Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Výnos z dražby sběratelské kolekce „Muži 28. října“ získají váleční veteráni a děti po úrazech

Unikátní sběratelská kolekce „Muži 28. října“ vytvořená na počest 100. výročí vzniku…

Na internetu můžete díky PayU a Google Pay platit na jedno kliknutí

Budoucnost online plateb na internetu je v jednoduchosti. Zákazník chce zaplatit snadno a…

Kávovar JURA je tradice v moderním obalu

Pokud se řekne švýcarská přesnost, zřejmě si jako první představíte švýcarské hodinky,…

Kopírovaný král medových dortů. Marlenka vyhrává boj o svou značku

Jan Brož 17. listopadu 2017, 14:03  -  Jan Brož
17. listopadu 2017, 14:03

Frýdecko-místecká Marlenka se pustila do boje o svou značku dortů s nadnárodními koncerny. A vyhrává.

Říká se, že jedna z největších poct pro výrobce je, když se jeho produkt začne kopírovat. Pokud někomu stojí za to investovat čas a prostředky do vytvoření padělku, svědčí to o kvalitě originálů a hodnotě značky. Gevorg Avetisjan si s různými napodobiteli užil své. Falešné verze dortu Marlenka, se kterým arménský podnikatel před lety odstartoval v Česku boom medových dortů, se na trhu objevují prakticky od samého počátku.

Napodobeniny samozřejmě s sebou přinášejí i řadu nepříjemností spojených s nákladnými a táhlými soudními spory. V případě Marlenky, která se aktuálně vyváží do 44 zemí, probíhají dokonce v zahraničí a v cizím právním prostředí, což celou věc ještě více komplikuje. Už v minulosti musela frýdecko-místecká společnost řešit známkoprávní spory nejen v České republice, ale také v Číně, kam se jí jako jedné z mála tuzemských potravinářských firem podařilo proniknout. Aktuálně firma bojuje hned s několika napodobiteli v Turecku.

Gevorg Avetisjan (58)
• Vystudoval v Jerevanu průmyslový design.
• V devadesátých letech vybudoval v Arménii úspěšnou firmu na zařizování interiérů. Kvůli krizi vyvolané válkou o Náhorní Karabach ze země odešel a usadil se na severu Moravy.
• Začínal jako provozovatel barů a hospod. V roce 2003 založil firmu na výrobu medových dortů Miko International. Před třemi lety se společnost přejmenovala na Marlenka International.
• Dort pojmenoval po své matce a dceři.

Přesto působí Avetisjan v restauraci hotelu v centru Prahy uvolněně a velmi spokojeně. A není to jen proto, že před sebou má večerní recepci s britským princem Edwardem. Buckinghamský palác po měsíci váhání nakonec kývl na to, že Avetisjan může po princi poslat královně Alžbětě dar v podobě kufru plného sladkostí z frýdeckomístecké továrny. Pro podnikatele, který si potrpí na kontakt s nejrůznějšími VIP a ve své továrně pravidelně přijímá politiky i umělce, je to velká pocta. „Rád bych se dozvěděl, jestli Marlenka královně chutnala,“ říká a j e na něm poznat, že to není jen fráze, ale že ho názor hlavy britského impéria opravdu upřímně zajímá.

Především však Avetisjanova spokojenost pramení z vítězství nad jedním z největších potravinářských gigantů, německou společností Dr. Oetker. Právě ta byla jedním z výrobců, kteří v Turecku začali prodávat medové dorty pod značkou Marlenka. Po několika měsících obstrukcí německá firma pochybení uznala a mimosoudně se dohodla s Marlenkou na odškodnění. Pozornost nejen českých, ale i tureckých a arménských médií, kterou případ vyvolal, si Avetisjan vyloženě užívá.

Marlenka v prášku

Zadostiučinění ještě stupňuje skutečnost, že se ve stejné době dohodl s největším německým konkurentem Dr. Oetkera v sortimentu pečicích směsí, dolnosaskou společností RUF Lebensmittelwerk. Ta začne v brzké době licenčně vyrábět Marlenky v prášku. Frýdecko-místecká továrna nedisponuje potřebnou technologií pro práškovou verzi, a tak Avetisjan nabídku Němců přijal. „Dali jsme jim licenci a oni nám zaplatí licenční poplatky z prodeje,“ vysvětluje.

