Renata Chmelová: Ze Senátu chci lepit díry v komunálu

06. září, 08:36 - Magdalena Šťastná
06. září, 08:36

Renata Chmelová vstoupila do politiky jako řada jiných komunálních politiků – zabránila zástavbě, která ji měla vyrůst za humny. Od té doby, co posbírala 16 tisíc podpisů na petici za záchranu Trojmezí, uplynulo sedm let. Strávila je na radnici Prahy 10, kde uháněla politiky, aby vysvětlovali často nevysvětlitelné. Teď se chce z opozice posunout dál: v Praze 10 kandiduje do Senátu.

„V komunálních volbách jsme dostali 18 procent. To jsou čísla, která mi dávají oprávnění myslet si na vítězství. Odlišuje mě od ostatních kandidátů i to, že tady na rozdíl od většiny z nich žiji,“ říká Chmelová.

Proč se chcete dostat do Senátu a nebudete raději starostkou Prahy 10? Je vám komunální politika už malá?

Já senát vnímám jako logický postup v politice, kterou tady na Praze 10 děláme, a to z jednoduchého důvodu: senátor má v něčem více pravomocí než samotný starosta. Například může kdykoli vystoupit na zasedání zastupitelstva hlavního města, což starosta nemůže. Další velkou výhodu vidím v tom, že senátní a komunální obvod je téměř identický - to znamená, že jako senátorka můžu otevírat spoustu zavřených dveří a pomáhat řešit věci z celostátní úrovně. Za dobu, co se pohybuji v komunální politice, jasně vidím, jaké zákony tu chybí, jaké díry je potřeba zaplnit nebo co je potřeba kde odstřihnout, aby to nenahrávalo různým kmotrům.

Například?

Řeknu jednoduchý příklad z Prahy 10. Tady se netransparentně nakládá s veřejnými prostředky a obchází se to tím způsobem, že se přelévají peníze do městských akciových společností. V tuto chvíli ani jako zastupitelka nemám ze zákona možnost tyto peníze kontrolovat. U nás jde už v podstatě o stovky milionu korun, které nepodléhají veřejné kontrole. Takže to by byla jedna z prvních věcí, kterou bych se chtěla zabývat v Senátu. Postarat se o účinnější veřejnou kontrolu veřejných prostředků ať již novelou či novým zákonem.

Jaké oblasti se chcete v Senátu věnovat, do jakého výboru senátu budete kandidovat?

Další důležité téma zkomunální politiky je zlepšení možnosti zapojovat lidí do rozhodování o místě, kde žijí. S tímto mám také mnoho zkušeností, ale zákonných možností, jak zapojit občany do rozhodování, je bohužel velmi málo. Uvedu příklad. Představte si, že „někdo“ roky za zavřenými dveřmi připravuje územní plán, pak ho najednou předloží veřejnosti, která dostane 60 dnů k vyjádření a připomínkám. To je prostě špatně. A to se v Praze děje. Už jen fakt, že občané jsou postaveni před hotovou věc a nejsou do procesu tvorby nového plánu vtaženi, je špatně. Už nemají šanci rozjetý proces jakýmkoli způsobem ovlivnit. Jasně to ukazuje koncept územního plánu, ke kterému přišlo 16 000 připomínek. A my doposud nevíme, zda tvůrci nového metropolitního plánu tyto připomínky do plánu zapracovali. Nikdy magistrát veřejně nesdělil, jak se s nimi vypořádal.

Máte nějaké obecnější, ne tolik pražské téma?

Z celostátních věcí, které mě trápí a které, jak vidím, moc nefungují, jde o zákon o sociálním bydlení. Kéž by už byl přijat, ale problém je, že se týká jen asi pěti procent těch nejchudších lidí. Nad touto hranicí je obrovská šedá zóna lidí, kteří si nejsou schopni ve velkých městech pořídit nějaké důstojné a finančně přijatelné bydlení. V senátu bych proto chtěla otevřít téma finančně dostupného bydlení. Je jasné, že se na tom musí podílet samospráva, státní správa a určitě i soukromý sektor.

Další věcí je systémová podpora sportu na úrovni mládežnického sportu. Na úrovni nízkoprahového přístupu… aby příspěvky pro rodiče nebyly tak vysoké, jako je to dnes běžné. Aby byly možnosti jednoduchého a finančně nenákladného přístupu ke sportu pro každého. Změna by byla potřeba v přerozdělování státních a obecních prostředků na sport. Příkladem z Prahy 10 je Hamr sport, který dostal největší dotaci na sport, přitom se jedná o soukromý sportovní areál. Důvodem jsou pravidla Prahy 10, která jsou nastavena na nejvyšší počet registrovaných členů, ale o způsobu registrace a podmínkách členství se už mlčí. I tohle téma souvisí s územním rozvojem, protože existující sportoviště, nemovitosti jsou kvůli nedostatečnému financování sportu různě spekulativně přeprodávána. Tyto plochy se někteří snaží měnit na jiné projekty.

