépe roztírala na bílý chléb. Totéž platí pro německého výrobce cukrovinek Haribo nebo americkou firmu Coca-Cola.

Německý „potravinový detektiv“ a odborník na výživu Hans-Ulrich Grimm, který píše knížky o průmyslově vyráběných potravinách jako například Kočky by kupovaly myši nebo Lži o masu, přitom odchylky v recepturách mezi starými zeměmi EU a těmi novějšími nevnímá jako zásadní problém. Sám zjistil, že švýcarská firma Maggi vyrábí různé verze polévek v prášku pro Polsko, Irsko, Švýcarsko i Německo.


České ministerstvo zemědělství zveřejnilo výsledky testu:

Problém dvojích potravin trvá. Z 21 testovaných jich bylo odlišných 11, potvrdil test


Už dávno neplatí, že stejný výrobek od stejné značky má ve všech zemích stejné složení. „Z čistě kvalitativního hlediska to není příliš důležité, protože jde o různé poměry nezdravých složek a chemických látek. Je otázkou, zda takové jednání je důvodem ke stížnostem,“ řekl německému týdeníku. Je těžké najít hranici, kde se jedná o variaci chutí a kde už nastupuje snižování kvality kvůli snížení výrobní ceny a tím i vyšší marže pro výrobce.

Také Tomaso Duso, který se v Německém institutu pro ekonomický výzkum (DIW) věnuje regulaci a konkurenceshopnosti, přistupuje k problematice dvojí kvality potravin opatrně. „Výrobky nejsou automaticky horší, jen proto, že používají přísady, které jsou levnější. Problém by byl, pokud by se přidávaly přísady, jež jsou škodlivé pro zdraví,“ míní. Připustil ale, že výrobci vědí, že ochrana spotřebitele je v nových zemích EU mnohem slabší, než je například v Německu.

Přitom neexistuje unijní pravidlo, které by výrobcům přikazovalo, aby bylo složení jejich výrobků ve všech zemích identické. To také uvádí jako jeden z argumentů Evropská komise. Povinnost výrobce je pouze v tom, aby na obalu správně deklaroval složení svého produktu.


Jak se šidí v Česku:

Salámy a párky jsou nejčastěji šizeným zbožím v Česku. Nevyhovuje až pětina


Pak už je jen na zákazníkovi, jak při nakupování toto složení vyhodnotí a zda se pro nákup rozhodne. Duso tvrdí, že by bylo špatné vnucovat trhu, jak mají jednotlivé výrobky chutnat. „Jako Ital bych nebyl rád, pokud by EU definovala průměrnou chuť těstovin.“ Souhlasí ale s harmonizací ochrany spotřebitele napříč unií.

Hans Ulrich Grimm tvrdí, že největším problémem obecně je průmyslově vyráběné jídlo. „V tomto sektoru neexistuje dobro a zlo. Ale jen různé stupně špatného,“ tvrdí s tím, že průmyslově vyráběné potraviny jsou v medicíně považovány za rizikovou kategorii.

Člověk by měl nakupovat zejména čerstvé suroviny a z nich pak vařit. Bohužel i mezi kvalitou ovoce a zeleniny panují velké rozdíly. „Jedna farmářka ze Španělka mi vyprávěla, že Němci dostávají nejhorší šarže zeleniny, protože jim jde hlavně o cenu,“ řekl německý spisovatel.

Dále čtěte:

Šéf Delmartu: Mnoho spotřebitelů už kvalitní potraviny nepozná

Megafarmy zajišťují levné maso. Je ale plné antibiotik



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 8 | Průměrné hodnocení: 4.38

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Čím topíte: plyn, elektřina nebo tuhá paliva?
Děti a daně 2019: kdo má nárok na daňové zvýhodnění a kdo dostane daňový bonus
Jak vyplnit daňové přiznání k dani z nemovitosti?
Jak je to s dědictvím, když mám dluhy a jsem v exekuci ?
Kdo vlastní české hokejové kluby?
Auta
Galerie fotek, které se do AMS nevešly: Jeep Wrangler, Alfa…
Valtra SmartTour: Continental oficiálním partnerem
Právě vychází časopis Auto motor a sport 2/2019
Malá auta zdraží. Chudší si je nebudou moci dovolit, řekl šéf VW
Ford Mondeo dostal nový naftový dvoulitr a hybrid také pro karoserii kombi
Technologie
Ruská pohádka má rekord a vystřelila mezi nejsledovanější videa na YouTubu
Televizory LG pro rok 2019: tři OLEDové speciality
Ostrava v roce 2020 zruší papírové jízdenky. Nahradí je karty a mobily
Samsung Galaxy A9: čtyřočko s velkou výdrží (vyzkoušeno)
Přeposílání zpráv do maximálně pěti konverzací. WhatsApp limit zavádí globálně
Hry pro příležitostné hráče