Když se močí do ohně - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Když se močí do ohně

,
Když se močí do ohně

Západ vytahuje další argument pro kamionovou válku s východem. Poté, co začal vyžadovat, aby východní firmy dodržovaly na jeho území také jeho mzdová pravidla, přichází s tématem, které označuje jako dieselgate 2. Jde o to, že kamiony z Česka, Polska, Pobaltí, Rumunska a dalších zemí bývalého východního bloku podvádějí s emisemi, aby ušetřily.

Je jasné, že zejména Německo je na emise citlivé. Právě tam vypukla aféra dieselgate, právě tamní města uzavírají ulice pro staré naftové osobáky. Když se nyní odhaluje míra, s jakou podvádějí speditérské firmy z východu, v této zemi to také nejvíce rezonuje. Trik je v tom, že se do kamionu načerno zapojí emulátor. Je to krabička, jež umí vypnout spotřebu roztoku AdBlue používaného na čištění výfukových plynů. Ze samostatné nádrže ho ubývá přibližně 2 litry na 100 kilometrů.

Pravda, na první pohled to nevypadá jako výrazné šetření, když se ale vezme v potaz počet ujetých kilometrů a velikost firemní flotily, jde už o slušné peníze. Za pár desítek eur, které na internetu emulátor stojí, se to určitě vyplatí. Jenže kamion pak spadne do emisních norem, které byly běžné v polovině devadesátých let. Podle terénní studie, na níž se podílela univerzita v Heidelbergu, dnes dokonce každý pátý kamion z východní Evropy nesplňuje německé emisní požadavky.

Takové zjištění není důležité jen samo o sobě. Jde tu o apel na citlivé místo západního publika, který má v důsledku přesah do kamionové války východu a západu. Až dosud se vše odehrávalo v rovině „východ nám bere práci“, což není tak úplně pravda. Teď už přichází argument „východ nám ničí ovzduší“, na což slyší podstatně více Němců či Rakušanů a hlavně to pravda je.

Důsledkem tohoto rozhořčení je pak podpora tendencí, které do Evropy nepatří. Řeč je o protekcionismu jednotlivých států. Ty západní chrání svoje podnikatele v dopravě, protože jim „berou práci“ východní spediční firmy. Mají nesrovnatelně nižší náklady, což se odráží na jejich příznivých cenách (které zase rády využívají jiné západní firmy, ale to teď nerozebírejme).

Co je AdBlue?
Močovina AUS 32 (AdBlue, registrovaná obchodní známka německého VDA) je v Evropě a zemích přejímajících evropské emisní limity používaný obchodní název kapalného aditiva, využívaného technologií selektivní katalytické redukce, která se užívá při úpravě výfukových plynů vznětových motorů na úroveň emisních limitů Euro IV a vyšších. Jedná se o chemicky vysoce čistý vodný roztok syntetické močoviny.

AdBlue je vstřikováno před katalyzátor výfukových plynů, kde se močovina nejprve co nejrovnoměrněji mísí s výfukovými plyny, rozkládá se vlivem tepla za přítomnosti obsažené vody na amoniak (NH3) a oxid uhličitý (CO2). Amoniak dále na povrchu katalyzátoru (za podmínky přítomnosti chemického katalyzátoru na stěnách buněk tělesa katalyzátoru vytvořených pro maximální velikost reakční plochy) reaguje s oxidy dusíku (NOx), které vznikají za vysokých teplot při spalování nafty. Z výfuku pak místo většiny NOx odchází neškodné přírodní produkty vodní pára a dusík. Zdroj: wikipedia

Kvůli ochraně pracovního trhu přišly státy jako třeba Německo, Rakousko či Francie se zákony, které nařizují na jejich území platit všem řidičům alespoň tamní minimální mzdu, i když má firma sídlo na východě. V Belgii se zase objevil zákaz spaní v autech na parkovištích, což je sice něco trochu jiného, cíl je ale stejný – zvednout východním firmám náklady, aby ty domácí nezruinovaly.

V podstatě by to od západu byla ekonomicky pochopitelná věc. Jenže pak by se Evropa nesměla tvářit, že má jednotné férové hřiště. A také by musela přiznat, že uvnitř ní fungují dva různě silné ekonomické celky, které je téměř nemožné skloubit v jedněch pravidlech nebo jedné měně. Kamionový spor je ztělesněnou esencí těchto vnitřních tlaků.

Jednoduché řešení neexistuje. Evropa jako z podstaty demokratické a liberální sdružení nemůže strpět ústrky jednoho k druhému. Rakousko už prohrálo spor u Evropského soudního dvora, který se vztahoval právě k zahraničnímu vysílání pracovníků a minimální mzdě. Na druhou stranu výhody jednoho nemohou zničit byznys druhého.

Než začnou v tomto směru platit jednotná pravidla (zatím to vypadá, že kamionová doprava nakonec bude vyjmuta ze směrnice o vysílání pracovníků do zahraničí), jedná se bez servítek. Německé úřady podporují řidiče z východu v tom, aby si stěžovali u tamních soudů, pokud neberou místní minimální mzdu, a soudy jim ji následně přiznávají. Východní firmy zase bojkotují nařízení o minimální mzdě a ještě sem tam spoří na AdBlue, jak se nyní ukázalo. Vzhledem ke složení této chemikálie je tak příznačné říci, že východ ve sporu přilil močovinu do ohně. A to nebývá moc hezká vůně.

Přečtěte si další komentáře Petra Weikerta:

Hledá se plán B

Zachraňte vojína Vodičku

Na panáka s Danem Ťokem

Medaile, kterou si Zeman vyřídil účty

Máte ministra zahraničí? A mohli bychom ho vidět?

Prasklé balonky Václava Klause

Když Trumpův poradce shání lepidlo

Sběrači funkcí a jejich hlídači

Rudé bububu

S tebou jo a s tebou ne aneb Zemanova volenka

Němý prezident, vzor 1968

Ohodnoťte tento článek
Diskuze