Logicky vzhledem k výše uvedenému bych tedy ráda v Senátu usilovala o členství ve Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

Z kterého protikandidáta máte největší obavy?

Já žádné obavy nemám! Protože senátní a komunální obvod je téměř identický, můžeme si zopakovat čísla z komunálních voleb. Současnou senátorku Cabrnochovou volilo něco kolem 3600 občanů. Já jsem v komunálních volbách dostala necelých 5600 hlasů. Koalice Vlasta, která mě vysílá do voleb, získala v komunálních volbách 18 procent hlasů a na mé cestě do senátu mě podporuje i místní hnutí Desítka pro domácí, která měla téměř pět procent. To je dohromady přes 22 procent. To jsou čísla, která mi dávají oprávnění myslet si na vítězství. Odlišuje mě od ostatních i to, že tady na rozdíl od většiny z nich žiju..

Nechybí Vám role aktivistky? Politika přece jen svazuje….

Já spíš musím říct, že mi ta politická rovina dává daleko víc možností. U mě to byl takový postupný vývoj. Když chtěli zastavět Trojmezí, sepsala jsem petici, kterou podepsalo 16 000 lidí. A společným tlakem jsme to zastavili. Tam jsem si najednou uvědomila sílu podpory lidí, s kterou má člověk moc věci měnit. Pak přišla další velká věc, což byla stavba radnice za miliardu. Opět jsme sepsali petici a fakticky jsme té stavbě zabránili. Ale mě došlo, že nelze do nekonečna jen protestovat… K lepšímu se tyhle věci promění jen pomocí politiky.

Zmínila jste se o kauze Trojmezí, což je největší chráněná zelená plocha Prahy 10. V roce 2009 jste vyvolala úspěšnou kampaň proti její zástavbě. Jak se příběh Trojmezí vyvíjí dnes?

Na jakékoli území v Praze je třeba nahlížet ze dvou pohledů. Máme tady stávající územní plán, ke kterému jsou neustále podávány změny. Druhý pohled je ze strany připravovaného metropolitního plánu. Neustále je tu tlak na změny současného plánu. Na druhou stranu ale nový Metropolitní plán s žádným konkrétním řešením lokality Trojmezí nepřichází. Jak Vám jde profese participátorky?

My jsme to nazvali česky odbornice na zapojování veřejnosti do rozhodování. Řeknu vám konkrétní případ, na kterém teď pracuji. Na Praze 5 je spousta stavebních kauz, ve kterých se dostávají do sporu občané, politici a vlastníci pozemků. A ta participace je o tom, aby se našel respekt pro potřeby a cíle každé té skupiny. Developer chce vydělat, občan chce naplnit své různé potřeby a participace je o tom, že se hledá průnik. Na Praze 5 teď pracujeme v lokalitě Malvazinky, která měla být původně zastavěná, to se podařilo občanským odporem pozastavit a tuto chvíli radnice Prahy 5 hledá nějaké vhodné řešení lokality. Konají se setkání s občany, diskutují se s nimi možnosti, jejich pozitiva a negativa. Momentálně jsme se dostali do fáze, kdy je vypsána architektonická soutěž, kde jedno z hlavních kritérií je, jak zadavatel splní požadavky občanů, a samozřejmě i městské části.

Z radnice se znáte s paní Kleslovou. (V letech 2010 až 2014 byla místostarostkou městské části Praha 10 za ČSSD, následně přestoupila do hnutí ANO 2011 a od listopadu 2014 do ledna 2016 vedla městskou část jako starostka). Jaký je Váš názor na ni?

Tak já se z radnice znám se všemi zastupiteli, kteří jsou v zastupitelstvu.

Jak si vysvětlujete, že se tak pochybná osoba jako paní Kleslová dostala tak vysoko? Stínově řídila Prahu, oficiálně Prahu 10.

Tak je potřeba říct, že byla řádné zvolena v demokratických volbách. Hnutí ANO bylo vítězem komunálních voleb a je také hodně na voličích, aby si prověřili, koho ty strany do voleb vysílají. Věcně, bez emocí, je to jediné, co bych k tomu mohla dodat.

Jak z manažerského pohledu podle Vás řídila Prahu 10?