RUF už vyrobil na zkoušku první stovky Marlenky, hotový je i design obalu, a přípravy uvedení na trhu tak finišují. Nový výrobek nebude omezen pouze na Německo. RUF počítá s exportem do zahraničí, a to včetně České republiky. „Práškový dort vyjde zákazníky levněji, v obchodě bude stát 40 korun, s dalšími ingrediencemi za něj zaplatí maximálně 80 korun,“počítá Avetisjan.

Mezitím se však v Turecku činí další napodobovatelé. Ještě před Dr. Oetkerem se firma mimosoudně dohodla také se společností ETI. „Jsou tam ale další podvodníci. Jedním z nich je i jedna velká americká firma, která má síť pizzerií po celém Turecku,“ říká Avetisjan. Jde o třetí americký největší řetězec pizzerií Little Caesar s několika tisícovkami poboček po celém světě. Boj s americkým obrem určitě nebude snadný, Avetisjan je však po vítězství nad Němci sebevědomý a dohodu s Dr. Oetkerem vnímá i jako argument, který mu může pomoci též ve sporu s ostatními konkurenty.

Originály a kopie. Výrobu Marlenky v prášku (vlevo) startuje legálně společnost RUF podle českého originálu (uprostřed). Výrobek Dr. Oetker (vpravo) je napodobenina, kterou musela firma stáhnout z trhu.

Podle německé firmy se jednalo o neúmyslné pochybení. „Problémem bylo, že Marlenka je v Turecku obecný název pro určitý druh pečiva, a proto byl krátkodobě používán pro produkt Dr. Oetker. Naše turecká dceřiná společnost si nebyla vědoma, že česká společnost má známku Marlenka chráněnou,“ argumentuje mluvčí firmy Dr. Oetker Jorg Schillinger. To by vysvětlovalo, proč se právě v Turecku objevilo tolik kopií.

Je to podobné, jako kdyby si nějaký turecký výrobce registroval slovo laskonka a pak v Česku vedl s cukrárnami spory za porušení značky. Jenže toto srovnání je jen velmi přibližné a opravdu hodně přehnané. Týdeník Euro kontaktoval turecké rodilé mluvčí. Ti přiznali, že jim slovo marlenka opravdu něco říká, konkrétněji zařadit si ho však nedokázali. Nelze tedy říct, že by se jednalo o běžně užívaný a rozšířený pojem, a motivací pro turecké napodobeniny tak bude pravděpodobně opravdu spíše snaha přiživit se na známé značce.

Rozmlsaní Saúdové

Navzdory padělatelům jsou zahraniční trhy pro Marlenku stále důležitější. Česko obsadily medovníky kompletně už před několika lety a firma na domácím trhu v podstatě neměla kam růst. Dorty směřují z Moravskoslezského kraje dnes prakticky do celého světa, výrazně prorazit se zatím nepodařilo jen v Austrálii. Například do Saúdské Arábie směřuje měsíčně čtyři až šest kontejnerů plných Marlenek. Do jednoho z nich se přitom vejde 7200 dortů.

Především díky růstu v cizině počítá Avetisjan s tím, že firma letos poprvé překročí na tržbách půl miliardy korun. Dosavadní vývoj v průběhu roku ukazuje, že by mohly dosáhnout i 520 milionů, o sto milionů více než loni. Před sebou má ještě klíčovou vánoční sezonu. Během svátků si Marlenku dopřeje řada rodin.

Růst v zahraničí je podle Avetisjana důvodem, proč se firmě navzdory rostoucím cenám ingrediencí i dalších nákladů daří držet ceny na stabilní úrovni. „Pokud bych neexpandoval mimo Českou republiku, tak by dort stál dvakrát tolik,“ říká Avetisjan. Stoupající poptávka si však žádá neustále navyšovaní kapacity a dosavadní továrna začíná být Marlence těsná.


Čtěte: Éra sladké nejistoty. Po 50 letech končí regulace trhu s cukrem


Firma proto prochází obdobím největších investic ve své historii. Během dvou let plánuje prostavět 400 milionů korun. Šedesát milionů z této částky už padlo na nový sklad, který Marlenka před pár týdny začala využívat. Kvůli nevelkému pozemku bylo nutné, aby byla budova co nejvyšší. Nový sklad se tak neroztahuje do šířky, jak je obvyklé, ale naopak měří 40 metrů na výšku. Tím se podařilo zvětšit skladovací plochy, celá investice se tím ale prodražila. Halu bylo podle Avetisjana potřeba vybavit drahou technologií, díky které se dostanou skladované výrobky během několika minut až do kamionu.

Po skladu má nyní následovat nová linka za 250 milionů korun. Zbytek z čtyřistamilionových investičních plánů spolykají dvě nová sila a další skladovací prostory. „Příští rok v listopadu bychom to chtěli všechno završit,“ plánuje Avetisjan.

Tím však budování nekončí a Avetisjan se už dnes intenzivně poohlíží po pozemcích pro další výrobnu. „Linka na kuličky už nestíhá, linka na dorty také nestíhá, brzy sice bude nová, ale pak zase nebude stačit sklad. Musíme proto najít nové prostory,“ vysvětluje. V domovském Frýdku-Místku se zatím jednání o prodeji pozemků zasekla na ceně. V hledáčku tak má firma i okolí Prahy. S jinými městy ani zahraničím však nepočítá. „Nechci žádnou továrnu v Číně nebo Rusku, i když mě k tomu partneři přesvědčují. Doprava dnes prakticky nic nestojí,“ dodává.

Sen o vlastní kavárně

Ne vše se však Marlenkce daří. Zatím se nepodařilo realizovat plán na síť vlastních kaváren, o kterých Avetisjan už několik let mluví. Pod značkou Marlenka se totiž vedle sladkostí prodává i káva. V plánu je, že by spolu se zákusky byla k dostání ve značkových provozovnách, kde by se životabudič připravoval v džezvě na rozpáleném písku jako v kavárnách v okolí jerevanské opery. V Česku kávu z měděné konvičky restauratéři kvůli složité přípravě téměř nenabízejí.

V Ostravě a Opavě už před pár lety kavárny Marlenka dokonce fungovaly, jenže s jejich provozovateli se nakonec Avetisjan rozešel ve zlém. Podle jeho slov kromě výrobků Marlenka za jeho zády nakupovali zákusky a kávu jiných výrobců, což Marlence kazilo pověst.

Kavárenského snu se však navzdory špatné zkušenosti nevzdal. „První kavárny bychom chtěli otevřít ve Frýdku-Místku a v Ostravě. Až vychytáme všechny mouchy, rádi bychom šli i do dalších měst,“ plánuje. Pokud se záměr podaří uskutečnit, naváže Avetisjan po více než tři sta letech na svého krajana. První pražský kavárník Georgius Deodatus Damascenus byl totiž také Armén.

Čtěte také:

Babišův toastový chleba, elektrárny ČEZ či Tatrovka. Na eurodotace opět dosáhli i velcí hráči

Zabiják, nebo přírodní produkt? Cukrovarníci se brání tažení proti sladkému



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 1 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Lucemburčané si odchodem do penze pohorší nejméně
Jak banka rozhodne, jestli vám dá, nebo nedá půjčku?
Jak a kde sehnat výpis z obchodního rejstříku snadno a rychle
3 tipy, jak si snížit daňovou povinnost ještě do konce roku
Kdy potřebujete výpis z katastru nemovitostí?
Auta
V Německu na zemní plyn bez mýta
Sedm ojetých aut, která se vám rozbijí už cestou z bazaru
Největší riziko smrtelné nehody vám hrozí při cestování v Libérii. Nejmenší na Maledivách
„Vodíková“ dobíjecí stanice s prezentací vozidel Zebra
Nejprodávanější značky aut na světě: Vede Toyota, nejvíc roste Mitsubishi a Lada
Technologie
OnePlus 6T přichází v edici McLaren. Má více paměti, rychlejší nabíjení a vyšší cenu
Takhle zní Mars. NASA pořídila první záznam z rudé planety
Spojení Vodafonu a UPC není jisté. Evropská komise zahájila vyšetřování
Vyšel Firefox 64. Umožňuje hromadně pracovat s panely
Instagram teď můžete používat pro hlasové zprávy jako vysílačku
Hry pro příležitostné hráče