Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Pomozte ochránit uživatele internetu a zachovat svobodný internet

12. září se bude v Evropském parlamentu hlasovat o evropské směrnici o autorském právu.…

Konference o coworkingu TechoCon 2018

Kanceláře se čím dál rychleji mění, práce v nich stejně tak. Jak funguje moderní…

Konec výmluvám a začátek mluvení anglicky se blíží!

Lidský druh je mistrem ve vymlouvání se. Vymlouváme se na počasí, na únavu, na děti, na…

Bobule na spaní, bolest a deprese. Ve spotřebě civilizačních léků existují velké rozdíly

 Zámečník 26. listopadu 2017, 12:00  -  Miroslav Zámečník
26. listopadu 2017, 12:00

Občané moderních vyspělých společností trpí bolestmi, pociťují stres, mají deprese, stavy úzkosti. Slabší léčiva na své neduhy seženou i bez předpisu a konzumují je ve velkém. Většina silnějších a návykových léčivých přípravků, zvláště těch potenciálně zneužitelných pro výrobu drog, je typicky dosti obezřetně regulována. Zneužívání syntetických léčiv je přesto rozšířené a v některých zemích dosahuje epidemických proporcí (viz příklad USA).

Pokud se podíváte na dostupné mezinárodní statistiky o spotřebě léčiv ve třech typicky nejvíce zneužívaných, protože zneužitelných kategoriích: analgetika (bolest), hypnotika a sedativa (prášky na spaní a uklidnění) a antidepresiva, je v Česku jejich spotřeba stabilně srovnatelná se zeměmi, jako jsou Německo a Británie, a mírně vyšší než na Slovensku. Záměrně jsme jako další etalon vybrali Dánsko, což je země velmi zajímavá hned z několika důvodů.

Zaprvé ve struktuře jeho výdajů na zdravotní péči je nápadně nízký podíl výdajů n a léčiva, který je hluboko pod mezinárodním průměrem vyspělých zemí sdružených v OECD. Výdaje n a léky jsou dokonce v dolarech (v paritě kupní síly, zohledňující rozdíly v cenových hladinách) dlouhodobě nižší než v České republice.

Zadruhé v Dánsku je elektronický recept dávno zavedenou praxí, takže se proti němu jistě nebouří ani jejich lékařská komora, ani lékaři-senioři, kteří se kvůli e-receptu nevzdali svých praxí, když zároveň hravě zvládli obsluhovat chytrý telefon a čerpat nejlevnější mobilní data v Evropě.

Zatřetí připomeňme, že Česko je globálním „machrem“ v počtu „kontaktů se zdravotnickým zařízením“ a nemáme pověst lidí, kteří chodí k lékaři nejčastěji na světě jen proto, aby si nechali změřit tlak a pochlubili se svému lékaři (zhruba každý měsíc), že se cítí výborně.

To by samozřejmě bylo v rozporu s dobrým vychováním. Reciproční etiketa lékařů v zemích s vysokou frekvencí návštěv ale zase vyžaduje neodeslat nikoho s prázdnou. To minimum, co můžete pro pacienta udělat, je kromě základního proměření vitálních funkcí a vyslechnutí vystavit mu nějaký recept. Zároveň jsme zemí, kde by alespoň teoreticky měl v každé lékové skupině existovat přípravek, který je bez doplatku, a každý lékárník by jej měl klientovi nabídnout.

Za co stojí život

Po tomhle vysvětlení teprve nerozumíme tomu, jak je možné, že ve velkoryse saturované zemi, co se týče mobilních dat, jako je Dánsko, s vyspělým elektronickým zdravotnictvím, notabene s mezinárodně obdivovaným „hygge“, tedy velice šťastným způsobem života, polykají bobule jako o závod. Naší jedinou národní odpovědí na „hygge“ je, že „život stojí za h..no“. Stěžujeme si na všechno, vždycky a všude.

Horší než AIDS
Předávkování léky je dnes ve Spojených státech hlavní příčinou úmrtí Američanů ve věku pod 50 let a dvě třetiny z nich souvisejí se syntetickými opiáty předepisovanými při silných bolestech nebo využívaných při anestezii. Hlavní riziko léčiv, jako je fentanyl nebo ještě daleko nebezpečnější, ve veterinárním lékařství používaný carfentanil, spočívá v tom, že jsou nesrovnatelně silnější než heroin a uživatel se velmi snadno předávkuje.

V loňském roce umřelo na předávkování léky v USA 59 tisíc lidí. Ve vrcholném roce 1993 dosáhl počet vražd způsobených střelnou zbraní necelých 40 tisíc, úmrtí na AIDS kulminovala v polovině devadesátých let pod padesáti tisíci ročně – abychom měli srovnání, jak je to vážné.

V Česku, s jeho poměrně dlouhou tradicí „vařičů“ a statisticky podchycenou pověstí jednoho z hlavních dodavatelů pervitinu, je kontrola léčiv nadstandardně přísná a surovina zneužívaná při výrobě drog je pašována z dovozu.

Spotřeba léčiv na tlumení bolesti není ve srovnání s Dánskem ani čtvrtinová, a v lécích proti depresi také velmi zaostáváme. Ve spinkání s podporou prášků dopadáme nastejno. Kde je tedy to štěstí?

Čtěte také:

Lobbista farmaceutických firem? Dillí Gatese k očkování Indů nepustí

Očkujte děti, nebo zemřou, varuje kontroverzní reklama

Falešné léky zabíjejí statisíce lidí. K dostání jsou i v Česku



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Máte alergii na podzim?
Studenti a podnikání: 6 věcí, na které si dát pozor
Kolik vás bude stát, když vám ukradnou peněženku?
Nabídka ropy roste na rekordní úrovně
O kolik se od ledna zvýší důchody?
Auta
Bude elektrické retro novou módou? Nejen Peugeot 504…
Elektrický VW I.D. Buzz Cargo zastane roli řidiče i skladníka. Na trh přijde za tři roky
Od Felicie po Octavii RS: 10 nejlepších ojetin značky Škoda
Opel Combo Life je zajímavá alternativa k MPV (české ceny + první jízdní dojmy)
Jaguar E-Type, Range Rover a Land Rover Series I: Za volantem britských klasiků
Technologie
Chrome 69 už části adres URL neskrývá. Chrome 70 s tím znovu začne, komunita nesouhlasí
Intel oživuje 22nm proces. Čipset H310C bude asi přeznačený křemík H110
Smartphony mají všichni, OnePlus se pouští do výroby televizorů
Stále není venku z problémů? Evernote propouští 15 % personálu
Samsung dorovnává Huawei: Galaxy A7 je smartphone se třemi kamerami a čtečkou otisků na boku
Hry pro příležitostné hráče