Ona řídila koalici na Praze 10, a to velice silově. V podstatě přetlačila všechny partnery v koalici. Vyjednala si podmínky, které neodpovídaly volebnímu výsledku. Měla 5 radních z 9. ANO získalo největší kompetence, které zde v řízení města jsou: finance, majetek.

Co je podle vás největší pozitivum současné senátorky a radní Prahy 10 Ivany Cabrnochové?

Můžu jmenovat jen výsledky její práce, které znám. Při hlasování o stavbě nové radnice někde na Hagiboru za miliardu hlasovala pro. Jako radní pro strategický rozvoj a Místní agendu 21 za téměř dva roky nepředložila jediný koncepční materiál. Docela nedávno předložila předraženou IT zakázku za více než 160 milionů korun. Pro tu hlasovalo asi jen 5 zastupitelů. To jsou mé zkušenosti s její prací.

Proč myslíte, že se Vám nepodařilo složit koalici? V říjnu 2014 jste kandidovala jako lídryně za koalici VLASTA („VLASTA – koalice občanů Prahy 10, KDU-ČSL a LES s podporou Pirátů“) do Zastupitelstva MČ Praha 10. Druhé místo a 17,77 % znamenalo celkem 8 míst v zastupitelstvu. Byla jste nejúspěšnějším kandidátem komunálních voleb Prahy 10, získala jste 5572 hlasů.

To je jednoduché. My jsme se snažili odstřihnout Prahu 10 od těch starých pořádků a praktik, které tady představovala minulá koalice. Nakonec ale převládlo přátelství té staré party, která se spojila dohromady ve vlastní koalici. Vznikla menšinová koalice, která měla 18 hlasů ze 40, takže nutně potřebovala 2 hlasy komunistů a 2 hlasy ODS, aby mohla fungovat. ANO si tehdy v té koalici vydobylo nepřiměřeně silnou pozici, kdy vytlačilo všechny ostatní partnery. Bylo logické, že to nemůže dlouho vydržet.

Kdo byl podle Vás poslední dobrý primátor a proč?

Nemám žádného oblíbeného primátora. Velmi dobře zažitou mám éru primátora Béma, kdy byla živá právě kauza Trojmezí. Tenkrát zde vládla jedna politická strana a absolutně je nezajímalo přání 16 000 lidí.

Jak podle vás vede radnici Adriana Krnáčová?

Zase se zde objevují silové prostředky, což se ukázalo na případu Matěje Stropnického. Když poukázal na korupci v případě územního plánu, zamávalo to s jeho pozicí.

Máte tip na nového prezidenta?

Velmi pečlivě se rozhlížím, ale zatím nemám.

Váš názor na toho současného?

Já jsem ho nevolila. Krátce - prezident by neměl lidi rozdělovat, ale spojovat.

Co si myslíte o přímé volbě prezidenta?

No, tak jsme si to nějakým způsobem vyzkoušeli. Myslím, že je to správný posun, ale ještě nás čeká hodně zažití si té přímé demokracie, abychom si uvědomili, co taková přímá volba znamená.

Proč si myslíte, že jsou ženy v politice lepší než muži?

Já si nemyslím, že jsou ženy lepší političky než muži. Jsou politici, kterým jde o veřejný zájem. A jsou politici, kterým nejde o veřejný zájem.

A proč je tak málo žen hlavně na vyšší úrovni?

Tato situace není jen v politice. Je to všude jinde ve vrcholných funkcích. Politika zvlášť má punc něčeho špinavého, hanlivého. Často slyším: a jak to tam můžeš vydržet, čekáme, že se změníš…

V ostatních vrcholných funkcích to je ale myslím proto, že když má žena rodinu, převážná část starosti o ni padá na ní. Záleží na každé ženě, jestli tuhle roli, která je od ní společností stále nějak očekávaná, přijme nebo ne. Já jsem působila ve vyšších manažerských pozicích v podstatě většinu své profesní kariéry a pak jsem udělala osobní rozhodnutí a odešla na 7 let na rodičovskou dovolenou. Ale bylo to mé osobní rozhodnutí, protože jsem člověk, který dělá věci naplno. Takže když jsem se rozhodla, že chci mít děti, tak jsem je chtěla mít naplno. Zrovna tak když dělám svou práci, tak ji chci dělat naplno.

Jaké máte plány ohledně Vaší současné profese v případě vašeho zvolení do Senátu?

Ukončím své současné zaměstnání a budu se plně věnovat senátu. Zároveň zůstanu zastupitelkou městské části, ale nikdy za to nebudu pobírat druhý plat…. na rozdíl od stávající senátorky, která ještě před půlrokem pobírala dva platy: senátorský a uvolněné radní.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče